Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Vyjádření prof. Miloslava Druckmüllera k udělení Nušlovy ceny

Vyjádření prof. Miloslava Druckmüllera k udělení Nušlovy ceny

prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc.
Autor: Jan Prokopius, VUT

Udělení Nušlovy ceny České astronomické společnosti si velice vážím. Když čtu seznam lidí, kteří v minulosti tuto cenu dostali, tak téměř nemohu uvěřit, že do tohoto seznamu také patřím. Nejsem astronom, ale matematik, a v oblasti výzkumu sluneční koróny jsem amatér.

Když jsem v roce 1999 poprvé viděl a fotografoval úplné zatmění Slunce v Maďarsku, snažil jsem se udělat pěkné obrázky, které odpovídaly tomu, co jsem viděl. Žádnou vědu jsem v tom nehledal. Chtěl jsem vidět, jak sluneční koróna vypadá, co se v ní děje. Matematika byla pro mne nástroj, abych to vidět mohl. Domníval jsem se, že počítačové programy, které k tomu budu potřebovat, jsou prací na několik zimních večerů. Netušil jsem, že na nich budu pracovat dodnes, což je již téměř čtvrtstoletí.

Slovo amatér je odvozeno z latinského slova amare – milovat. V mém případě to je spíše posedlost než láska. Čím více stále dokonalejších obrazů sluneční koróny jsem vytvořil, tím více zajímavých a neznámých věcí jsem na nich nalezl, a to mne postupně přivedlo k zájmu o sluneční fyziku.

Naprosto zásadní bylo mé setkání s profesorkou Shadií Habbal z Institute for Astronomy, University of Hawaii. Postupně vznikla spolupráce a přátelství dvou lidí z různých oborů. Od začátku jsem Shadii kladl spoustu hloupých otázek, protože jsem fyzice plazmatu sluneční koróny moc nerozuměl. Časem se však ukázalo, že některé z těch otázek nejsou zase až tak moc hloupé, jak se původně zdálo. Pohled z „z druhé strany“ může být někdy docela užitečný a skeptický pohled matematika, který ve všem hledá chyby, také.

Takto by vypadala sluneční koróna, kdybychom měli možnost odstranit jas 99,4 % bílého světla, které obvykle při zatmění pozorujeme. Barvy excitovaných atomů a iontů bychom pak viděli právě takto. Autor: Pavel Štarha, Matěj Štarha, Jana Hoderová, Shadia Habbal, Ben Boe, Miloslav Druckmüller
Takto by vypadala sluneční koróna, kdybychom měli možnost odstranit jas 99,4 % bílého světla, které obvykle při zatmění pozorujeme. Barvy excitovaných atomů a iontů bychom pak viděli právě takto.
Autor: Pavel Štarha, Matěj Štarha, Jana Hoderová, Shadia Habbal, Ben Boe, Miloslav Druckmüller
Shadia se hlavně zabývá studiem záření těžkých iontů (Fe, Ni, Ca, ...)  ve sluneční koróně, které je úžasným diagnostickým nástrojem plazmatu sluneční koróny. V této oblasti vznikla rozsáhlá spolupráce, která postupně přerostla mé časové možnosti, ale i mé schopnosti konstrukce složitých systémů pro pozorování během úplných zatmění Slunce.

Štěstím bylo, že se mi podařilo „nakazit“ mé kolegy z Ústavu matematiky FSI VUT, a to Janu Hoderovou a Pavla Štarhu. Bez nich si vůbec nedovedu představit dnešní spolupráci s havajskou univerzitou, mne samotného by to „zasypalo“. Když jsem se vracel 11. srpna 1999 v noci z Maďarska, netušil jsem, co ta jedna kazeta s naexponovaným filmem za čtvrt století způsobí…




O autorovi

Miloslav Druckmüller

Miloslav Druckmüller je český matematik, vedoucí Odboru počítačové grafiky a geometrie Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Věnuje se matematickému zpracování digitálních fotografií a proslul zejména fotografiemi sluneční koróny při úplných zatměních Slunce, které sám pořizuje speciální technikou během astrofotografických expedicí.

Štítky: Nušlova cena


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »