Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Jan Šafář

Jan Šafář

Portrét: Jan Šafář
Portrét: Jan Šafář

Rok narození : 1966

www.safarphotogallery.com

Byl sychravý leden roku 2007 a nad našimi hlavami zrovna prolétla kometa C/2006 P1 McNaught. Prolétla, opustila severní oblohu a velmi rychle se přesunula nad hlavy protinožců. A tam ji po třinácti sekundové expozici fotoaparátem Canon EOS 20D na pevném stativu, spolu se zářícím australským Sydney, na digitální čip a posléze do drážek cédéčka uvěznil Jan Šafář. A právě díky tomuto prominentnímu vězni, krátce nato propuštěnému do konkurenčního astrofotografického světa, se stal vítězem lednového kola soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ v roce 2007.

Tento snímek však nevznikl náhodou, stejně jako spousta dalších. Jeho příběh začal již před mnoha lety u okna jednoho dětského pokoje v Brně, s krásným výhledem na letiště v Tuřanech. Při sledování leteckého provozu na tomto letišti Jan Šafář, tenkrát vlastně ještě malý Honza Šafářů, zpozoroval nad letištěm velmi jasný bod. Ten se však nepohyboval jako ostatní osvětlená letadla a ani pohled malým triedrem 10x50 mnoho nepomohl. Pomohl však dědeček, který Honzovi prozradil, že se díval na planetu Mars. Tak se, spolu s články v časopise ABC, knížkou Obloha na dlani a osmiminutovou cestou na brněnskou hvězdárnu, zrodila další astronomická duše. A právě na brněnské hvězdárně a s pomocnou rukou doktora Pokorného vznikly první Honzovy astronomické snímky. Tenkrát se jednalo o mlhovinu M42 a s ním i o další proměnu. Astronomovi učarovala vůně vývojky a zrodil se astrofotograf.

To už se však z Honzy stal Jan a inženýr, zaměstnanec brněnské hvězdárny a také funkcionář České astronomické společnosti. Město Brno, se svými nočními světly, nasměrovalo jeho fotografickou cestu spíše k „astronomickému zátiší“. A to mu zůstalo, naštěstí pro nás i poté, co jej osud zavál až do daleké Austrálie.

Dalo by se psát mnohem více, místo však již nedovolí. A tak už zmiňme pouze několik úspěchů v soutěži Astrofoto vyhlašované Slovenským ústredím amatérskej astronomie v Hurbanově v 90 letech minulého století a uveřejnění fotografie polární záře nad Brnem

na stránkách Astronomy Picture Of the Day v roce 2000. A nyní již Česká astrofotografie měsíce.

Vývoj tématický šel ruku v roce s vývojem přístrojovým. A tak se autor od špatně kreslícího objektivu Helios 2,8/58 a negativní film, přes astronomický objektiv 150/910 mm na brněnské hvězdárně a skleněné fotografické desky, propracoval až k digitálními čipu v těle Canonu 20D. Právě toho Canonu, který jej doprovází na toulkách nejen australskou přírodou a který jej dovedl až ke krásnému a oceněnému snímku komety nad Sydney. O snímku samotném i o soutěži ČAM se dozvíte více na stránkách České astronomické společnosti www.astro.cz, s dalšími snímky Jana Šafáře Vás pak seznámí jeho webové stránky www.safarphotogallery.com.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Mléčná dráha v Tasmánii. Autor: Jan Šafář
Mléčná dráha v Tasmánii.
Autor: Jan Šafář
Měsíc. Autor: Jan Šafář
Měsíc.
Autor: Jan Šafář
Mléčná dráha jižní oblohy. Autor: Jan Šafář
Mléčná dráha jižní oblohy.
Autor: Jan Šafář
Kometa McNaught nad Sydney. Autor: Jan Šafář
Kometa McNaught nad Sydney.
Autor: Jan Šafář


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Česká astrofotografie měsíce


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »