Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Jiří Linet

Jiří Linet

Jiří Linet
Jiří Linet

Rok narození : 1963

www.nadnamaa.wz.cz

Astrofotograf roku 2009

Astrofotografem roku 2009 byl zvolen Jiří Linet z Havířova. Jeho cesta k tomuto titulu započala prakticky už v jeho dětství, kdy neustále snil o nekonečných dálkách vesmíru. Zůstal však tehdy pouze u snů. Objevování tajů noční oblohy muselo ještě chvíli počkat. Astronomii postupně nahradila jiná záliba a to entomologie a sport.

Svůj obrovský koníček z dětství však Jiří Linet uchovával v srdci stále. Po splnění povinností typu, postav dům, zasaď strom, zploď syna, došlo i k pořízení prvního astronomického dalekohledu. Stalo se tak až v roce 2007, kdy si autor zakoupil prakticky kompletní vybavení potřebné pro fotografování oblohy. Prvním dalekohledem se stal TAL-100R na paralaktické montáži EQ5. Jak již to tak ale bývá, nejprve přišlo na řadu pozorování objektů, o kterých Jiří Linet v dětství pouze snil. Tajemnost a krása dalekého vesmíru byla však natolik pestrá, že původně vizuálního pozorovatele odklonila k astrofotografii. Neozbrojené oko tak nahradila moderní technika v podobě digitální zrcadlovky EOS 350D. Během prvních pokusů s focením bylo zřejmé, že dalekohled, který přinesl krásné pohledy do hlubin vesmíru, není pro astrofotografii nejvhodnější. Stejně na tom byla paralaktická montáž EQ5 jejíž přesnost chodu a nosnost byla pro tyto účely nedostačující.

Netrvalo dlouho a hned další rok došlo k zakoupení velmi tuhé montáže EQ6 a velkého zrcadlového dalekohledu s průměrem zrcadla s parametry 250mm/1200mm. Právě díky této kombinaci velkého přístroje s poměrně dlouhým ohniskem můžeme díky Jiřímu Linetovi spatřit detaily objektů dalekého vesmíru, které by byly pomocí menších přístrojů na fotografiích jen těžko patrné. Tak velké dalekohledy ale vyžadují mnohem pevnější nervy i při samotném snímání, tuhou montáž a dobré atmosférické podmínky především. Právě z těchto důvodů je cesta astrofotografie, kterou Jiří Linet zvolil, velmi obtížná a každá rada od zkušených kolegů je k nezaplacení. Nyní se astrofotograf roku 2009 snaží vylepšit své vědomosti ve zpracování nasnímaných dat a to hlavně na Astronomickém fóru nebo webech českých astrofotografů.

Ze slov autora je však jasné, že pohledy do nebe, které nám v roce 2009 přinesl nejsou určitě poslední. Astrofotografie pana Lineta pohlcuje čím dál více a nám nezbývá než doufat, že se s podobně detailními záběry setkáme i v následujících letech.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Satelitní galaxie M110 Autor: Jiří Linet
Satelitní galaxie M110
Autor: Jiří Linet
Krabí mlhovina (M1) Autor: Jiří Linet
Krabí mlhovina (M1)
Autor: Jiří Linet
Kulová hvězdokupa M13 Autor: Jiří Linet
Kulová hvězdokupa M13
Autor: Jiří Linet
Detail hlavy mlhoviny Pelikán Autor: Jiří Linet
Detail hlavy mlhoviny Pelikán
Autor: Jiří Linet


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »