Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Ivan Majchrovič

Ivan Majchrovič

Ivan Majchrovič
Ivan Majchrovič

Rok narození : 1962

www.astrofoto.sk

Ivan Majchrovič byl k astronomii nasměrován svým bratrem, který ho nad březnovým ránem před 40 lety vzbudil, aby nepropásl okamžik, který máme šanci spatřit jen velmi zřídka. Kometa Bennet doslova zářila nad východním obzorem a tento nezapomenutelný zážitek se tak stal dokonalým impulzem pro další astronomické pozorování. Následovala stavba prvního dalekohledu z okulárových skel a také první nesmělé pokusy o astrofotografii, tehdy ještě na kinofilm. Zaznamenaná stopa družice byla spíše raritou, a radost, kterou z ní tehdejší astrofotografové měli, byla naprosto opačná, než nadšení astrofotografa doby současné.

První, dle autora lepší fotografie komety p/Halley v květnu 1986, byly zaznamenány vlastnoručně postavenou fotokomorou na dřevěném paralaktickém stolečku s ručním pohonem. Po delší pauze přišel opětovný popud k návratu v podobě úplného zatmění Slunce v roce 1999, které bylo pozorovatelné v Maďarsku. Náročnost na kvalitu fotografií se zvětšovala a tak začal Ivan Majchrovič rozšiřovat technické vybavení, experimentoval, zaznamenal řadu úspěchů ale i nezdarů a v neposlední řadě získal partu kamarádů, kteří se věnovali stejné problematice, astrofotografii (Roman Piffl, Miro Grnja). Z recese došlo k vytvoření operativního názvu „Bratislavská Pozorovateľská Úderka“ (BPÚ), s kterou se společně snažili vyhnout světelnému znečištění velkých měst a vyjížděli fotografovat do temných lokalit. Od kinofilmu postupně všichni přecházeli k digitálním zrcadlovkám a následně i ke kdysi nedostupným CCD kamerám. BPÚ už nebyla tvořena jen 3 členy, ale došlo k rozšíření. Při tranzitu Venuše přes disk Slunce vyfotografoval Tomáš Maruška unikátní záběr, kdy ve stejném čase objekt křížovala i stanice ISS. Společně s ním a Andrejem Mrázem vytvořili skupinku, sdružení bez poplatků, stanov a předpisů, jednoduše pro sebe. Zrodilo se astrofoto.sk. Díky vzájemné důvěře a možnosti zapůjčení techniky mezi členy vznikla řada dechberoucích fotografií, ale i možnost, kde načerpat a vyměnit získané zkušenosti. Díky rozmanité technice, kterou z části poskytl i zaměstnavatel Ivana Majchroviče, začala skupina zaznamenávat i jevy, které se v astrofotografii příliš nevyskytují. Zákryty hvězd planetkami, monitorování planetek či tranzity ISS přes disk našich sousedů, hlavně Měsíce a Slunce.

Ivan Majchrovič nebyl nikdy vášnivý vizuální pozorovatel vesmíru. Libuje si v hmatatelně zachyceném okamžiku a miluje dynamicky nasnímané procesy. Z toho důvodu se dal na snímání meteorů CCD kamerami a vytvořil tak několik skvělých záběrů jasných bolidů a obrovského množství drobného „smětí“, které na své pouti Sluneční soustavou zanechaly postupně tající komety.

Určitě se vyplatí připomenout i vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce z prosince roku 2009, v kterém Tomáš Maruška a Ivan Majchrovič chválihodně splnili tématické zadání soutěže pro rok 2009, „Čechy a Morava na obloze“ a vytvořili jedinečný přehled planetek nesoucích označení významných osobností České a Slovenské vědy. Velkým příslibem je i společná motivace všech autorů, kteří si i po celodenní práci dodávají sílu a vyjíždějí zachytit okamžiky, které většině lidem v pracovním shonu unikají.

Za porotu ČAM zbývá už jen popřát, aby se Ivanovi Majchrovičovi splnil jeho velký sen a objevil svůj vlastní asteroid. Než se tak stane, určitě se všichni budeme těšit na jeho další zaslané snímky.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Kometa 17P/Holmes Autor: Ivan Majchrovič
Kometa 17P/Holmes
Autor: Ivan Majchrovič
Bolid zaznamenaný ccd kamerou Autor: Ivan Majchrovič
Bolid zaznamenaný ccd kamerou
Autor: Ivan Majchrovič
Noční svítící oblaka Autor: Ivan Majchrovič
Noční svítící oblaka
Autor: Ivan Majchrovič
Souhvězdí Labuť s emisními mlhovinami Autor: Ivan Majchrovič
Souhvězdí Labuť s emisními mlhovinami
Autor: Ivan Majchrovič


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »