Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Ivan Majchrovič

Ivan Majchrovič

Ivan Majchrovič
Ivan Majchrovič

Rok narození : 1962

www.astrofoto.sk

Ivan Majchrovič byl k astronomii nasměrován svým bratrem, který ho nad březnovým ránem před 40 lety vzbudil, aby nepropásl okamžik, který máme šanci spatřit jen velmi zřídka. Kometa Bennet doslova zářila nad východním obzorem a tento nezapomenutelný zážitek se tak stal dokonalým impulzem pro další astronomické pozorování. Následovala stavba prvního dalekohledu z okulárových skel a také první nesmělé pokusy o astrofotografii, tehdy ještě na kinofilm. Zaznamenaná stopa družice byla spíše raritou, a radost, kterou z ní tehdejší astrofotografové měli, byla naprosto opačná, než nadšení astrofotografa doby současné.

První, dle autora lepší fotografie komety p/Halley v květnu 1986, byly zaznamenány vlastnoručně postavenou fotokomorou na dřevěném paralaktickém stolečku s ručním pohonem. Po delší pauze přišel opětovný popud k návratu v podobě úplného zatmění Slunce v roce 1999, které bylo pozorovatelné v Maďarsku. Náročnost na kvalitu fotografií se zvětšovala a tak začal Ivan Majchrovič rozšiřovat technické vybavení, experimentoval, zaznamenal řadu úspěchů ale i nezdarů a v neposlední řadě získal partu kamarádů, kteří se věnovali stejné problematice, astrofotografii (Roman Piffl, Miro Grnja). Z recese došlo k vytvoření operativního názvu „Bratislavská Pozorovateľská Úderka“ (BPÚ), s kterou se společně snažili vyhnout světelnému znečištění velkých měst a vyjížděli fotografovat do temných lokalit. Od kinofilmu postupně všichni přecházeli k digitálním zrcadlovkám a následně i ke kdysi nedostupným CCD kamerám. BPÚ už nebyla tvořena jen 3 členy, ale došlo k rozšíření. Při tranzitu Venuše přes disk Slunce vyfotografoval Tomáš Maruška unikátní záběr, kdy ve stejném čase objekt křížovala i stanice ISS. Společně s ním a Andrejem Mrázem vytvořili skupinku, sdružení bez poplatků, stanov a předpisů, jednoduše pro sebe. Zrodilo se astrofoto.sk. Díky vzájemné důvěře a možnosti zapůjčení techniky mezi členy vznikla řada dechberoucích fotografií, ale i možnost, kde načerpat a vyměnit získané zkušenosti. Díky rozmanité technice, kterou z části poskytl i zaměstnavatel Ivana Majchroviče, začala skupina zaznamenávat i jevy, které se v astrofotografii příliš nevyskytují. Zákryty hvězd planetkami, monitorování planetek či tranzity ISS přes disk našich sousedů, hlavně Měsíce a Slunce.

Ivan Majchrovič nebyl nikdy vášnivý vizuální pozorovatel vesmíru. Libuje si v hmatatelně zachyceném okamžiku a miluje dynamicky nasnímané procesy. Z toho důvodu se dal na snímání meteorů CCD kamerami a vytvořil tak několik skvělých záběrů jasných bolidů a obrovského množství drobného „smětí“, které na své pouti Sluneční soustavou zanechaly postupně tající komety.

Určitě se vyplatí připomenout i vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce z prosince roku 2009, v kterém Tomáš Maruška a Ivan Majchrovič chválihodně splnili tématické zadání soutěže pro rok 2009, „Čechy a Morava na obloze“ a vytvořili jedinečný přehled planetek nesoucích označení významných osobností České a Slovenské vědy. Velkým příslibem je i společná motivace všech autorů, kteří si i po celodenní práci dodávají sílu a vyjíždějí zachytit okamžiky, které většině lidem v pracovním shonu unikají.

Za porotu ČAM zbývá už jen popřát, aby se Ivanovi Majchrovičovi splnil jeho velký sen a objevil svůj vlastní asteroid. Než se tak stane, určitě se všichni budeme těšit na jeho další zaslané snímky.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Kometa 17P/Holmes Autor: Ivan Majchrovič
Kometa 17P/Holmes
Autor: Ivan Majchrovič
Bolid zaznamenaný ccd kamerou Autor: Ivan Majchrovič
Bolid zaznamenaný ccd kamerou
Autor: Ivan Majchrovič
Noční svítící oblaka Autor: Ivan Majchrovič
Noční svítící oblaka
Autor: Ivan Majchrovič
Souhvězdí Labuť s emisními mlhovinami Autor: Ivan Majchrovič
Souhvězdí Labuť s emisními mlhovinami
Autor: Ivan Majchrovič


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »