Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Tomáš Maruška

Tomáš Maruška

_mg_8643_mid.jpg

Rok narození : 1972

www.astrofoto.sk www.atm.zaciatok.sk

 

Tomáš Maruška se dostal k astronomii již v ranném dětství. Do kopule hvězdárny v Sobotišti se podíval již jako malý kluk na popud rodičů na dětském táboře, a jak sám autor říká, na ten magický pocit při vstupu do kopule nikdy nezapomněl a vrací se mu i nyní. Po delší odlmce nalezl ve fyzikálním kabinetu časopis Kozmos, který jeho astronomickou kariéru odstartoval naplno. Od roku 1984 začal pravidelně navštěvovat hvězdárnu v Sobotišti, kde se také setkal s významnou osobností amatérské astronomie na Slovensku, p. Ladislavem Košinářem.

Vzhledem k nedostupnosti kvalitní techniky padla volba na dnes legendární plastovou stavebnici z NDR, tzv. Astrokabinet. Následovala konstrukce Zeissova refraktoru 50/540 a následně i zrcadlového dalekohledu s optikou na azimutální montáži z dílny p. Vorlického. Již od samého začátku byl fascinován fotografiemi vesmíru, avšak pozorování tehdy tvořilo hlavní náplň jeho činnosti. První obrázky oblohy snímal v Sobotišti pomocí fotoaparátu Praktika, kterou získal od svého otce. Začátky byly velmi těžké, ale našli se i tací, kteří rádi poradili. Mezi ně patřil například p. Antoš, Brablc či Vnučko. S příchodem na VŠ bylo nutné praktickou část na nějaký čas oželet. Ve školní knihovně však bylo mnoho dostupných informačních zdrojů jako například časopis Sky and Telescope, který Tomášovi přístupný mimo Univerzitní prostředí nebyl. S koncem studií došlo ke stavbě poměrně velkého, 40cm zrcadlového dalekohledu, jehož potenciál byl v přesvětlené Bratislavě poněkud zeslaben a proto sloužil hlavně k popularizaci na akcích pro veřejnost.

Astrofotografie ale stále někde v hloubi dřímala. Tehdejší redaktor časopisu Kozmos, Roman Piffl, vyzval Tomáše Marušku k odfotografování komety Hale-Bopp, která se později objevila na titulní straně prestižního časopisu. Tehdy ještě nevěděl, že tato spolupráce nebyla jejich poslední.

Doba technického embarga odezněla a otevřely se dveře k mnohem kvalitnějšímu vybavení, ke kterému patřila například paralaktická montáž od firmy Vixen, malý přenosný astrograf Borg a také digitální zrcadlovka Canon EOS 20D. Neustále vzrůstající kvalita fotografií si také vyžádala místo pro prezentaci na webu. V Bratislavě však bylo více nadšenců, kteří fotografovali krásy vesmíru. Ivan Majchrovič, již zmíněný Roman Piffl, Miro Grnja a Andrej Mráz. Ovlivnění skupinou bylo obrovské a všichni se dohodli, že budou astronomii a astrofotografii na Slovensku prezentovat společně jako jedna skupina. Světlo světa tak spatřil projekt Astrofoto.sk, pod jehož hlavičkou autoři současně svoji práci publikují. Umožnili ale také možnost prezentovat široké veřejnosti prostorem gala.astrofoto.sk.

Domovský portál však není jediným místem, kde Tomáš Maruška prezentuje svoje krásné fotografie. Ty byly otištěny ve světově známých časopisech jako je Sky&Telescope, Astronomy, The Sky, Astropis a dalších (TWAN, ESA, ad.). Největší úspěch, který ve své fotografické kariéře Tomáš zaznamenal, je zachycení mezinárodní vesmírné stanice ISS při přechodu přes kotouč planety Venuše v době, kdy i samotná planeta přecházela přes disk Slunce. Pro špatné světelné podmínky a díky velkému zápalu pro koníček došlo i k několika výjezdům za "lepším". Florida, Itálie, Turecko nebo plánované Chile či Kanárské ostrovy jsou destinace, které vítěz soutěže Česká astrofotografie měsíce navštívil, nebo teprve plánuje. Nezbývá, než mu popřát jasné a temné nebe a doufat, že se s jeho snímky setkáme i v dalších kolech.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Tranzit Venuše společně s přeletem ISS Autor: Tomáš Maruška
Tranzit Venuše společně s přeletem ISS
Autor: Tomáš Maruška
Záblesk satelitu Iridium Autor: Tomáš Maruška
Záblesk satelitu Iridium
Autor: Tomáš Maruška
Mléčná dráha širokoúhle Autor: Tomáš Maruška
Mléčná dráha širokoúhle
Autor: Tomáš Maruška
Temné nebe a Zodiakální světlo Autor: Tomáš Maruška
Temné nebe a Zodiakální světlo
Autor: Tomáš Maruška


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »