Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  David Nesvorný

David Nesvorný

David Nesvorný Autor: http://www.boulder.swri.edu/~davidn/
David Nesvorný
Autor: http://www.boulder.swri.edu/~davidn/

 

Rok narození : 1969

http://www.boulder.swri.edu/~davidn/

Kopalova přednáška za rok 2013

 

RNDr. David Nesvorný, Ph.D. se narodil v roce 1969. Studoval fyziku se specializací astronomie na MFF UK v Praze v letech 1987 až 1992 a titul PhD získal na Univerzitě v Sao Paulo. Po absolvování dvouletého post-doktorálního pobytu na Observatoři v Nice působí od roku 2001 v oddělení kosmických studií Southwest Research Institute v Boulderu (Colorado, USA).

Kopalova přednáška za rok 2013

Dr. Nesvorný publikoval dosud více než 270 prací, které představují významný pokrok ve studiu soustavy planetek i vývoje Sluneční soustavy jako celku.
    
Jde zejména o tyto práce:

  • D. Nesvorný, W.F. Bottke, L. Dones and H.F. Levison, The recent breakup of an asteroid in the main-belt region, Nature 417, 720-771 (2002), kde autoři objevili první mladou rodinu planetek (Karin). Šlo o zásadní průlom v možnostech určování stáří rodin planetek.
  • D. Nesvorný, W.F. Bottke, L. Dones and H.F. Levison, Recent origin of the Solar System dust bands, Astrophys. J. 591, 486-497 (2003), kde autoři prokázali souvislost prachových pásů objevených družicí IRAS v infračervené oblasti spektra s velmi mladými rodinami planetek (Karin a Veritas). Šlo o významný posun v chápání této problematiky, neboť dříve se astronomové domnívali, že původem prachových pásů je aktivita velmi starých rodin planetek.
  • D. Vokrouhlický, D. Nesvorný and W.F. Bottke, The vector alignments of asteroid spins by thermal torques, Nature 425, 147-151 (2003), kde autoři vysvětlili anomální paralelismus rotačních os planetek v rodině Koronis. Šlo o první prokázaný observační vliv tepelných momentů sil (YORP jevu) v rotační dynamice planetek.
  • R. Jedicke, D. Nesvorný, D. Whiteley, Ž. Ivezić and M. Jurić, An age-colour relationship for main-belt S-complex asteroids, Nature 429, 275-277 (2004), kde autoři použili pozorování přehlídky SDSS ke kalibraci kosmického zvětrávání spekter planetek typu S. Šlo o první kvantitativní kalibraci tohoto druhu.
  • D. Nesvorný, D. Vokrouhlický and W.F. Bottke, The breakup of a main-belt asteroid 450 thousand years ago, Science 312, 1490 (2006), kde autoři objevili první rodinu planetek s věkem menším než jeden milión let (Datura). Šlo o zásadní posun směrem k ýzkumu velmi mladých rodin planetek.
  • D. Nesvorný, Young Solar System's fifth giant planet? Astrophys. J. Lett. 742, L22, (2011), kde autor představil zásadní a velmi elegantní myšlenku existence páté obří planety v raných fázích vývoje Sluneční soustavy. Tato představa dovoluje vysvětlit mnoho nedořešených detailů v architektuře Sluneční soustavy.
  • D. Nesvorný, D.M. Kipping, L.A. Buchhave, G.A. Bakos, J. Hartman and A.R. Schmitt, The detection and characterization of a nontransiting planet by Transit Timing Variations, Science 336, 1133-1136 (2012), kde autoři poprvé plně charakterizovali neviděnou planetu z analýzy variací transitů (TTV) pozorované jiné planety téhož exoplanetárního systému. Šlo o uplatnění Nesvorného metody semi-analytického řešení TTV signálu, doposud nejlepšího přístupu k danému problému.
  • D. Nesvorný, D. Vokrouhlický and A. Morbidelli, Capture of Trojans by jumping Jupiter, Astrophys. J. 768, 45 (2013), kde autoři vysvětlili původ Trojanů (souputníků) Jupiteru. Je to jediná hypotéza, která plně vysvětluje všechny vlastnosti Trojanů, včetně asymetrie těles obou oblaků (před a za Jupiterem vzhledem k jeho poloze v dráze).

