Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  David Nesvorný

David Nesvorný

David Nesvorný Autor: http://www.boulder.swri.edu/~davidn/
David Nesvorný
Autor: http://www.boulder.swri.edu/~davidn/

 

Rok narození : 1969

http://www.boulder.swri.edu/~davidn/

Kopalova přednáška za rok 2013

 

RNDr. David Nesvorný, Ph.D. se narodil v roce 1969. Studoval fyziku se specializací astronomie na MFF UK v Praze v letech 1987 až 1992 a titul PhD získal na Univerzitě v Sao Paulo. Po absolvování dvouletého post-doktorálního pobytu na Observatoři v Nice působí od roku 2001 v oddělení kosmických studií Southwest Research Institute v Boulderu (Colorado, USA).

Kopalova přednáška za rok 2013

Dr. Nesvorný publikoval dosud více než 270 prací, které představují významný pokrok ve studiu soustavy planetek i vývoje Sluneční soustavy jako celku.
    
Jde zejména o tyto práce:

  • D. Nesvorný, W.F. Bottke, L. Dones and H.F. Levison, The recent breakup of an asteroid in the main-belt region, Nature 417, 720-771 (2002), kde autoři objevili první mladou rodinu planetek (Karin). Šlo o zásadní průlom v možnostech určování stáří rodin planetek.
  • D. Nesvorný, W.F. Bottke, L. Dones and H.F. Levison, Recent origin of the Solar System dust bands, Astrophys. J. 591, 486-497 (2003), kde autoři prokázali souvislost prachových pásů objevených družicí IRAS v infračervené oblasti spektra s velmi mladými rodinami planetek (Karin a Veritas). Šlo o významný posun v chápání této problematiky, neboť dříve se astronomové domnívali, že původem prachových pásů je aktivita velmi starých rodin planetek.
  • D. Vokrouhlický, D. Nesvorný and W.F. Bottke, The vector alignments of asteroid spins by thermal torques, Nature 425, 147-151 (2003), kde autoři vysvětlili anomální paralelismus rotačních os planetek v rodině Koronis. Šlo o první prokázaný observační vliv tepelných momentů sil (YORP jevu) v rotační dynamice planetek.
  • R. Jedicke, D. Nesvorný, D. Whiteley, Ž. Ivezić and M. Jurić, An age-colour relationship for main-belt S-complex asteroids, Nature 429, 275-277 (2004), kde autoři použili pozorování přehlídky SDSS ke kalibraci kosmického zvětrávání spekter planetek typu S. Šlo o první kvantitativní kalibraci tohoto druhu.
  • D. Nesvorný, D. Vokrouhlický and W.F. Bottke, The breakup of a main-belt asteroid 450 thousand years ago, Science 312, 1490 (2006), kde autoři objevili první rodinu planetek s věkem menším než jeden milión let (Datura). Šlo o zásadní posun směrem k ýzkumu velmi mladých rodin planetek.
  • D. Nesvorný, Young Solar System's fifth giant planet? Astrophys. J. Lett. 742, L22, (2011), kde autor představil zásadní a velmi elegantní myšlenku existence páté obří planety v raných fázích vývoje Sluneční soustavy. Tato představa dovoluje vysvětlit mnoho nedořešených detailů v architektuře Sluneční soustavy.
  • D. Nesvorný, D.M. Kipping, L.A. Buchhave, G.A. Bakos, J. Hartman and A.R. Schmitt, The detection and characterization of a nontransiting planet by Transit Timing Variations, Science 336, 1133-1136 (2012), kde autoři poprvé plně charakterizovali neviděnou planetu z analýzy variací transitů (TTV) pozorované jiné planety téhož exoplanetárního systému. Šlo o uplatnění Nesvorného metody semi-analytického řešení TTV signálu, doposud nejlepšího přístupu k danému problému.
  • D. Nesvorný, D. Vokrouhlický and A. Morbidelli, Capture of Trojans by jumping Jupiter, Astrophys. J. 768, 45 (2013), kde autoři vysvětlili původ Trojanů (souputníků) Jupiteru. Je to jediná hypotéza, která plně vysvětluje všechny vlastnosti Trojanů, včetně asymetrie těles obou oblaků (před a za Jupiterem vzhledem k jeho poloze v dráze).

           
Obvyklá scientometrie pomocí databáze ADS ukázala, že Dr. Nesvorný publikoval od r. 1994 do dubna 2013  celkem  272  prací v mezinárodních recenzovaných časopisech včetně Nature, Science a ApJ, z toho jen za první čtyři měsíce roku 2013 to bylo 9 prací a za poslední období od ledna 2009 celkem 95 prací. Řadu prací publikuje společně s dalšími českými astronomy. Jeho práce především  z  oboru  výzkumu  planetek  získaly  dosud přes 3 640 citací a má Hirschův index H = 33!

V roce 1999 byla po něm pojmenována planetka č. 7999. V roce 2005 mu sekce planetárních věd při Americké astronomické společnosti (AAS) udělila Ureyovu cenu určenou pro mladé vědce.

Dr. Nesvorný v současné době patří k nejaktivnějším světovým odborníkům ve výzkumu drobných těles Sluneční soustavy. Z těchto důvodů se RNDr. David Nesvorný, PhD. stal nositelem  ocenění Kopalovou přednáškou za rok 2013 České astronomické společnosti, historicky jejím sedmým nositelem.

Česká astronomická společnost udělila tuto čestnou Kopalovu přednášku na návrh Prof. RNDr. Davida Vokrouhlického, DrSc. z Astronomického ústavu UK a čestného předsedy České astronomické společnosti RNDr. Jiřího Grygara, CSc.  

Slavnostní přednesení čestné Kopalovy přednášky proběhlo 6. května 2014 v budově Akademie věd ČR v Praze na Národní třídě. Laudatio přednesl předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc. Laureátská  přednáška nesla název „Dynamický vývoj Sluneční soustavy“.  

Anotace laureátské přednášky:

Laureát Kopalovy přednášky za rok 2013  bude  ve  své  přednášce  diskutovat  různé teorie vzniku a pozdějšího dynamického vývoje Sluneční soustavy, s důrazem na teoretickou možnost,  že vnější planety prodělaly období dynamické nestability během LHB (měsíční Late Heavy Bombardment). Chce také ilustrovat,  jak  tato  nestabilita a pozdější radiální migrace planet pravděpodobně vedla k záchytu jupiterovských Trojanů a iregulárních satelitů a ovlivnila dynamickou strukturu Kuiprova pásu.

Pracoviště laureáta v době udělení Kopalovy přednášky: Planetary Science Directorate, Southwest Research Institute

Doporučené odkazy



Štítky: David Nesvorný, Kopalova přednáška


13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše pase Kuřátka

Večernice s Kuřátky.. Nikon 7200/Tamron 150-600/ISO 3200/clona 5/čas 1,3 s na doštelování použity střídavě programy Siril, Rawtherepee,Darktable a Gimp

Další informace »