Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Ivan Majchrovič

Ivan Majchrovič

Ivan Majchrovič
Ivan Majchrovič

Rok narození : 1962

www.astrofoto.sk

Ivan Majchrovič byl k astronomii nasměrován svým bratrem, který ho nad březnovým ránem před 40 lety vzbudil, aby nepropásl okamžik, který máme šanci spatřit jen velmi zřídka. Kometa Bennet doslova zářila nad východním obzorem a tento nezapomenutelný zážitek se tak stal dokonalým impulzem pro další astronomické pozorování. Následovala stavba prvního dalekohledu z okulárových skel a také první nesmělé pokusy o astrofotografii, tehdy ještě na kinofilm. Zaznamenaná stopa družice byla spíše raritou, a radost, kterou z ní tehdejší astrofotografové měli, byla naprosto opačná, než nadšení astrofotografa doby současné.

První, dle autora lepší fotografie komety p/Halley v květnu 1986, byly zaznamenány vlastnoručně postavenou fotokomorou na dřevěném paralaktickém stolečku s ručním pohonem. Po delší pauze přišel opětovný popud k návratu v podobě úplného zatmění Slunce v roce 1999, které bylo pozorovatelné v Maďarsku. Náročnost na kvalitu fotografií se zvětšovala a tak začal Ivan Majchrovič rozšiřovat technické vybavení, experimentoval, zaznamenal řadu úspěchů ale i nezdarů a v neposlední řadě získal partu kamarádů, kteří se věnovali stejné problematice, astrofotografii (Roman Piffl, Miro Grnja). Z recese došlo k vytvoření operativního názvu „Bratislavská Pozorovateľská Úderka“ (BPÚ), s kterou se společně snažili vyhnout světelnému znečištění velkých měst a vyjížděli fotografovat do temných lokalit. Od kinofilmu postupně všichni přecházeli k digitálním zrcadlovkám a následně i ke kdysi nedostupným CCD kamerám. BPÚ už nebyla tvořena jen 3 členy, ale došlo k rozšíření. Při tranzitu Venuše přes disk Slunce vyfotografoval Tomáš Maruška unikátní záběr, kdy ve stejném čase objekt křížovala i stanice ISS. Společně s ním a Andrejem Mrázem vytvořili skupinku, sdružení bez poplatků, stanov a předpisů, jednoduše pro sebe. Zrodilo se astrofoto.sk. Díky vzájemné důvěře a možnosti zapůjčení techniky mezi členy vznikla řada dechberoucích fotografií, ale i možnost, kde načerpat a vyměnit získané zkušenosti. Díky rozmanité technice, kterou z části poskytl i zaměstnavatel Ivana Majchroviče, začala skupina zaznamenávat i jevy, které se v astrofotografii příliš nevyskytují. Zákryty hvězd planetkami, monitorování planetek či tranzity ISS přes disk našich sousedů, hlavně Měsíce a Slunce.

Ivan Majchrovič nebyl nikdy vášnivý vizuální pozorovatel vesmíru. Libuje si v hmatatelně zachyceném okamžiku a miluje dynamicky nasnímané procesy. Z toho důvodu se dal na snímání meteorů CCD kamerami a vytvořil tak několik skvělých záběrů jasných bolidů a obrovského množství drobného „smětí“, které na své pouti Sluneční soustavou zanechaly postupně tající komety.

Určitě se vyplatí připomenout i vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce z prosince roku 2009, v kterém Tomáš Maruška a Ivan Majchrovič chválihodně splnili tématické zadání soutěže pro rok 2009, „Čechy a Morava na obloze“ a vytvořili jedinečný přehled planetek nesoucích označení významných osobností České a Slovenské vědy. Velkým příslibem je i společná motivace všech autorů, kteří si i po celodenní práci dodávají sílu a vyjíždějí zachytit okamžiky, které většině lidem v pracovním shonu unikají.

Za porotu ČAM zbývá už jen popřát, aby se Ivanovi Majchrovičovi splnil jeho velký sen a objevil svůj vlastní asteroid. Než se tak stane, určitě se všichni budeme těšit na jeho další zaslané snímky.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Kometa 17P/Holmes Autor: Ivan Majchrovič
Kometa 17P/Holmes
Autor: Ivan Majchrovič
Bolid zaznamenaný ccd kamerou Autor: Ivan Majchrovič
Bolid zaznamenaný ccd kamerou
Autor: Ivan Majchrovič
Noční svítící oblaka Autor: Ivan Majchrovič
Noční svítící oblaka
Autor: Ivan Majchrovič
Souhvězdí Labuť s emisními mlhovinami Autor: Ivan Majchrovič
Souhvězdí Labuť s emisními mlhovinami
Autor: Ivan Majchrovič


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »