Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Vyjádření prof. Miloslava Druckmüllera k udělení Nušlovy ceny

Vyjádření prof. Miloslava Druckmüllera k udělení Nušlovy ceny

prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc.
Autor: Jan Prokopius, VUT

Udělení Nušlovy ceny České astronomické společnosti si velice vážím. Když čtu seznam lidí, kteří v minulosti tuto cenu dostali, tak téměř nemohu uvěřit, že do tohoto seznamu také patřím. Nejsem astronom, ale matematik, a v oblasti výzkumu sluneční koróny jsem amatér.

Když jsem v roce 1999 poprvé viděl a fotografoval úplné zatmění Slunce v Maďarsku, snažil jsem se udělat pěkné obrázky, které odpovídaly tomu, co jsem viděl. Žádnou vědu jsem v tom nehledal. Chtěl jsem vidět, jak sluneční koróna vypadá, co se v ní děje. Matematika byla pro mne nástroj, abych to vidět mohl. Domníval jsem se, že počítačové programy, které k tomu budu potřebovat, jsou prací na několik zimních večerů. Netušil jsem, že na nich budu pracovat dodnes, což je již téměř čtvrtstoletí.

Slovo amatér je odvozeno z latinského slova amare – milovat. V mém případě to je spíše posedlost než láska. Čím více stále dokonalejších obrazů sluneční koróny jsem vytvořil, tím více zajímavých a neznámých věcí jsem na nich nalezl, a to mne postupně přivedlo k zájmu o sluneční fyziku.

Naprosto zásadní bylo mé setkání s profesorkou Shadií Habbal z Institute for Astronomy, University of Hawaii. Postupně vznikla spolupráce a přátelství dvou lidí z různých oborů. Od začátku jsem Shadii kladl spoustu hloupých otázek, protože jsem fyzice plazmatu sluneční koróny moc nerozuměl. Časem se však ukázalo, že některé z těch otázek nejsou zase až tak moc hloupé, jak se původně zdálo. Pohled z „z druhé strany“ může být někdy docela užitečný a skeptický pohled matematika, který ve všem hledá chyby, také.

Takto by vypadala sluneční koróna, kdybychom měli možnost odstranit jas 99,4 % bílého světla, které obvykle při zatmění pozorujeme. Barvy excitovaných atomů a iontů bychom pak viděli právě takto. Autor: Pavel Štarha, Matěj Štarha, Jana Hoderová, Shadia Habbal, Ben Boe, Miloslav Druckmüller
Takto by vypadala sluneční koróna, kdybychom měli možnost odstranit jas 99,4 % bílého světla, které obvykle při zatmění pozorujeme. Barvy excitovaných atomů a iontů bychom pak viděli právě takto.
Autor: Pavel Štarha, Matěj Štarha, Jana Hoderová, Shadia Habbal, Ben Boe, Miloslav Druckmüller
Shadia se hlavně zabývá studiem záření těžkých iontů (Fe, Ni, Ca, ...)  ve sluneční koróně, které je úžasným diagnostickým nástrojem plazmatu sluneční koróny. V této oblasti vznikla rozsáhlá spolupráce, která postupně přerostla mé časové možnosti, ale i mé schopnosti konstrukce složitých systémů pro pozorování během úplných zatmění Slunce.

Štěstím bylo, že se mi podařilo „nakazit“ mé kolegy z Ústavu matematiky FSI VUT, a to Janu Hoderovou a Pavla Štarhu. Bez nich si vůbec nedovedu představit dnešní spolupráci s havajskou univerzitou, mne samotného by to „zasypalo“. Když jsem se vracel 11. srpna 1999 v noci z Maďarska, netušil jsem, co ta jedna kazeta s naexponovaným filmem za čtvrt století způsobí…




O autorovi

Miloslav Druckmüller

Miloslav Druckmüller je český matematik, vedoucí Odboru počítačové grafiky a geometrie Ústavu matematiky Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Věnuje se matematickému zpracování digitálních fotografií a proslul zejména fotografiemi sluneční koróny při úplných zatměních Slunce, které sám pořizuje speciální technikou během astrofotografických expedicí.

Štítky: Nušlova cena


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »