Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Tomáš Maruška

Tomáš Maruška

_mg_8643_mid.jpg

Rok narození : 1972

www.astrofoto.sk www.atm.zaciatok.sk

 

Tomáš Maruška se dostal k astronomii již v ranném dětství. Do kopule hvězdárny v Sobotišti se podíval již jako malý kluk na popud rodičů na dětském táboře, a jak sám autor říká, na ten magický pocit při vstupu do kopule nikdy nezapomněl a vrací se mu i nyní. Po delší odlmce nalezl ve fyzikálním kabinetu časopis Kozmos, který jeho astronomickou kariéru odstartoval naplno. Od roku 1984 začal pravidelně navštěvovat hvězdárnu v Sobotišti, kde se také setkal s významnou osobností amatérské astronomie na Slovensku, p. Ladislavem Košinářem.

Vzhledem k nedostupnosti kvalitní techniky padla volba na dnes legendární plastovou stavebnici z NDR, tzv. Astrokabinet. Následovala konstrukce Zeissova refraktoru 50/540 a následně i zrcadlového dalekohledu s optikou na azimutální montáži z dílny p. Vorlického. Již od samého začátku byl fascinován fotografiemi vesmíru, avšak pozorování tehdy tvořilo hlavní náplň jeho činnosti. První obrázky oblohy snímal v Sobotišti pomocí fotoaparátu Praktika, kterou získal od svého otce. Začátky byly velmi těžké, ale našli se i tací, kteří rádi poradili. Mezi ně patřil například p. Antoš, Brablc či Vnučko. S příchodem na VŠ bylo nutné praktickou část na nějaký čas oželet. Ve školní knihovně však bylo mnoho dostupných informačních zdrojů jako například časopis Sky and Telescope, který Tomášovi přístupný mimo Univerzitní prostředí nebyl. S koncem studií došlo ke stavbě poměrně velkého, 40cm zrcadlového dalekohledu, jehož potenciál byl v přesvětlené Bratislavě poněkud zeslaben a proto sloužil hlavně k popularizaci na akcích pro veřejnost.

Astrofotografie ale stále někde v hloubi dřímala. Tehdejší redaktor časopisu Kozmos, Roman Piffl, vyzval Tomáše Marušku k odfotografování komety Hale-Bopp, která se později objevila na titulní straně prestižního časopisu. Tehdy ještě nevěděl, že tato spolupráce nebyla jejich poslední.

Doba technického embarga odezněla a otevřely se dveře k mnohem kvalitnějšímu vybavení, ke kterému patřila například paralaktická montáž od firmy Vixen, malý přenosný astrograf Borg a také digitální zrcadlovka Canon EOS 20D. Neustále vzrůstající kvalita fotografií si také vyžádala místo pro prezentaci na webu. V Bratislavě však bylo více nadšenců, kteří fotografovali krásy vesmíru. Ivan Majchrovič, již zmíněný Roman Piffl, Miro Grnja a Andrej Mráz. Ovlivnění skupinou bylo obrovské a všichni se dohodli, že budou astronomii a astrofotografii na Slovensku prezentovat společně jako jedna skupina. Světlo světa tak spatřil projekt Astrofoto.sk, pod jehož hlavičkou autoři současně svoji práci publikují. Umožnili ale také možnost prezentovat široké veřejnosti prostorem gala.astrofoto.sk.

Domovský portál však není jediným místem, kde Tomáš Maruška prezentuje svoje krásné fotografie. Ty byly otištěny ve světově známých časopisech jako je Sky&Telescope, Astronomy, The Sky, Astropis a dalších (TWAN, ESA, ad.). Největší úspěch, který ve své fotografické kariéře Tomáš zaznamenal, je zachycení mezinárodní vesmírné stanice ISS při přechodu přes kotouč planety Venuše v době, kdy i samotná planeta přecházela přes disk Slunce. Pro špatné světelné podmínky a díky velkému zápalu pro koníček došlo i k několika výjezdům za "lepším". Florida, Itálie, Turecko nebo plánované Chile či Kanárské ostrovy jsou destinace, které vítěz soutěže Česká astrofotografie měsíce navštívil, nebo teprve plánuje. Nezbývá, než mu popřát jasné a temné nebe a doufat, že se s jeho snímky setkáme i v dalších kolech.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Tranzit Venuše společně s přeletem ISS Autor: Tomáš Maruška
Tranzit Venuše společně s přeletem ISS
Autor: Tomáš Maruška
Záblesk satelitu Iridium Autor: Tomáš Maruška
Záblesk satelitu Iridium
Autor: Tomáš Maruška
Mléčná dráha širokoúhle Autor: Tomáš Maruška
Mléčná dráha širokoúhle
Autor: Tomáš Maruška
Temné nebe a Zodiakální světlo Autor: Tomáš Maruška
Temné nebe a Zodiakální světlo
Autor: Tomáš Maruška


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »