Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Tomáš Maruška

Tomáš Maruška

_mg_8643_mid.jpg

Rok narození : 1972

www.astrofoto.sk www.atm.zaciatok.sk

 

Tomáš Maruška se dostal k astronomii již v ranném dětství. Do kopule hvězdárny v Sobotišti se podíval již jako malý kluk na popud rodičů na dětském táboře, a jak sám autor říká, na ten magický pocit při vstupu do kopule nikdy nezapomněl a vrací se mu i nyní. Po delší odlmce nalezl ve fyzikálním kabinetu časopis Kozmos, který jeho astronomickou kariéru odstartoval naplno. Od roku 1984 začal pravidelně navštěvovat hvězdárnu v Sobotišti, kde se také setkal s významnou osobností amatérské astronomie na Slovensku, p. Ladislavem Košinářem.

Vzhledem k nedostupnosti kvalitní techniky padla volba na dnes legendární plastovou stavebnici z NDR, tzv. Astrokabinet. Následovala konstrukce Zeissova refraktoru 50/540 a následně i zrcadlového dalekohledu s optikou na azimutální montáži z dílny p. Vorlického. Již od samého začátku byl fascinován fotografiemi vesmíru, avšak pozorování tehdy tvořilo hlavní náplň jeho činnosti. První obrázky oblohy snímal v Sobotišti pomocí fotoaparátu Praktika, kterou získal od svého otce. Začátky byly velmi těžké, ale našli se i tací, kteří rádi poradili. Mezi ně patřil například p. Antoš, Brablc či Vnučko. S příchodem na VŠ bylo nutné praktickou část na nějaký čas oželet. Ve školní knihovně však bylo mnoho dostupných informačních zdrojů jako například časopis Sky and Telescope, který Tomášovi přístupný mimo Univerzitní prostředí nebyl. S koncem studií došlo ke stavbě poměrně velkého, 40cm zrcadlového dalekohledu, jehož potenciál byl v přesvětlené Bratislavě poněkud zeslaben a proto sloužil hlavně k popularizaci na akcích pro veřejnost.

Astrofotografie ale stále někde v hloubi dřímala. Tehdejší redaktor časopisu Kozmos, Roman Piffl, vyzval Tomáše Marušku k odfotografování komety Hale-Bopp, která se později objevila na titulní straně prestižního časopisu. Tehdy ještě nevěděl, že tato spolupráce nebyla jejich poslední.

Doba technického embarga odezněla a otevřely se dveře k mnohem kvalitnějšímu vybavení, ke kterému patřila například paralaktická montáž od firmy Vixen, malý přenosný astrograf Borg a také digitální zrcadlovka Canon EOS 20D. Neustále vzrůstající kvalita fotografií si také vyžádala místo pro prezentaci na webu. V Bratislavě však bylo více nadšenců, kteří fotografovali krásy vesmíru. Ivan Majchrovič, již zmíněný Roman Piffl, Miro Grnja a Andrej Mráz. Ovlivnění skupinou bylo obrovské a všichni se dohodli, že budou astronomii a astrofotografii na Slovensku prezentovat společně jako jedna skupina. Světlo světa tak spatřil projekt Astrofoto.sk, pod jehož hlavičkou autoři současně svoji práci publikují. Umožnili ale také možnost prezentovat široké veřejnosti prostorem gala.astrofoto.sk.

Domovský portál však není jediným místem, kde Tomáš Maruška prezentuje svoje krásné fotografie. Ty byly otištěny ve světově známých časopisech jako je Sky&Telescope, Astronomy, The Sky, Astropis a dalších (TWAN, ESA, ad.). Největší úspěch, který ve své fotografické kariéře Tomáš zaznamenal, je zachycení mezinárodní vesmírné stanice ISS při přechodu přes kotouč planety Venuše v době, kdy i samotná planeta přecházela přes disk Slunce. Pro špatné světelné podmínky a díky velkému zápalu pro koníček došlo i k několika výjezdům za "lepším". Florida, Itálie, Turecko nebo plánované Chile či Kanárské ostrovy jsou destinace, které vítěz soutěže Česká astrofotografie měsíce navštívil, nebo teprve plánuje. Nezbývá, než mu popřát jasné a temné nebe a doufat, že se s jeho snímky setkáme i v dalších kolech.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Tranzit Venuše společně s přeletem ISS Autor: Tomáš Maruška
Tranzit Venuše společně s přeletem ISS
Autor: Tomáš Maruška
Záblesk satelitu Iridium Autor: Tomáš Maruška
Záblesk satelitu Iridium
Autor: Tomáš Maruška
Mléčná dráha širokoúhle Autor: Tomáš Maruška
Mléčná dráha širokoúhle
Autor: Tomáš Maruška
Temné nebe a Zodiakální světlo Autor: Tomáš Maruška
Temné nebe a Zodiakální světlo
Autor: Tomáš Maruška


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »