Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Jiří Linet

Jiří Linet

Jiří Linet
Jiří Linet

Rok narození : 1963

www.nadnamaa.wz.cz

Astrofotograf roku 2009

Astrofotografem roku 2009 byl zvolen Jiří Linet z Havířova. Jeho cesta k tomuto titulu započala prakticky už v jeho dětství, kdy neustále snil o nekonečných dálkách vesmíru. Zůstal však tehdy pouze u snů. Objevování tajů noční oblohy muselo ještě chvíli počkat. Astronomii postupně nahradila jiná záliba a to entomologie a sport.

Svůj obrovský koníček z dětství však Jiří Linet uchovával v srdci stále. Po splnění povinností typu, postav dům, zasaď strom, zploď syna, došlo i k pořízení prvního astronomického dalekohledu. Stalo se tak až v roce 2007, kdy si autor zakoupil prakticky kompletní vybavení potřebné pro fotografování oblohy. Prvním dalekohledem se stal TAL-100R na paralaktické montáži EQ5. Jak již to tak ale bývá, nejprve přišlo na řadu pozorování objektů, o kterých Jiří Linet v dětství pouze snil. Tajemnost a krása dalekého vesmíru byla však natolik pestrá, že původně vizuálního pozorovatele odklonila k astrofotografii. Neozbrojené oko tak nahradila moderní technika v podobě digitální zrcadlovky EOS 350D. Během prvních pokusů s focením bylo zřejmé, že dalekohled, který přinesl krásné pohledy do hlubin vesmíru, není pro astrofotografii nejvhodnější. Stejně na tom byla paralaktická montáž EQ5 jejíž přesnost chodu a nosnost byla pro tyto účely nedostačující.

Netrvalo dlouho a hned další rok došlo k zakoupení velmi tuhé montáže EQ6 a velkého zrcadlového dalekohledu s průměrem zrcadla s parametry 250mm/1200mm. Právě díky této kombinaci velkého přístroje s poměrně dlouhým ohniskem můžeme díky Jiřímu Linetovi spatřit detaily objektů dalekého vesmíru, které by byly pomocí menších přístrojů na fotografiích jen těžko patrné. Tak velké dalekohledy ale vyžadují mnohem pevnější nervy i při samotném snímání, tuhou montáž a dobré atmosférické podmínky především. Právě z těchto důvodů je cesta astrofotografie, kterou Jiří Linet zvolil, velmi obtížná a každá rada od zkušených kolegů je k nezaplacení. Nyní se astrofotograf roku 2009 snaží vylepšit své vědomosti ve zpracování nasnímaných dat a to hlavně na Astronomickém fóru nebo webech českých astrofotografů.

Ze slov autora je však jasné, že pohledy do nebe, které nám v roce 2009 přinesl nejsou určitě poslední. Astrofotografie pana Lineta pohlcuje čím dál více a nám nezbývá než doufat, že se s podobně detailními záběry setkáme i v následujících letech.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Satelitní galaxie M110 Autor: Jiří Linet
Satelitní galaxie M110
Autor: Jiří Linet
Krabí mlhovina (M1) Autor: Jiří Linet
Krabí mlhovina (M1)
Autor: Jiří Linet
Kulová hvězdokupa M13 Autor: Jiří Linet
Kulová hvězdokupa M13
Autor: Jiří Linet
Detail hlavy mlhoviny Pelikán Autor: Jiří Linet
Detail hlavy mlhoviny Pelikán
Autor: Jiří Linet


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »