Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Martin Šolc

Martin Šolc

Martin Šolc cena Autor: Pavel Hrdlička - licence Creative Commons BY-SA 4.0
Martin Šolc cena
Autor: Pavel Hrdlička - licence Creative Commons BY-SA 4.0

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rok narození : 1949

Nušlova cena za rok 2018

 

Doc. RNDr. Martin Šolc, CSc. se narodil v r. 1949 v Praze, v březnu příštího roku se tak dožívá významného životního jubilea. Maturoval na gymnáziu se zaměřením na matematiku a fyziku v Praze 2, na tehdejší třídě Wilhelma Piecka (dnes Korunní). V letech 1967–1972 vystudoval astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde se setkal s profesory J. M. Mohrem a Vladimírem Vanýskem. Diplomovou prací na téma Užití metody Monte Carlo k odhadu mnohonásobného rozptylu světla v reflexních mlhovinách ukončil v r. 1972 studium a nastoupil do vědecké aspirantury na Katedře astronomie a astrofyziky ve Švédské ulici pod vedením prof. Vanýska. Kandidátskou práci o přenosu záření v hustých prachových cirkumstelárních obálkách obhájil v r. 1979 a získal vědeckou hodnost CSc. Jako odborný asistent se pak zaměřil na studium komet a meziplanetární hmoty, v r. 1986 se habilitoval a stal se tak docentem astronomie na MFF UK.

V letech 1993–1998 se Martin Šolc účastnil pozorovacího programu infračervené družice ISO (Infrared Space Observatory) v Ústavu Maxe Plancka pro jadernou fyziku v Heidelbergu. Znamenalo to přípravu fotometrického pozorování komet, zejména komety Hale-Bopp a pak vyhodnocování dat pod vedením profesora Eberharda Grüna. Získané výsledky se staly základem několika článků v řadě prestižních mezinárodních časopisů.

Celý svůj profesní život spojil Martin Šolc s MFF UK. Jako ředitel Astronomického ústavu UK v letech 1987-1999 se výrazně zasloužil o jeho rozvoj a přechod k moderní vědecko-pedagogické instituci. Na jeho bedrech ležela v 90. letech odpovědnost za přestěhování celé katedry z vily ve Švédské ulici do areálu MFF UK v Troji. A to i doslovně, neboť např. stěhování knihovny A. Seydlera čítající přes 10 tis. svazků probíhalo svépomocí všech tehdejších pracovníků.

Martin Šolc je astronomické veřejnosti známý především jako zanícený pedagog s širokým spektrem témat. Na jeho skvělé přednášky ze základů astronomie a z mezihvězdné látky s vděčností vzpomínají celé generace našich astronomů. Jako dlouholetý předseda státnicové komise svým vlídným přístupem ke studentům vždy navozoval během zkoušky příznivou atmosféru.

Jeho odbornou činnost dokumentuje jeho autorství či spoluautorství 56 publikací z oboru astrofyziky, fyziky komet a meziplanetární látky, 67 původních článků a 4 sborníky z oboru historie astronomie, 2 přeložené knihy, 15 studií k restaurování historických přístrojů a scénářů výstav, 8 učebnic pro základní, střední a vysoké školy, a 2 větší sborníky z oboru vzdělávání seniorů. Doc. Šolc se podílel na organizaci řady významných mezinárodních konferencí, jmenujme např. Annual Meeting of the Meteoritical Society 1994, JENAM 98, či 26. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze v roce 2006. Martin Šolc se věnoval i překládání odborné literatury, připomeňme zde alespoň Odhalená tajemství Slunce (nakl. Mladá fronta, 1999) od Rudolfa Kippenhahna – známého německého astronoma narozeného v Čechách, ředitele hvězdárny v Göttingen a později ředitele Ústavu Maxe Plancka pro astrofyziku. Spolupracuje dlouhodobě s
Národním technickým muzeem jako autor, konzultant, oponent a přednášející, a rovněž s Národní knihovnou ČR jako poradce při restaurování historických předmětů (slunečních hodin, glóbů) či výrobě replik Bürgiho a Habermelova sextantu.

Martin Šolc stojí také za celou řadou unikátních výstav. Na jeho popud bylo v r. 1998 otevřeno v Ondřejově „Astronomické muzeum Vojtěcha Šafaříka“, jako společná expozice Astronomického ústavu AV ČR a Astronomického ústavu Univerzity Karlovy, a to k 650. výročí založení Univerzity Karlovy a současně k 100. výročí založení observatoře Ondřejov. Dalším jeho počinem je např. stálá expozice v Astronomické věži Klementina, kterou obdivují všichni zahraniční návštěvníci Prahy, a další stálá expozice „Tycho Brahe a Benátky“ v muzeu v Benátkách nad Jizerou. Od roku 1993 se doc. Šolc aktivně podílí na činnosti univerzit třetího věku, od r. 1998 působí ve vedení Asociace U3V České republiky. V letech 2000–2001 reprezentoval ČR v Bruselu ve skupině expertů EU pro tvorbu norem, které mají naplňovat různé druhy celoživotního vzdělávání, od profesních rekvalifikací přes postgraduální kurzy až po zájmové vzdělávání seniorů.

Ne nadarmo získal Martin Šolc během svého působení řadu ocenění, ze všech jmenujme tři nejvýznamější: Cenu Literárního fondu 1984 za vynikající středoškolskou učebnici Šolc – Švestka – Vanýsek: Fyzika hvězd a vesmíru, Medaili Matematicko-fyzikální fakulty v r. 1989, a pojmenování planetky 7799 MartinŠolc, objevené na jihočeské Kleti (IAU 1999).

Text převzat z laudatia Ceny Františka Nušla (autor textu Dr. Jan Vondrák).

Nušlova cena 2018

Martin Šolc cena 01 Autor: Pavel Hrdlička - licence Creative Commons by-sa 4.0
Martin Šolc cena 01
Autor: Pavel Hrdlička - licence Creative Commons by-sa 4.0
Jako ocenění vědeckého i pedagogického přínosu doc. Martina Šolce se Česká astronomická společnost rozhodla udělit mu Nušlovu cenu za rok 2018. 

Cena Františka Nušla za rok 2018 byla doc. Martinu Šolcovi předána při slavnostním shromáždění v pražském planetáriu dne 3. 12. 2018. Cenu předal předseda České astronomciké společnosti prof. Petr Hrinzel a čestný předseda České astronomické společnosti Dr. Jiří Grygar. Laudatio pronesl emeritní předseda České astronomické společnosti Dr. Jan Vondrák. Doc. Martin Šolc pronesl laureátskou přednášku nazvanou Astronomové a vlastenci: Alois Martin David, Josef František Smetana a Josef Jan Frič.

Doporučené odkazy



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. Od roku 2010 je členem Výkonného výboru České astronomické společnosti, kde se stará především o správu významných ocenění členů ČAS. Působí také jako místopředseda Pobočky Vysočina ČAS. Krom astronomie (především oblasti meziplanetární hmoty) se zabývá ekonomií a související problematikou neziskového sektoru.

Štítky: Martin šolc, Nušlova cena


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »