Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Tomáš Maruška

Tomáš Maruška

_mg_8643_mid.jpg

Rok narození : 1972

www.astrofoto.sk www.atm.zaciatok.sk

 

Tomáš Maruška se dostal k astronomii již v ranném dětství. Do kopule hvězdárny v Sobotišti se podíval již jako malý kluk na popud rodičů na dětském táboře, a jak sám autor říká, na ten magický pocit při vstupu do kopule nikdy nezapomněl a vrací se mu i nyní. Po delší odlmce nalezl ve fyzikálním kabinetu časopis Kozmos, který jeho astronomickou kariéru odstartoval naplno. Od roku 1984 začal pravidelně navštěvovat hvězdárnu v Sobotišti, kde se také setkal s významnou osobností amatérské astronomie na Slovensku, p. Ladislavem Košinářem.

Vzhledem k nedostupnosti kvalitní techniky padla volba na dnes legendární plastovou stavebnici z NDR, tzv. Astrokabinet. Následovala konstrukce Zeissova refraktoru 50/540 a následně i zrcadlového dalekohledu s optikou na azimutální montáži z dílny p. Vorlického. Již od samého začátku byl fascinován fotografiemi vesmíru, avšak pozorování tehdy tvořilo hlavní náplň jeho činnosti. První obrázky oblohy snímal v Sobotišti pomocí fotoaparátu Praktika, kterou získal od svého otce. Začátky byly velmi těžké, ale našli se i tací, kteří rádi poradili. Mezi ně patřil například p. Antoš, Brablc či Vnučko. S příchodem na VŠ bylo nutné praktickou část na nějaký čas oželet. Ve školní knihovně však bylo mnoho dostupných informačních zdrojů jako například časopis Sky and Telescope, který Tomášovi přístupný mimo Univerzitní prostředí nebyl. S koncem studií došlo ke stavbě poměrně velkého, 40cm zrcadlového dalekohledu, jehož potenciál byl v přesvětlené Bratislavě poněkud zeslaben a proto sloužil hlavně k popularizaci na akcích pro veřejnost.

Astrofotografie ale stále někde v hloubi dřímala. Tehdejší redaktor časopisu Kozmos, Roman Piffl, vyzval Tomáše Marušku k odfotografování komety Hale-Bopp, která se později objevila na titulní straně prestižního časopisu. Tehdy ještě nevěděl, že tato spolupráce nebyla jejich poslední.

Doba technického embarga odezněla a otevřely se dveře k mnohem kvalitnějšímu vybavení, ke kterému patřila například paralaktická montáž od firmy Vixen, malý přenosný astrograf Borg a také digitální zrcadlovka Canon EOS 20D. Neustále vzrůstající kvalita fotografií si také vyžádala místo pro prezentaci na webu. V Bratislavě však bylo více nadšenců, kteří fotografovali krásy vesmíru. Ivan Majchrovič, již zmíněný Roman Piffl, Miro Grnja a Andrej Mráz. Ovlivnění skupinou bylo obrovské a všichni se dohodli, že budou astronomii a astrofotografii na Slovensku prezentovat společně jako jedna skupina. Světlo světa tak spatřil projekt Astrofoto.sk, pod jehož hlavičkou autoři současně svoji práci publikují. Umožnili ale také možnost prezentovat široké veřejnosti prostorem gala.astrofoto.sk.

Domovský portál však není jediným místem, kde Tomáš Maruška prezentuje svoje krásné fotografie. Ty byly otištěny ve světově známých časopisech jako je Sky&Telescope, Astronomy, The Sky, Astropis a dalších (TWAN, ESA, ad.). Největší úspěch, který ve své fotografické kariéře Tomáš zaznamenal, je zachycení mezinárodní vesmírné stanice ISS při přechodu přes kotouč planety Venuše v době, kdy i samotná planeta přecházela přes disk Slunce. Pro špatné světelné podmínky a díky velkému zápalu pro koníček došlo i k několika výjezdům za "lepším". Florida, Itálie, Turecko nebo plánované Chile či Kanárské ostrovy jsou destinace, které vítěz soutěže Česká astrofotografie měsíce navštívil, nebo teprve plánuje. Nezbývá, než mu popřát jasné a temné nebe a doufat, že se s jeho snímky setkáme i v dalších kolech.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Tranzit Venuše společně s přeletem ISS Autor: Tomáš Maruška
Tranzit Venuše společně s přeletem ISS
Autor: Tomáš Maruška
Záblesk satelitu Iridium Autor: Tomáš Maruška
Záblesk satelitu Iridium
Autor: Tomáš Maruška
Mléčná dráha širokoúhle Autor: Tomáš Maruška
Mléčná dráha širokoúhle
Autor: Tomáš Maruška
Temné nebe a Zodiakální světlo Autor: Tomáš Maruška
Temné nebe a Zodiakální světlo
Autor: Tomáš Maruška


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »