Úvodní strana  >  Články  >  Světelné znečištění  >  Absolutní vítěz mezinárodní soutěže "Sviťme si na cestu... ne na hvězdy"

Absolutní vítěz mezinárodní soutěže "Sviťme si na cestu... ne na hvězdy"

Soutěž Sviťme si na cestu... ne na hvězdy 2011
Sviťme si na cestu... ne na hvězdy
První ročník mezinárodní Česko - Slovenské fotografické soutěže se zaměřením na problematiku světelného znečištění vyhlásila Česká astronomická společnost a Slovenská ústredná hvezdáreň ve spolupráci s dalšími astronomickými subjekty. Národní organizátory soutěže přivedl ke spolupráci společný zájem o zachování tmavé noční oblohy a kvalitního nočního životního prostředí.

Do prvního ročníku této nevšední fotografické soutěže přišlo celkem 1 555 fotografií od 61 autorů. Česko - Slovenská porota, která zasedla na Hvězdárně Valašské Meziříčí, vyhlásila vítěze jednotlivých kategorií již v roce 2011 - www.astro.zcu.cz/cs/clanky/svetlo/9/

Zároveň byla vyhlášena "Cena diváků", tedy soutěžní kategorie, ve které může veřejnosti zvolit ten nejzajímavější a nejzdařilejší snímek soutěže prostřednictvím elektronického hlasování na webových stránkách astro.cz - www.astro.cz/akce/souteze/svetelne_znecisteni/2011. Porota se rozhodla ocenit nejlepší fotografii z České i Slovenské republiky. Absolutními vítězi se tedy staly fotografie pana Michal Balada z Kvasin (z České republiky) a pana Ľuboš Paukeje z Bratislavy (ze Slovenské republiky).

Absolutním vítězům gratulujeme. Získávají triedry od firmy Supra Praha s. r. o. a TROMF. Současně s vyhodnocením kategorie "Cena diváků" byl vylosován jeden z účastníků internetového hlasování, který obdržel roční předplatné časopisu Astropis - www.astropis.cz. Tím vylosovaným se stala paní Nikola Černá.

Západní Tatry, Michal Balada z Kvasin


Západní Tatry; Michal Balada z Kvasin
Západní Tatry; Michal Balada z Kvasin
Popis autora: Noční fotografie světelného znečištění nad Slovenskem. Snímek z Roháčů směrem na Poprad a Vysoké Tatry. Při pozornějším pohledu je také vidět svítící hvězdárnu na Lomnickém Štítu.
Popis poroty: Dlhá expozícia "odhalila svetelné čapice" lemujúce Vysoké Tatry.
Parametry fotografie: Canon EOS 5D Mark II, expozice 2183 sekund, ISO 100, f/4,5
Datum a čas: 8. 3. 2011, 18:44 (SEČ)
Místo: Západní Tatry

 

Zatmenie Mesiaca, Ľuboš Paukeje z Bratislavy


Zatmenie Mesiaca  Ľuboš Paukeje z Bratislavy
Zatmenie Mesiaca Ľuboš Paukeje z Bratislavy
Popis poroty: Zatmění Měsíce nastolilo zvláštní druh setkání přirozené přírodní hry světla s umělým světlem města.
Parametry fotografie: NIKON D700, úprava Adobe Photoshop
Datum a čas: 15. 6. 2011, 23:12 (SELČ)
Místo: Slavín, Bratislava




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »