Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Pavel Prokop

Pavel Prokop

Pavel Prokop Autor: Pavel Prokop
Pavel Prokop
Autor: Pavel Prokop

Rok narození: 1971

www.astrofoto-prokop.cz

Nositel Ceny Jindřicha Zemana za rok 2016

 

Pavel Prokop, dnes fotograf zejména planet a úplně nový nositel Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii roku, je nadšený astronomií již od dětství. Jedním z prvních objektů, které na obloze ještě dalekohledem „made in USSR“ nalezl, byla známá galaxie v Andromedě. Neunikla však ani zimní M42 v Orionu. Myslivecký triedr si tenkrát půjčoval od svého táty a konal s ním téměř kaskadérské výstupy na střechu domu, kde bydlel.

Pak však nastala téměř třicetiletá pauza a, naštěstí i pro nás, návrat k tomuto krásnému koníčku. S novými počátky nastalo i postupné vybavování se technikou. Poté, co refraktorem Bresser 70/700, zvaným též „lidlskop“ opět po letech uviděl oblačné pásy na Jupiteru a prstence obklopující majestátního Saturna, propadl astronomii podruhé.

Hledání cílů na obloze bylo pro Pavla Prokopa však poněkud komplikované. Přesvětlená pražská obloha tak paradoxně určila směr fotografova zájmu na planetární astronomii. Druhým omezením byly rozměry hlavního pozorovacího stanoviště, balkonu nového bytu. Jeho metrová hloubka a konstrukce vyřadila z boje jednak teleskopy konstrukce newtonovy, jednak i dlouhoohniskové refraktory. A tak nastalo další zdokonalování a pořizování vhodné techniky. Koncem roku 2010 přišel ke slovu zrcadlový dalekohled typu Schmidt-Cassegrain Celestron NexStar 6SE na naváděné azimutální montáži s průměrem zrcadla 150 mm a ohniskovou vzdáleností 1500 mm. A hned v lednu 2011 první snímky. Ovšem ne planet, ale částečného zatmění Slunce.

Pak došlo, na základě doporučení již zkušených astrofotografů z „Astrofóra“, k nákupu i první astronomické kamery. A i když již tehdy bylo možno pořizovat touto sestavou detailní snímky planet, koncem roku 2014 si autor pořídil ještě výkonnější dalekohled. Opět konstrukce Schmidt-Cassegrain - Celestron C11 na těžké naváděné paralaktické montáži Celestron CGEM.

Zatím poslední investici byl nákup malého refraktoru Celestron NexStar 102SL na azimutální naváděné montáži. Ten však nebude primárně určen k pozorování a fotografování planet, jeho cílem by se mělo stát snímání sluneční chromosféry. Ovšem, snad jen pro zajímavost, starý triedr „made in USSR“ Pavel Prokop stále má doma.

Astrofotograf Pavel Prokop si za svůj koníček zvolil astronomii, astrofotografii a to dokonce astrofotografii těles Sluneční soustavy. Ač se to možná na první pohled nezdá, představuje fotografie planet, jejich měsíců i třeba například slunečního či měsíčního povrchu opravdu velký problém. Zde nestačí namířit dalekohled a napráskat stovky a tisíce snímků. To je jen začátek …

Ovšem, příklad „planetárního“ astrofotografa Pavla Prokopa může být i velkým povzbuzením pro ty, kdo bydlí ve větších či dokonce velkých městech, kde opravdu jemné detaily v Orlí mlhovině nenafotí. Stejně tak padají stesky, že „z balkónu paneláku toho moc nenafotím…“. Ovšem, jedná se vždy o bitvu. Bitvu s výběrem fotografovaných objektů, technikou snímání a zpracování, bitvu s rozměrem balkónu a sousedovým světlem v kuchyni, ale hlavně o bitvu se sebou samým. A tu Pavel Prokop vyhrál.

Ostatně, můžeme se přesvědčit sami. Stačí navštívit webové stránky autora http://www.astrofoto-prokop.cz/.

Doporučené odkazy

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Jupiter a Io 10.5.2016 Autor: Pavel Prokop
Jupiter a Io 10.5.2016
Autor: Pavel Prokop
Aristarchus a údolí Vallis Schröteri 23.12.2015 Autor: Pavel Prokop
Aristarchus a údolí Vallis Schröteri 23.12.2015
Autor: Pavel Prokop
Uran a Měsíce 30.8.2015 Autor: Pavel Prokop
Uran a Měsíce 30.8.2015
Autor: Pavel Prokop
Jupiter a dvojitý přechod měsíců Ganymed a Io Autor: Pavel Prokop
Jupiter a dvojitý přechod měsíců Ganymed a Io
Autor: Pavel Prokop
  •  


Štítky: Cena Jindřicha Zemana, Česká astrofotografie měsíce, Síň slávy, Síň


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »