Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM 2011.07: LBN 134 - temná mlhovina v Lištičce

ČAM 2011.07: LBN 134 - temná mlhovina v Lištičce

ČAM 2011.07 - LBN 134 – temná mlhovina v Lištičce
ČAM 2011.07 - LBN 134 – temná mlhovina v Lištičce

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2011 obdržel snímek "LBN 134 - temná mlhovina v Lištičce", jehož autorem je Libor Richter.

Červencové kolo soutěže "Česká astrofotografie měsíce" opět zamíchalo československým astrofotografickým nebem. Autor vítězného snímku "LBN 134 - temná mlhovina v Lištičce", který nejvíce oslovil porotu, namířil svůj dalekohled do míst oblohy, kde kromě éterického závoje Mléčné dráhy téměř nice není.

Tedy - z hvězd jasnějších čtvrté hvězdné velikosti zde nenalezneme žádnou. I ta nejjasnější nesoucí jméno Anser, dosahuje hodnoty pouze čtyři celé a čtyřicet čtyři setin. Souhvězdí je to tedy nevýrazné, dokonce až tak, že jeho autor, Johannes Hevelius, který jej na oblohu zanesl, prohlásil, že souhvězdí Lištičky je tam, kde na nebi nic není. Sice to není doslovný překlad jeho slov, ale plně výstižný. Dokonce i nejznámější objekt souhvězdí, jasná planetární mlhovina M27, neboli Činka, se nejlépe hledá podle sousedního souhvězdí Šípu.

Ovšem tento výrazný objekt, ostatně již tak trochu "okoukaný" astrofotografa Libora Richtera nezlákal. Ten namířil dalekohled do míst, které bychom spíše než jménem či katalogovým číslem lépe označili souřadnicemi RA 19h 24m 11,53 s a Dec 22o 45´ 31,6´´. Ovšem astronomové i tomuto místečku a jeho nejbližšímu okolí dali jméno, a to nejen jedno. VdB 126, označující reflexní mlhovinu a LBN 133 a 134, za nimiž se skrývá temná mlhovina prachová a opět reflexní, poněkud namodralá.

Jak ty mlhoviny temné, tak ty modré reflexní, jsou si podobné. Tvořeny oblaky mezihvězdného prachu liší se pouze tím, že ty temné nám stíní pohledu do prostor za nimi, neosvětleny zepředu žádnou hvězdou. Ty druhé, reflexní, mají to štěstí, že rozptylují světlo blízkých hvězd, což se v dalekohledu projeví jemným namodralým svitem. Na našem snímku září v popředí zachmuřených mlhovin temných. Do záběru se autorovi však vešel ještě jeden objekt, otevřená hvězdokupa NGC 6793. Nalezneme ji těsně u spodního okraje snímku, poblíž pravého rohu. Objevil ji 18. července 1789, tedy téměř přesně před 222 roky, William Herschel. Ten si ji ovšem označil jako objekt VIII 81. Na ploše 8´se zde nachází asi třicet hvězd desáté až čtrnácté velikosti, navíc ukrytých ve výraznější skupince jasnějších hvězd tvořících písmenko W.

Hvězdné katalogy jsou však na podrobnější data o LBN 133 a 134, VdB 126 i o NGC 6793 poněkud skoupé. Nevíme tedy ani přesně a dokonce ani nepřesně, jak jsou od nás vzdálené, jak jsou velké, ani jak jsou staré. Co však je patrné již na první pohled, že jsou velmi krásné a tajemně neznámé. A to ještě v místech, kde "vlastně nic není".

Rádi bychom za celou porotu projektu České astrofotografie měsíce, která již více než 6 let pod patronací České astronomické společnosti přináší světu to nejlepší z československé astronomické fotografie, popřáli autorovi vítězného snímku Pavlu Richterovi mnoho dalších podobných a neokoukaných oken do nebe.

Autor snímku

Libor Richter, 35 let

Technické údaje a postup:

Datum: 28.6.2011
Místo: Tuchořice
Objekt: LBN 134
Přístroj: SW-80/600 ED , Canon 40Da, pointace SW 70/500 + AG by MMys, montáž NEQ-6.
Postup: epozice36 x300s ISO 800
Zpracování: odečet df a ff v Mraw, registarace složení snímků v Registaru, finální doladění v Adobe Photoshopu




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



39. vesmírný týden 2018

39. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 24. 9. do 30. 9. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Pohlédnout můžeme k dvojici hvězd v souhvězdí Kozoroha, které však nejsou fyzickou dvojhvězdou. Před 10 roky provedl první výstup do kosmu čínský kosmonaut z lodi Šen-čou 7 a SpaceX provedla první úspěšný start rakety Falcon 1. Před 70 lety se narodil československý kosmonaut Vladimír Remek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

krater Clavius

Další informace »