           
Obvyklá scientometrie pomocí databáze ADS ukázala, že Dr. Nesvorný publikoval od r. 1994 do dubna 2013  celkem  272  prací v mezinárodních recenzovaných časopisech včetně Nature, Science a ApJ, z toho jen za první čtyři měsíce roku 2013 to bylo 9 prací a za poslední období od ledna 2009 celkem 95 prací. Řadu prací publikuje společně s dalšími českými astronomy. Jeho práce především  z  oboru  výzkumu  planetek  získaly  dosud přes 3 640 citací a má Hirschův index H = 33!

V roce 1999 byla po něm pojmenována planetka č. 7999. V roce 2005 mu sekce planetárních věd při Americké astronomické společnosti (AAS) udělila Ureyovu cenu určenou pro mladé vědce.

Dr. Nesvorný v současné době patří k nejaktivnějším světovým odborníkům ve výzkumu drobných těles Sluneční soustavy. Z těchto důvodů se RNDr. David Nesvorný, PhD. stal nositelem  ocenění Kopalovou přednáškou za rok 2013 České astronomické společnosti, historicky jejím sedmým nositelem.

Česká astronomická společnost udělila tuto čestnou Kopalovu přednášku na návrh Prof. RNDr. Davida Vokrouhlického, DrSc. z Astronomického ústavu UK a čestného předsedy České astronomické společnosti RNDr. Jiřího Grygara, CSc.  

Slavnostní přednesení čestné Kopalovy přednášky proběhlo 6. května 2014 v budově Akademie věd ČR v Praze na Národní třídě. Laudatio přednesl předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc. Laureátská  přednáška nesla název „Dynamický vývoj Sluneční soustavy“.  

Anotace laureátské přednášky:

Laureát Kopalovy přednášky za rok 2013  bude  ve  své  přednášce  diskutovat  různé teorie vzniku a pozdějšího dynamického vývoje Sluneční soustavy, s důrazem na teoretickou možnost,  že vnější planety prodělaly období dynamické nestability během LHB (měsíční Late Heavy Bombardment). Chce také ilustrovat,  jak  tato  nestabilita a pozdější radiální migrace planet pravděpodobně vedla k záchytu jupiterovských Trojanů a iregulárních satelitů a ovlivnila dynamickou strukturu Kuiprova pásu.

Pracoviště laureáta v době udělení Kopalovy přednášky: Planetary Science Directorate, Southwest Research Institute

Doporučené odkazy



Štítky: David Nesvorný, Kopalova přednáška


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 1499 Kalifornia

Hmlovina Kalifornia (NGC 1499) je difúzna hmlovina v súhvezdí Perzeus. Svoj názov dostala podľa svojho podlhovastého vzhľadu, ktorý môže pripomínať Kalifornský polostrov. Pozorovania Hmlovina sa nachádza v južnej časti súhvezdia severne od hviezdy 4. magnitúdy s názvom ξ Perseus (Xie Perseus). Na oblohe má pretiahnutý tvar, smeruje od severozápadu na juhovýchod a jej rozmery sú 4° × 1,5°. Tieto rozmery má však len na fotografiách a vizuálne sa pozoruje veľmi ťažko, pretože má nižšiu povrchovú jasnosť ako väčšina ostatných emisných hmlovín. Jasnejšia časť hmloviny, ktorú možno vidieť ďalekohľadom, má rozmery 160′×40′. Na veľmi tmavej oblohe ju možno vidieť v náznaku voľným okom. História pozorovania Túto hmlovinu objavil Edward Emerson Barnard 3. novembra 1885 pomocou šesťpalcového ďalekohľadu (priemer 150 mm). O šesť rokov neskôr ju pozoroval aj Friedrich Simon Archenhold, ktorý ju nezávisle od neho spoluobjavil 27. októbra 1891. Barnard hmlovinu niekoľkokrát fotografoval a v roku 1895 publikoval jeden jej podrobný šesťhodinový snímok. Hmlovina bola objavená len niekoľko rokov pred vydaním Nového všeobecného katalógu, v ktorom je uvedená pod poradovým číslom 1499. Vlastnosti Hmlovina leží vo vzdialenosti 1 340 svetelných rokov od Zeme a jej skutočná veľkosť je približne 100 svetelných rokov. Pravdepodobne ju ožaruje hviezda ξ Persei, modrobiela hviezda hlavnej postupnosti, ktorej bola pridelená spektrálna klasifikácia O7e. Táto hviezda patrí do združenia OB s názvom Perseus OB2, ktorého najjasnejším členom je hviezda ζ Persei (Zeta Persei). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 323x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 82x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 24.10. až 4.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »