Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Jan Šafář

Jan Šafář

Portrét: Jan Šafář
Portrét: Jan Šafář

Rok narození : 1966

www.safarphotogallery.com

Byl sychravý leden roku 2007 a nad našimi hlavami zrovna prolétla kometa C/2006 P1 McNaught. Prolétla, opustila severní oblohu a velmi rychle se přesunula nad hlavy protinožců. A tam ji po třinácti sekundové expozici fotoaparátem Canon EOS 20D na pevném stativu, spolu se zářícím australským Sydney, na digitální čip a posléze do drážek cédéčka uvěznil Jan Šafář. A právě díky tomuto prominentnímu vězni, krátce nato propuštěnému do konkurenčního astrofotografického světa, se stal vítězem lednového kola soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ v roce 2007.

Tento snímek však nevznikl náhodou, stejně jako spousta dalších. Jeho příběh začal již před mnoha lety u okna jednoho dětského pokoje v Brně, s krásným výhledem na letiště v Tuřanech. Při sledování leteckého provozu na tomto letišti Jan Šafář, tenkrát vlastně ještě malý Honza Šafářů, zpozoroval nad letištěm velmi jasný bod. Ten se však nepohyboval jako ostatní osvětlená letadla a ani pohled malým triedrem 10x50 mnoho nepomohl. Pomohl však dědeček, který Honzovi prozradil, že se díval na planetu Mars. Tak se, spolu s články v časopise ABC, knížkou Obloha na dlani a osmiminutovou cestou na brněnskou hvězdárnu, zrodila další astronomická duše. A právě na brněnské hvězdárně a s pomocnou rukou doktora Pokorného vznikly první Honzovy astronomické snímky. Tenkrát se jednalo o mlhovinu M42 a s ním i o další proměnu. Astronomovi učarovala vůně vývojky a zrodil se astrofotograf.

To už se však z Honzy stal Jan a inženýr, zaměstnanec brněnské hvězdárny a také funkcionář České astronomické společnosti. Město Brno, se svými nočními světly, nasměrovalo jeho fotografickou cestu spíše k „astronomickému zátiší“. A to mu zůstalo, naštěstí pro nás i poté, co jej osud zavál až do daleké Austrálie.

Dalo by se psát mnohem více, místo však již nedovolí. A tak už zmiňme pouze několik úspěchů v soutěži Astrofoto vyhlašované Slovenským ústredím amatérskej astronomie v Hurbanově v 90 letech minulého století a uveřejnění fotografie polární záře nad Brnem

na stránkách Astronomy Picture Of the Day v roce 2000. A nyní již Česká astrofotografie měsíce.

Vývoj tématický šel ruku v roce s vývojem přístrojovým. A tak se autor od špatně kreslícího objektivu Helios 2,8/58 a negativní film, přes astronomický objektiv 150/910 mm na brněnské hvězdárně a skleněné fotografické desky, propracoval až k digitálními čipu v těle Canonu 20D. Právě toho Canonu, který jej doprovází na toulkách nejen australskou přírodou a který jej dovedl až ke krásnému a oceněnému snímku komety nad Sydney. O snímku samotném i o soutěži ČAM se dozvíte více na stránkách České astronomické společnosti www.astro.cz, s dalšími snímky Jana Šafáře Vás pak seznámí jeho webové stránky www.safarphotogallery.com.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Mléčná dráha v Tasmánii. Autor: Jan Šafář
Mléčná dráha v Tasmánii.
Autor: Jan Šafář
Měsíc. Autor: Jan Šafář
Měsíc.
Autor: Jan Šafář
Mléčná dráha jižní oblohy. Autor: Jan Šafář
Mléčná dráha jižní oblohy.
Autor: Jan Šafář
Kometa McNaught nad Sydney. Autor: Jan Šafář
Kometa McNaught nad Sydney.
Autor: Jan Šafář


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Česká astrofotografie měsíce


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »