Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Pavel Suchan

Pavel Suchan

Pavel Suchan
Pavel Suchan

 

Rok narození : 1956

Cena Zdeňka Kvíze 2018

Na konci května 1956 se nedaleko za drahou Marsu, necelých 340 miliónů kilometrů od Země potulovala vesmírem malá planetka o absolutní hvězdné velikosti 16,3. Nikdo na planetě Zemi ještě netušil nic o jeho existenci, podobně jako téměř nikdo, kromě šťastných rodičů a několika přátel netušil, že kdesi v České republice vrní několikadenní miminko.

Uplynulo však pouze něco přes 40 let a na ondřejovské observatoři tuto planetku polapili do svých sítí, označili kódem 1997SK34 a posléze pojmenovali Suchan.

Protokol (P.Suchan)
Protokol (P.Suchan)
Z miminka vyrostl známý astronom. Zpočátku byla jeho astronomická dráha vcelku poklidná, stejně jako téměř kruhová dráha planetky. Na petřínské hvězdárně absolvoval astronomický kurz a předváděl návštěvníkům oblohu. Na úpické hvězdárně zase kromě pozorování krásných meteorů a vyplňování úmorných protokolů o nich spolu s ostatními nad ránem ochutnával úrodu místních zahrádkářů. Poté na dlouhou dobu profesionálně zakotvil na petřínské hvězdárně, a stal se členem České astronomické společnosti. A to byl možná zlomový okamžik jeho astronomického života. Stal se jedním s nosných sloupů této společnosti a jeho jméno se s ní téměř niterně propojilo. Najdeme jej někdy méně, ale většinou více až téměř vždy za jejími aktivitami. Není snad ani možno vyjmenovávat všechny ty Mezinárodní roky astronomie, Oblasti temného nebe, Astronomické olympiády či další.

Pavel Suchan
Pavel Suchan
Uplynulo několik dalších let a Pavel zakotvil v Astronomickém ústavu AV ČR. Vyměnil proužkované tričko za košili, kravatu a sako. Dlouhé vlasy ostříhal na krátký sestřih a místo nočních výprav do zahrádek za mrkví míří do úřadů za poslanci a ministry vysvětlovat co je to temná obloha. A místo k milovanému dalekohledu sedá po nocích více k počítači. Nevyplňuje však meteorářské protokoly, ale statistiky, tabulky a výkazy, byť astronomické.

Naštěstí pro nás si však mezi vším tím shonem najde čas pro svou chvilku s ČAM, tedy se soutěží Česká astrofotografie měsíce. Je jedním z jejích porotců a duchem jejího mediálního záběru. Pavel Suchan se stal českou astronomickou celebritou. Ovšem vnitřně je to stále ten kluk se šibalským pohledem, který jak může tak otočí pohled k nebi ke svým milovaným hvězdičkám. Porota ČAM mu takto alespoň trochu může nejen poděkovat, ale popřát mnoho dalších let astronomického štěstí, aktivity a také trochu toho tolik potřebného klidu u okuláru dalekohledu někde v „oblasti temného nebe“.

Cena zdeňka kvíze 2018

Cena Zdeňka Kvíze byla Pavlu Suchanovi udělena za mimořádný přínos v oblasti popularizace astronomie.

 



O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »