Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Jan Šafář

Jan Šafář

Portrét: Jan Šafář
Portrét: Jan Šafář

Rok narození : 1966

www.safarphotogallery.com

Byl sychravý leden roku 2007 a nad našimi hlavami zrovna prolétla kometa C/2006 P1 McNaught. Prolétla, opustila severní oblohu a velmi rychle se přesunula nad hlavy protinožců. A tam ji po třinácti sekundové expozici fotoaparátem Canon EOS 20D na pevném stativu, spolu se zářícím australským Sydney, na digitální čip a posléze do drážek cédéčka uvěznil Jan Šafář. A právě díky tomuto prominentnímu vězni, krátce nato propuštěnému do konkurenčního astrofotografického světa, se stal vítězem lednového kola soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ v roce 2007.

Tento snímek však nevznikl náhodou, stejně jako spousta dalších. Jeho příběh začal již před mnoha lety u okna jednoho dětského pokoje v Brně, s krásným výhledem na letiště v Tuřanech. Při sledování leteckého provozu na tomto letišti Jan Šafář, tenkrát vlastně ještě malý Honza Šafářů, zpozoroval nad letištěm velmi jasný bod. Ten se však nepohyboval jako ostatní osvětlená letadla a ani pohled malým triedrem 10x50 mnoho nepomohl. Pomohl však dědeček, který Honzovi prozradil, že se díval na planetu Mars. Tak se, spolu s články v časopise ABC, knížkou Obloha na dlani a osmiminutovou cestou na brněnskou hvězdárnu, zrodila další astronomická duše. A právě na brněnské hvězdárně a s pomocnou rukou doktora Pokorného vznikly první Honzovy astronomické snímky. Tenkrát se jednalo o mlhovinu M42 a s ním i o další proměnu. Astronomovi učarovala vůně vývojky a zrodil se astrofotograf.

To už se však z Honzy stal Jan a inženýr, zaměstnanec brněnské hvězdárny a také funkcionář České astronomické společnosti. Město Brno, se svými nočními světly, nasměrovalo jeho fotografickou cestu spíše k „astronomickému zátiší“. A to mu zůstalo, naštěstí pro nás i poté, co jej osud zavál až do daleké Austrálie.

Dalo by se psát mnohem více, místo však již nedovolí. A tak už zmiňme pouze několik úspěchů v soutěži Astrofoto vyhlašované Slovenským ústredím amatérskej astronomie v Hurbanově v 90 letech minulého století a uveřejnění fotografie polární záře nad Brnem

na stránkách Astronomy Picture Of the Day v roce 2000. A nyní již Česká astrofotografie měsíce.

Vývoj tématický šel ruku v roce s vývojem přístrojovým. A tak se autor od špatně kreslícího objektivu Helios 2,8/58 a negativní film, přes astronomický objektiv 150/910 mm na brněnské hvězdárně a skleněné fotografické desky, propracoval až k digitálními čipu v těle Canonu 20D. Právě toho Canonu, který jej doprovází na toulkách nejen australskou přírodou a který jej dovedl až ke krásnému a oceněnému snímku komety nad Sydney. O snímku samotném i o soutěži ČAM se dozvíte více na stránkách České astronomické společnosti www.astro.cz, s dalšími snímky Jana Šafáře Vás pak seznámí jeho webové stránky www.safarphotogallery.com.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Mléčná dráha v Tasmánii. Autor: Jan Šafář
Mléčná dráha v Tasmánii.
Autor: Jan Šafář
Měsíc. Autor: Jan Šafář
Měsíc.
Autor: Jan Šafář
Mléčná dráha jižní oblohy. Autor: Jan Šafář
Mléčná dráha jižní oblohy.
Autor: Jan Šafář
Kometa McNaught nad Sydney. Autor: Jan Šafář
Kometa McNaught nad Sydney.
Autor: Jan Šafář


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Česká astrofotografie měsíce


28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »