Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Ivan Majchrovič

Ivan Majchrovič

Ivan Majchrovič
Ivan Majchrovič

Rok narození : 1962

www.astrofoto.sk

Ivan Majchrovič byl k astronomii nasměrován svým bratrem, který ho nad březnovým ránem před 40 lety vzbudil, aby nepropásl okamžik, který máme šanci spatřit jen velmi zřídka. Kometa Bennet doslova zářila nad východním obzorem a tento nezapomenutelný zážitek se tak stal dokonalým impulzem pro další astronomické pozorování. Následovala stavba prvního dalekohledu z okulárových skel a také první nesmělé pokusy o astrofotografii, tehdy ještě na kinofilm. Zaznamenaná stopa družice byla spíše raritou, a radost, kterou z ní tehdejší astrofotografové měli, byla naprosto opačná, než nadšení astrofotografa doby současné.

První, dle autora lepší fotografie komety p/Halley v květnu 1986, byly zaznamenány vlastnoručně postavenou fotokomorou na dřevěném paralaktickém stolečku s ručním pohonem. Po delší pauze přišel opětovný popud k návratu v podobě úplného zatmění Slunce v roce 1999, které bylo pozorovatelné v Maďarsku. Náročnost na kvalitu fotografií se zvětšovala a tak začal Ivan Majchrovič rozšiřovat technické vybavení, experimentoval, zaznamenal řadu úspěchů ale i nezdarů a v neposlední řadě získal partu kamarádů, kteří se věnovali stejné problematice, astrofotografii (Roman Piffl, Miro Grnja). Z recese došlo k vytvoření operativního názvu „Bratislavská Pozorovateľská Úderka“ (BPÚ), s kterou se společně snažili vyhnout světelnému znečištění velkých měst a vyjížděli fotografovat do temných lokalit. Od kinofilmu postupně všichni přecházeli k digitálním zrcadlovkám a následně i ke kdysi nedostupným CCD kamerám. BPÚ už nebyla tvořena jen 3 členy, ale došlo k rozšíření. Při tranzitu Venuše přes disk Slunce vyfotografoval Tomáš Maruška unikátní záběr, kdy ve stejném čase objekt křížovala i stanice ISS. Společně s ním a Andrejem Mrázem vytvořili skupinku, sdružení bez poplatků, stanov a předpisů, jednoduše pro sebe. Zrodilo se astrofoto.sk. Díky vzájemné důvěře a možnosti zapůjčení techniky mezi členy vznikla řada dechberoucích fotografií, ale i možnost, kde načerpat a vyměnit získané zkušenosti. Díky rozmanité technice, kterou z části poskytl i zaměstnavatel Ivana Majchroviče, začala skupina zaznamenávat i jevy, které se v astrofotografii příliš nevyskytují. Zákryty hvězd planetkami, monitorování planetek či tranzity ISS přes disk našich sousedů, hlavně Měsíce a Slunce.

Ivan Majchrovič nebyl nikdy vášnivý vizuální pozorovatel vesmíru. Libuje si v hmatatelně zachyceném okamžiku a miluje dynamicky nasnímané procesy. Z toho důvodu se dal na snímání meteorů CCD kamerami a vytvořil tak několik skvělých záběrů jasných bolidů a obrovského množství drobného „smětí“, které na své pouti Sluneční soustavou zanechaly postupně tající komety.

Určitě se vyplatí připomenout i vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce z prosince roku 2009, v kterém Tomáš Maruška a Ivan Majchrovič chválihodně splnili tématické zadání soutěže pro rok 2009, „Čechy a Morava na obloze“ a vytvořili jedinečný přehled planetek nesoucích označení významných osobností České a Slovenské vědy. Velkým příslibem je i společná motivace všech autorů, kteří si i po celodenní práci dodávají sílu a vyjíždějí zachytit okamžiky, které většině lidem v pracovním shonu unikají.

Za porotu ČAM zbývá už jen popřát, aby se Ivanovi Majchrovičovi splnil jeho velký sen a objevil svůj vlastní asteroid. Než se tak stane, určitě se všichni budeme těšit na jeho další zaslané snímky.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Kometa 17P/Holmes Autor: Ivan Majchrovič
Kometa 17P/Holmes
Autor: Ivan Majchrovič
Bolid zaznamenaný ccd kamerou Autor: Ivan Majchrovič
Bolid zaznamenaný ccd kamerou
Autor: Ivan Majchrovič
Noční svítící oblaka Autor: Ivan Majchrovič
Noční svítící oblaka
Autor: Ivan Majchrovič
Souhvězdí Labuť s emisními mlhovinami Autor: Ivan Majchrovič
Souhvězdí Labuť s emisními mlhovinami
Autor: Ivan Majchrovič


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »