Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Martin Šolc

Martin Šolc

Martin Šolc cena Autor: Pavel Hrdlička - licence Creative Commons BY-SA 4.0
Martin Šolc cena
Autor: Pavel Hrdlička - licence Creative Commons BY-SA 4.0

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rok narození : 1949

Nušlova cena za rok 2018

 

Doc. RNDr. Martin Šolc, CSc. se narodil v r. 1949 v Praze, v březnu příštího roku se tak dožívá významného životního jubilea. Maturoval na gymnáziu se zaměřením na matematiku a fyziku v Praze 2, na tehdejší třídě Wilhelma Piecka (dnes Korunní). V letech 1967–1972 vystudoval astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde se setkal s profesory J. M. Mohrem a Vladimírem Vanýskem. Diplomovou prací na téma Užití metody Monte Carlo k odhadu mnohonásobného rozptylu světla v reflexních mlhovinách ukončil v r. 1972 studium a nastoupil do vědecké aspirantury na Katedře astronomie a astrofyziky ve Švédské ulici pod vedením prof. Vanýska. Kandidátskou práci o přenosu záření v hustých prachových cirkumstelárních obálkách obhájil v r. 1979 a získal vědeckou hodnost CSc. Jako odborný asistent se pak zaměřil na studium komet a meziplanetární hmoty, v r. 1986 se habilitoval a stal se tak docentem astronomie na MFF UK.

V letech 1993–1998 se Martin Šolc účastnil pozorovacího programu infračervené družice ISO (Infrared Space Observatory) v Ústavu Maxe Plancka pro jadernou fyziku v Heidelbergu. Znamenalo to přípravu fotometrického pozorování komet, zejména komety Hale-Bopp a pak vyhodnocování dat pod vedením profesora Eberharda Grüna. Získané výsledky se staly základem několika článků v řadě prestižních mezinárodních časopisů.

Celý svůj profesní život spojil Martin Šolc s MFF UK. Jako ředitel Astronomického ústavu UK v letech 1987-1999 se výrazně zasloužil o jeho rozvoj a přechod k moderní vědecko-pedagogické instituci. Na jeho bedrech ležela v 90. letech odpovědnost za přestěhování celé katedry z vily ve Švédské ulici do areálu MFF UK v Troji. A to i doslovně, neboť např. stěhování knihovny A. Seydlera čítající přes 10 tis. svazků probíhalo svépomocí všech tehdejších pracovníků.

Martin Šolc je astronomické veřejnosti známý především jako zanícený pedagog s širokým spektrem témat. Na jeho skvělé přednášky ze základů astronomie a z mezihvězdné látky s vděčností vzpomínají celé generace našich astronomů. Jako dlouholetý předseda státnicové komise svým vlídným přístupem ke studentům vždy navozoval během zkoušky příznivou atmosféru.

Jeho odbornou činnost dokumentuje jeho autorství či spoluautorství 56 publikací z oboru astrofyziky, fyziky komet a meziplanetární látky, 67 původních článků a 4 sborníky z oboru historie astronomie, 2 přeložené knihy, 15 studií k restaurování historických přístrojů a scénářů výstav, 8 učebnic pro základní, střední a vysoké školy, a 2 větší sborníky z oboru vzdělávání seniorů. Doc. Šolc se podílel na organizaci řady významných mezinárodních konferencí, jmenujme např. Annual Meeting of the Meteoritical Society 1994, JENAM 98, či 26. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze v roce 2006. Martin Šolc se věnoval i překládání odborné literatury, připomeňme zde alespoň Odhalená tajemství Slunce (nakl. Mladá fronta, 1999) od Rudolfa Kippenhahna – známého německého astronoma narozeného v Čechách, ředitele hvězdárny v Göttingen a později ředitele Ústavu Maxe Plancka pro astrofyziku. Spolupracuje dlouhodobě s
Národním technickým muzeem jako autor, konzultant, oponent a přednášející, a rovněž s Národní knihovnou ČR jako poradce při restaurování historických předmětů (slunečních hodin, glóbů) či výrobě replik Bürgiho a Habermelova sextantu.

Martin Šolc stojí také za celou řadou unikátních výstav. Na jeho popud bylo v r. 1998 otevřeno v Ondřejově „Astronomické muzeum Vojtěcha Šafaříka“, jako společná expozice Astronomického ústavu AV ČR a Astronomického ústavu Univerzity Karlovy, a to k 650. výročí založení Univerzity Karlovy a současně k 100. výročí založení observatoře Ondřejov. Dalším jeho počinem je např. stálá expozice v Astronomické věži Klementina, kterou obdivují všichni zahraniční návštěvníci Prahy, a další stálá expozice „Tycho Brahe a Benátky“ v muzeu v Benátkách nad Jizerou. Od roku 1993 se doc. Šolc aktivně podílí na činnosti univerzit třetího věku, od r. 1998 působí ve vedení Asociace U3V České republiky. V letech 2000–2001 reprezentoval ČR v Bruselu ve skupině expertů EU pro tvorbu norem, které mají naplňovat různé druhy celoživotního vzdělávání, od profesních rekvalifikací přes postgraduální kurzy až po zájmové vzdělávání seniorů.

Ne nadarmo získal Martin Šolc během svého působení řadu ocenění, ze všech jmenujme tři nejvýznamější: Cenu Literárního fondu 1984 za vynikající středoškolskou učebnici Šolc – Švestka – Vanýsek: Fyzika hvězd a vesmíru, Medaili Matematicko-fyzikální fakulty v r. 1989, a pojmenování planetky 7799 MartinŠolc, objevené na jihočeské Kleti (IAU 1999).

Text převzat z laudatia Ceny Františka Nušla (autor textu Dr. Jan Vondrák).

Nušlova cena 2018

Martin Šolc cena 01 Autor: Pavel Hrdlička - licence Creative Commons by-sa 4.0
Martin Šolc cena 01
Autor: Pavel Hrdlička - licence Creative Commons by-sa 4.0
Jako ocenění vědeckého i pedagogického přínosu doc. Martina Šolce se Česká astronomická společnost rozhodla udělit mu Nušlovu cenu za rok 2018. 

Cena Františka Nušla za rok 2018 byla doc. Martinu Šolcovi předána při slavnostním shromáždění v pražském planetáriu dne 3. 12. 2018. Cenu předal předseda České astronomciké společnosti prof. Petr Hrinzel a čestný předseda České astronomické společnosti Dr. Jiří Grygar. Laudatio pronesl emeritní předseda České astronomické společnosti Dr. Jan Vondrák. Doc. Martin Šolc pronesl laureátskou přednášku nazvanou Astronomové a vlastenci: Alois Martin David, Josef František Smetana a Josef Jan Frič.

Doporučené odkazy



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. Od roku 2010 je členem Výkonného výboru České astronomické společnosti, kde se stará především o správu významných ocenění členů ČAS. Působí také jako místopředseda Pobočky Vysočina ČAS. Krom astronomie (především oblasti meziplanetární hmoty) se zabývá ekonomií a související problematikou neziskového sektoru.

Štítky: Martin šolc, Nušlova cena


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »