Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Ladislav Křivský

Ladislav Křivský

RNDr.Ladislav Křivský,CSc. (přednáší na Expedici v Úpici; léto 1973 ?)
RNDr.Ladislav Křivský,CSc. (přednáší na Expedici v Úpici; léto 1973 ?)

 

Rok narození : 1925

Rok úmrtí: 2007

 

Nušlova cena za rok 2001

 

RNDr. Ladislav Křivský, CSc. se narodil 8.12.1925 v Praze. Vystudoval kosmickou fyziku na Přírodovědecké fakultě University Karlovy, kde také získal titul doktor přírodních věd. Promoval v r.1948. Po obhájení disertační práce „Vztah mezi kolísáním klimatu a sluneční činnosti“ mu byl na MFF UK udělen titul CSc.

Od r. 1948 pracoval ve Státním meteorologickém ústavu v Praze - Ruzyni v oboru synoptiky a letecké meteorologie. Při první příležitosti, která se mu naskytla, přešel k astronomii a to i za cenu určitých materiálních ztrát. Astronomii zůstal věrný i přesto, že vinou komunistickému režimu nebyl vždy uznáván tak, jak by si to jeho osobnost i jeho objevy zasloužily.

Dr. L. Křivský při oslavách 100 let AsÚ Ondřejov-1998
Dr. L. Křivský při oslavách 100 let AsÚ Ondřejov-1998

Od roku 1952 působil na Astronomickém ústavu ČSAV v Praze a později v Ondřejově ve slunečním oddělení. Za dobu svého působení v astronomii má publikováno přes 330 původních vědeckých prací a celou řadu monografií. Jsou doloženy více než 700 zahraničními citacemi, řadou ohlasů a využití. Mezi nejvýznamnější výsledky  jeho celoživotní práce patří např. nalezení souvislosti mezi množstvím srážek ve střední Evropě a osmdesátiletým cyklem sluneční aktivity, doložení existence zdrojů X-emise nad erupcemi a jejich ionizační efekt na zemskou atmosféru, v r. 1972 podstatně doplnil chybnou interpretaci koronální exploze na Slunci snímané americkou stanicí Skylab na základě sledování rádiové emise.

Nejvíce času věnoval sluneční fyzice, a to především vzniku a vývoji sluneční aktivity. Publikované práce z tohoto oboru lze počítat na stovky, z nichž jednou z nejvýznamnějších je monografie "Solar proton flares and their prediction", která vyšla v r. 1977.  Na základě jím získaných poznatků z této oblasti sluneční fyziky začal v r. 1978 vydávat týdenní předpovědi sluneční aktivity, které mají velký význam pro kosmonautiku, ale i pro řadu různých odvětví hospodářství. Významnou roli sehrál též při sledování a výzkumu jevů souvisejících, jakými jsou např. polární záře. 

Vedle rozsáhlých teoretických znalostí je i vynikajícím pozorovatelem a má velké schopnosti syntézy. Díky tomu je i velmi významnou osobností při řešení problémů vztahů Slunce - Země. I zde publikoval řadu prací, mimo jiné byl spoluautorem třídílné publikace "Faktory slnečnej a geomagnetickej aktivity v životnom prostredí". 

Velký význam sehrál též při hledání odborného zaměření lidových hvězdáren, neboť řada odborných slunečních programů, které na některých hvězdárnách běží dodnes, byla zahájena na jeho doporučení a často i pod jeho odborným vedením. Stál také u zrodu interdisciplinárního semináře "Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí", který dodnes každoročně probíhá v Úpici.

Za zmínku stojí i jeho objevy a úspěchy v dalších oborech, jako je např. meteorologie (teorie vlivu pádu planetek do oceánu na změnu klimatu Země), planetární astronomie (vysvětlení vzniku tvaru měsíčních kráterů), egyptologie (vysvětlení některých záhad kolem stavby egyptských pyramid na základě jeho pozorování Slunce).
Je i výborným popularizátorem. Napsal přes 500  populárních článků a přednesl nespočetné množství přednášek.  Je autorem nebo spoluautorem řady knih, z nichž jmenujme alespoň "Slunce a život" a "Slunce z kosmického prostoru". Významnou mírou se též hlavně v dřívější době podílel na výchově mladých vědců.

Ladislav Křivský členem několika vědeckých společností. Je spoluzakladatelem  Československé bioklimatologické společnosti, kde pak řadu let pracoval v hlavním výboru. Nejvýznamnější úlohu ale sehrál v Československé, později České astronomické společnosti. Jejím členem je od r. 1945 a to jako člen sluneční sekce, kde také vyvíjel většinu své aktivity. Řadu let byl i jejím předsedou. Několik volebních období pracoval v Hlavním výboru ČAS.

Na počest Ladislava Křivského je pojmenována planetka (23583) Křivský.

Nušlova cena 2001

Vzhledem k dlouholetému aktivnímu členství v České astronomické společnosti a jeho trvalé činnosti a vynikajícím výsledkům v oblasti astronomie, které dělají dobré jméno astronomii a České astronomické společnosti u nás i v zahraničí, byl dr. Křivský sluneční sekcí ČAS navržen na udělení ceny Františka Nušla.

Ladislav Křivský převzal Nušlovu cenu 27. listopadu 2001 v pražském planetáriu. Laureátská přednáška nesla název Od slunečních erupcí k pyramidám.

 

Doporučené odkazy



Štítky: Ladislav Křivský, Nušlova cena


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »