Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Tomáš Maruška

Tomáš Maruška

_mg_8643_mid.jpg

Rok narození : 1972

www.astrofoto.sk www.atm.zaciatok.sk

 

Tomáš Maruška se dostal k astronomii již v ranném dětství. Do kopule hvězdárny v Sobotišti se podíval již jako malý kluk na popud rodičů na dětském táboře, a jak sám autor říká, na ten magický pocit při vstupu do kopule nikdy nezapomněl a vrací se mu i nyní. Po delší odlmce nalezl ve fyzikálním kabinetu časopis Kozmos, který jeho astronomickou kariéru odstartoval naplno. Od roku 1984 začal pravidelně navštěvovat hvězdárnu v Sobotišti, kde se také setkal s významnou osobností amatérské astronomie na Slovensku, p. Ladislavem Košinářem.

Vzhledem k nedostupnosti kvalitní techniky padla volba na dnes legendární plastovou stavebnici z NDR, tzv. Astrokabinet. Následovala konstrukce Zeissova refraktoru 50/540 a následně i zrcadlového dalekohledu s optikou na azimutální montáži z dílny p. Vorlického. Již od samého začátku byl fascinován fotografiemi vesmíru, avšak pozorování tehdy tvořilo hlavní náplň jeho činnosti. První obrázky oblohy snímal v Sobotišti pomocí fotoaparátu Praktika, kterou získal od svého otce. Začátky byly velmi těžké, ale našli se i tací, kteří rádi poradili. Mezi ně patřil například p. Antoš, Brablc či Vnučko. S příchodem na VŠ bylo nutné praktickou část na nějaký čas oželet. Ve školní knihovně však bylo mnoho dostupných informačních zdrojů jako například časopis Sky and Telescope, který Tomášovi přístupný mimo Univerzitní prostředí nebyl. S koncem studií došlo ke stavbě poměrně velkého, 40cm zrcadlového dalekohledu, jehož potenciál byl v přesvětlené Bratislavě poněkud zeslaben a proto sloužil hlavně k popularizaci na akcích pro veřejnost.

Astrofotografie ale stále někde v hloubi dřímala. Tehdejší redaktor časopisu Kozmos, Roman Piffl, vyzval Tomáše Marušku k odfotografování komety Hale-Bopp, která se později objevila na titulní straně prestižního časopisu. Tehdy ještě nevěděl, že tato spolupráce nebyla jejich poslední.

Doba technického embarga odezněla a otevřely se dveře k mnohem kvalitnějšímu vybavení, ke kterému patřila například paralaktická montáž od firmy Vixen, malý přenosný astrograf Borg a také digitální zrcadlovka Canon EOS 20D. Neustále vzrůstající kvalita fotografií si také vyžádala místo pro prezentaci na webu. V Bratislavě však bylo více nadšenců, kteří fotografovali krásy vesmíru. Ivan Majchrovič, již zmíněný Roman Piffl, Miro Grnja a Andrej Mráz. Ovlivnění skupinou bylo obrovské a všichni se dohodli, že budou astronomii a astrofotografii na Slovensku prezentovat společně jako jedna skupina. Světlo světa tak spatřil projekt Astrofoto.sk, pod jehož hlavičkou autoři současně svoji práci publikují. Umožnili ale také možnost prezentovat široké veřejnosti prostorem gala.astrofoto.sk.

Domovský portál však není jediným místem, kde Tomáš Maruška prezentuje svoje krásné fotografie. Ty byly otištěny ve světově známých časopisech jako je Sky&Telescope, Astronomy, The Sky, Astropis a dalších (TWAN, ESA, ad.). Největší úspěch, který ve své fotografické kariéře Tomáš zaznamenal, je zachycení mezinárodní vesmírné stanice ISS při přechodu přes kotouč planety Venuše v době, kdy i samotná planeta přecházela přes disk Slunce. Pro špatné světelné podmínky a díky velkému zápalu pro koníček došlo i k několika výjezdům za "lepším". Florida, Itálie, Turecko nebo plánované Chile či Kanárské ostrovy jsou destinace, které vítěz soutěže Česká astrofotografie měsíce navštívil, nebo teprve plánuje. Nezbývá, než mu popřát jasné a temné nebe a doufat, že se s jeho snímky setkáme i v dalších kolech.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Tranzit Venuše společně s přeletem ISS Autor: Tomáš Maruška
Tranzit Venuše společně s přeletem ISS
Autor: Tomáš Maruška
Záblesk satelitu Iridium Autor: Tomáš Maruška
Záblesk satelitu Iridium
Autor: Tomáš Maruška
Mléčná dráha širokoúhle Autor: Tomáš Maruška
Mléčná dráha širokoúhle
Autor: Tomáš Maruška
Temné nebe a Zodiakální světlo Autor: Tomáš Maruška
Temné nebe a Zodiakální světlo
Autor: Tomáš Maruška


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »