Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Jan Šafář

Jan Šafář

Portrét: Jan Šafář
Portrét: Jan Šafář

Rok narození : 1966

www.safarphotogallery.com

Byl sychravý leden roku 2007 a nad našimi hlavami zrovna prolétla kometa C/2006 P1 McNaught. Prolétla, opustila severní oblohu a velmi rychle se přesunula nad hlavy protinožců. A tam ji po třinácti sekundové expozici fotoaparátem Canon EOS 20D na pevném stativu, spolu se zářícím australským Sydney, na digitální čip a posléze do drážek cédéčka uvěznil Jan Šafář. A právě díky tomuto prominentnímu vězni, krátce nato propuštěnému do konkurenčního astrofotografického světa, se stal vítězem lednového kola soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ v roce 2007.

Tento snímek však nevznikl náhodou, stejně jako spousta dalších. Jeho příběh začal již před mnoha lety u okna jednoho dětského pokoje v Brně, s krásným výhledem na letiště v Tuřanech. Při sledování leteckého provozu na tomto letišti Jan Šafář, tenkrát vlastně ještě malý Honza Šafářů, zpozoroval nad letištěm velmi jasný bod. Ten se však nepohyboval jako ostatní osvětlená letadla a ani pohled malým triedrem 10x50 mnoho nepomohl. Pomohl však dědeček, který Honzovi prozradil, že se díval na planetu Mars. Tak se, spolu s články v časopise ABC, knížkou Obloha na dlani a osmiminutovou cestou na brněnskou hvězdárnu, zrodila další astronomická duše. A právě na brněnské hvězdárně a s pomocnou rukou doktora Pokorného vznikly první Honzovy astronomické snímky. Tenkrát se jednalo o mlhovinu M42 a s ním i o další proměnu. Astronomovi učarovala vůně vývojky a zrodil se astrofotograf.

To už se však z Honzy stal Jan a inženýr, zaměstnanec brněnské hvězdárny a také funkcionář České astronomické společnosti. Město Brno, se svými nočními světly, nasměrovalo jeho fotografickou cestu spíše k „astronomickému zátiší“. A to mu zůstalo, naštěstí pro nás i poté, co jej osud zavál až do daleké Austrálie.

Dalo by se psát mnohem více, místo však již nedovolí. A tak už zmiňme pouze několik úspěchů v soutěži Astrofoto vyhlašované Slovenským ústredím amatérskej astronomie v Hurbanově v 90 letech minulého století a uveřejnění fotografie polární záře nad Brnem

na stránkách Astronomy Picture Of the Day v roce 2000. A nyní již Česká astrofotografie měsíce.

Vývoj tématický šel ruku v roce s vývojem přístrojovým. A tak se autor od špatně kreslícího objektivu Helios 2,8/58 a negativní film, přes astronomický objektiv 150/910 mm na brněnské hvězdárně a skleněné fotografické desky, propracoval až k digitálními čipu v těle Canonu 20D. Právě toho Canonu, který jej doprovází na toulkách nejen australskou přírodou a který jej dovedl až ke krásnému a oceněnému snímku komety nad Sydney. O snímku samotném i o soutěži ČAM se dozvíte více na stránkách České astronomické společnosti www.astro.cz, s dalšími snímky Jana Šafáře Vás pak seznámí jeho webové stránky www.safarphotogallery.com.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Mléčná dráha v Tasmánii. Autor: Jan Šafář
Mléčná dráha v Tasmánii.
Autor: Jan Šafář
Měsíc. Autor: Jan Šafář
Měsíc.
Autor: Jan Šafář
Mléčná dráha jižní oblohy. Autor: Jan Šafář
Mléčná dráha jižní oblohy.
Autor: Jan Šafář
Kometa McNaught nad Sydney. Autor: Jan Šafář
Kometa McNaught nad Sydney.
Autor: Jan Šafář


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Česká astrofotografie měsíce


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »