Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Jan Šafář

Jan Šafář

Portrét: Jan Šafář
Portrét: Jan Šafář

Rok narození : 1966

www.safarphotogallery.com

Byl sychravý leden roku 2007 a nad našimi hlavami zrovna prolétla kometa C/2006 P1 McNaught. Prolétla, opustila severní oblohu a velmi rychle se přesunula nad hlavy protinožců. A tam ji po třinácti sekundové expozici fotoaparátem Canon EOS 20D na pevném stativu, spolu se zářícím australským Sydney, na digitální čip a posléze do drážek cédéčka uvěznil Jan Šafář. A právě díky tomuto prominentnímu vězni, krátce nato propuštěnému do konkurenčního astrofotografického světa, se stal vítězem lednového kola soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ v roce 2007.

Tento snímek však nevznikl náhodou, stejně jako spousta dalších. Jeho příběh začal již před mnoha lety u okna jednoho dětského pokoje v Brně, s krásným výhledem na letiště v Tuřanech. Při sledování leteckého provozu na tomto letišti Jan Šafář, tenkrát vlastně ještě malý Honza Šafářů, zpozoroval nad letištěm velmi jasný bod. Ten se však nepohyboval jako ostatní osvětlená letadla a ani pohled malým triedrem 10x50 mnoho nepomohl. Pomohl však dědeček, který Honzovi prozradil, že se díval na planetu Mars. Tak se, spolu s články v časopise ABC, knížkou Obloha na dlani a osmiminutovou cestou na brněnskou hvězdárnu, zrodila další astronomická duše. A právě na brněnské hvězdárně a s pomocnou rukou doktora Pokorného vznikly první Honzovy astronomické snímky. Tenkrát se jednalo o mlhovinu M42 a s ním i o další proměnu. Astronomovi učarovala vůně vývojky a zrodil se astrofotograf.

To už se však z Honzy stal Jan a inženýr, zaměstnanec brněnské hvězdárny a také funkcionář České astronomické společnosti. Město Brno, se svými nočními světly, nasměrovalo jeho fotografickou cestu spíše k „astronomickému zátiší“. A to mu zůstalo, naštěstí pro nás i poté, co jej osud zavál až do daleké Austrálie.

Dalo by se psát mnohem více, místo však již nedovolí. A tak už zmiňme pouze několik úspěchů v soutěži Astrofoto vyhlašované Slovenským ústredím amatérskej astronomie v Hurbanově v 90 letech minulého století a uveřejnění fotografie polární záře nad Brnem

na stránkách Astronomy Picture Of the Day v roce 2000. A nyní již Česká astrofotografie měsíce.

Vývoj tématický šel ruku v roce s vývojem přístrojovým. A tak se autor od špatně kreslícího objektivu Helios 2,8/58 a negativní film, přes astronomický objektiv 150/910 mm na brněnské hvězdárně a skleněné fotografické desky, propracoval až k digitálními čipu v těle Canonu 20D. Právě toho Canonu, který jej doprovází na toulkách nejen australskou přírodou a který jej dovedl až ke krásnému a oceněnému snímku komety nad Sydney. O snímku samotném i o soutěži ČAM se dozvíte více na stránkách České astronomické společnosti www.astro.cz, s dalšími snímky Jana Šafáře Vás pak seznámí jeho webové stránky www.safarphotogallery.com.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Mléčná dráha v Tasmánii. Autor: Jan Šafář
Mléčná dráha v Tasmánii.
Autor: Jan Šafář
Měsíc. Autor: Jan Šafář
Měsíc.
Autor: Jan Šafář
Mléčná dráha jižní oblohy. Autor: Jan Šafář
Mléčná dráha jižní oblohy.
Autor: Jan Šafář
Kometa McNaught nad Sydney. Autor: Jan Šafář
Kometa McNaught nad Sydney.
Autor: Jan Šafář


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Česká astrofotografie měsíce


13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše pase Kuřátka

Večernice s Kuřátky.. Nikon 7200/Tamron 150-600/ISO 3200/clona 5/čas 1,3 s na doštelování použity střídavě programy Siril, Rawtherepee,Darktable a Gimp

Další informace »