Pavel Prokop

Rok narození: 1971 www.astrofoto-prokop.cz Nositel Ceny Jindřicha Zemana za rok 2016

Pavel Prokop, dnes fotograf zejména planet a úplně nový nositel Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii roku, je nadšený astronomií již od dětství. Jedním z prvních objektů, které na obloze ještě dalekohledem „made in USSR“ nalezl, byla známá galaxie v Andromedě. Neunikla však ani zimní M42 v Orionu. Myslivecký triedr si tenkrát půjčoval od svého táty a konal s ním téměř kaskadérské výstupy na střechu domu, kde bydlel.

Pak však nastala téměř třicetiletá pauza a, naštěstí i pro nás, návrat k tomuto krásnému koníčku. S novými počátky nastalo i postupné vybavování se technikou. Poté, co refraktorem Bresser 70/700, zvaným též „lidlskop“ opět po letech uviděl oblačné pásy na Jupiteru a prstence obklopující majestátního Saturna, propadl astronomii podruhé.

Hledání cílů na obloze bylo pro Pavla Prokopa však poněkud komplikované. Přesvětlená pražská obloha tak paradoxně určila směr fotografova zájmu na planetární astronomii. Druhým omezením byly rozměry hlavního pozorovacího stanoviště, balkonu nového bytu. Jeho metrová hloubka a konstrukce vyřadila z boje jednak teleskopy konstrukce newtonovy, jednak i dlouhoohniskové refraktory. A tak nastalo další zdokonalování a pořizování vhodné techniky. Koncem roku 2010 přišel ke slovu zrcadlový dalekohled typu Schmidt-Cassegrain Celestron NexStar 6SE na naváděné azimutální montáži s průměrem zrcadla 150 mm a ohniskovou vzdáleností 1500 mm. A hned v lednu 2011 první snímky. Ovšem ne planet, ale částečného zatmění Slunce.

Pak došlo, na základě doporučení již zkušených astrofotografů z „Astrofóra“, k nákupu i první astronomické kamery. A i když již tehdy bylo možno pořizovat touto sestavou detailní snímky planet, koncem roku 2014 si autor pořídil ještě výkonnější dalekohled. Opět konstrukce Schmidt-Cassegrain - Celestron C11 na těžké naváděné paralaktické montáži Celestron CGEM.

Zatím poslední investici byl nákup malého refraktoru Celestron NexStar 102SL na azimutální naváděné montáži. Ten však nebude primárně určen k pozorování a fotografování planet, jeho cílem by se mělo stát snímání sluneční chromosféry. Ovšem, snad jen pro zajímavost, starý triedr „made in USSR“ Pavel Prokop stále má doma.

Astrofotograf Pavel Prokop si za svůj koníček zvolil astronomii, astrofotografii a to dokonce astrofotografii těles Sluneční soustavy. Ač se to možná na první pohled nezdá, představuje fotografie planet, jejich měsíců i třeba například slunečního či měsíčního povrchu opravdu velký problém. Zde nestačí namířit dalekohled a napráskat stovky a tisíce snímků. To je jen začátek …

Ovšem, příklad „planetárního“ astrofotografa Pavla Prokopa může být i velkým povzbuzením pro ty, kdo bydlí ve větších či dokonce velkých městech, kde opravdu jemné detaily v Orlí mlhovině nenafotí. Stejně tak padají stesky, že „z balkónu paneláku toho moc nenafotím…“. Ovšem, jedná se vždy o bitvu. Bitvu s výběrem fotografovaných objektů, technikou snímání a zpracování, bitvu s rozměrem balkónu a sousedovým světlem v kuchyni, ale hlavně o bitvu se sebou samým. A tu Pavel Prokop vyhrál.

Ostatně, můžeme se přesvědčit sami. Stačí navštívit webové stránky autora http://www.astrofoto-prokop.cz/.

Doporučené odkazy

• Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku
• Česká astrofotografie měsíce
   
•  

VYBRANÉ FOTOGRAFIE