Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Marian Karlický

Marian Karlický

 

Marian Karlický při přebírání Nušlovy ceny za rok 2013 Autor: Vladimír Libý
Marian Karlický při přebírání Nušlovy ceny za rok 2013
Autor: Vladimír Libý

 

Rok narození : 1949

 

Nušlova cena za rok 2013

 

doc. RNDr. Marian Karlický, DrSc. se narodil 20. října 1949. Vystudoval fyziku (specializaci fyzika plazmatu) na Přírodovědecké fakultě UJEP v Brně v letech 1969 - 1973. Od roku 1974 až dosud pracuje ve Slunečním oddělení Astronomického ústavu ČSAV/AV ČR v Ondřejově. V roce 1977 získal akademický titul RNDr. a v roce 1981 obhájil kandidátskou disertaci v Ústavu fyziky plazmatu ČSAV. V roce 1992 obhájil disertaci pro získání vědecké hodnosti DrSc. a v roce 2008 se habilitoval na Matematicko fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Šest let zastával funkci vedoucího Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR a po 8 roků vykonával též funkci zástupce ředitele a vedoucího observatoře v Ondřejově. V současné době  je  vedoucím  pracovní  skupiny  slunečních  erupcí  a  protuberancí  ve  Slunečním  oddělení a vedoucím českého centra projektu EOS - ALMA (http://www.asu.cas.cz/alma). Je také členem Mezinárodní astronomické unie. Vedl přípravu řady diplomantů a doktorandů.

Největšího ohlasu ve světové vědecké literatuře dosáhly Karlického práce, které se týkají multispektrálního sledování slunečních erupcí a rádiových vzplanutí na Slunci, protuberancí  a koronálních výronů hmoty (CME) v meziplanetárním prostoru. Doc. Karlický využívá  veškerého dostupného pozorovacího materiálu,  jak  z  přístrojů Slunečního  oddělení,  tak i špičkových přístrojů v zahraničí včetně aparatur na družicích a kosmických sondách k fyzikálnímu výkladu  složitých  dějů,  které  se  odehrávají  ve sluneční  fotosféře,   chromosféře  i  koróně,  ale i v meziplanetárním prostoru.

Ve svých pracích poukázal na mimořádný vliv magnetických polí, která mají na Slunci i v jeho okolí složitou strukturu a podléhají rychlým změnám, což přirozeně velmi komplikuje modelování interakcí ve slunečním plazmatu. V roce 2008 obdržel za tyto mezinárodně velmi příznivě přijímané práce Cenu Akademie věd ČR za dosažený vynikající výsledek velkého vědeckého významu: „Objev nových typů radiové a rentgenové emise slunečních erupcí a jejich teoretické vysvětlení". Toto mimořádné ocenění znovu obdržel i v tomto roce za vědecký výsledek "Vypracování nového modelu fragmentované magnetické rekonexe slunečních erupcí". V roce 2004 obdržel cenu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za návrh rentgenového spektrometru vypuštěného na americkém satelitu MTI.

Od roku 1976 až dosud Doc. Karlický publikoval 455 vědeckých prací, které získaly úhrnem 3 019 citací, čemuž odpovídá Hirschův index 29. Pro srovnání: z dosavadních 14 novodobých nositelů Nušlovy ceny pouze Dr. Zdeněk Sekanina (*1936; cena v r. 2006) publikoval více prací (464), i když v těsném závěsu za doc. Karlickým figuruje další exilový nositel Nušlovy ceny Prof. Ivan Hubený (*1948; cena  v  r. 2008) se 432 pracemi. Mezi domácími astronomy má Marian Karlický před dalším v pořadí „náskok“ o více než 100 prací, takže jako jediný astronom působící v Česku drží krok se špičkou českých krajanů, kteří odešli během totality do exilu.

Ačkoliv Doc. Marian Karlický patří již dlouhou řadu let k nejzdatnějším českým astrofyzikům, stojí za zmínku,  že  jeho vědecký výkon po šedesátce je stále impozantní.  Např. jen v roce 2011 publikoval  22  původních prací a o rok později dalších 21 prací v mezinárodních časopisech s nejvyšším impaktním faktorem v astronomii (ApJ., Astron. Astrophys., Solar Phys. apod.).

Nušlova cena 2013

Marian Karlický přebírá Nušlovu cenu z rukou Jiřího Grygara Autor: Vladimír Libý
Marian Karlický přebírá Nušlovu cenu z rukou Jiřího Grygara
Autor: Vladimír Libý

Slavnostní předání Nušlovy ceny proběhnoo 30. listopadu 2013 v budově Akademie věd v Praze v rámci přednáškového Dne s Astropisem. Cenu předal předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc. spolu s čestným předsedou České astronomické společnosti RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. Laudatio přednesla emeritní předsedkyně České astronomické společnosti a současná předsedkyně Sluneční sekce České astronomické společnosti RNDr. Eva Marková, CSc. Laureát Nušlovy ceny za rok 2013 Doc. RNDr. Marian Karlický, DrSc. přednesl laureátskou  přednášku s názvem Fyzikální podstata slunečních erupcí.

Doporučené odkazy

  • Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 194: Cena Františka Nušla za rok 2013 (pdfdoc)
  • Marian Karlický (Astronomický ústav AV ČR)
  • Nušlova cena


Fotogalerie

Štítky: Marian Karlický, Nušlova cena


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »