Vlastimil Musil
|
Nositel Ceny Jindřicha Zemana za rok 2014 |
Nositelem ceny Jindřicha Zemana za rok 2014 se stal amatérský astrofotograf Vlastimil Musil. Jedním z jeho významných kroků k získání tohoto ocenění byl i snímek „Plejády a jejich široké okolí“, který vyhrál v listopadovém kole soutěže.
Vlastimil Musil není profesionálním astronomem. Svůj čas musí dělit o zaměstnání, rodinu a hvězdy. Přesto z jeho nocí strávených pod jasnou hvězdnatou oblohou vycházejí úžasné snímky, pronikající do tajemných hlubin vesmíru. To jsme však v portrétu moc daleko.
První vlna zájmu o astronomii přišla v patnácti letech. Astronomické knížky a první objevování souhvězdí a jasných hvězd za temných večerů a první pohledy otcovým mysliveckým triedrem přivedly mladíka do astronomického kroužku při hvězdárně ve Vsetíně. To znamenalo další astronomický růst a nové zážitky. Zejména pohledy velkým dalekohledem do hlubokého vesmíru či na planety natrvalo utkvěly v duši začínajícího astronoma. Po maturitě došlo již na nákup prvního vlastního dalekohledu. Byl to typ newton a byl zklamáním. To však Vlastimila od astronomie neodradilo. Naopak. Následovalo dálkové pomaturitní studium astronomie při hvězdárně ve Valašském Meziříčí a pak již … desetiletá astronomická pauza.
Znovuobjevení astronomie přišlo asi v roce 2009. Internet přinesl Vlastimilu Musilovi různé astronomické stránky a zjištění čím a jaké hezké fotografie dělají jiní astrofotografové znovu probudilo touhu z mládí fotit noční oblohu. Následovala koupě montáže EQ6 SS PRO, dalekohledu Sky-Watcher Newton 8″ a okulárů. Přišlo i pozorování a pokusy s afokální fotografii oblohy kompaktem. To však nebyl konec. S pořízením digitální zrcadlovky EOS 450, později modifikované, začaly první pokusy s fotografií v primárním ohnisku i se zpracováním získaných dat. Zpočátku bez pointace, později s pointační kamerou G1-800 a pointačním dalekohledem SW ED-80. Přibyl ještě komakorektor, objektiv Canon EF 200 mm, jiný pointační dalekohled SW 80/400, menší, světelnější newton GSO 150/600 a jiné. No a samozřejmě, čas mezi fotografováním vyplňuje zpracování dat, pokusy a experimenty s obrazem a nakonec – získání ceny Jindřicha Zemana.
Autor: Vlastimil Musil
Snímek Vlastimila Musila ukazuje však ještě další krásy okolí této hvězdokupy. Hvězdný prach, v těsném okolí hvězd hvězdokupy viditelný v modré barvě, je ve větších vzdálenostech zbaven této příkrasy. Prachové filamenty, patřící patrně do Gouldova pásu mladých hvězd, jímž nyní prochází nejen Plejády, ale i naše Slunce, vytvářejí úžasnou kulisu hodnou zaprášeného a pavučinami pokrytého sklepení starého hradu, ve kterém jak diamanty modravě září Plejády. Gouldův pás se již sto tisíc let pohybuje přes hvězdokupu a je velmi silně ovlivněn právě hvězdami otevřené hvězdokupy M45. Zejména v jejím okolí je pak roztrhán do jemných vláken modrého závoje.