Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Martin Lehký

Martin Lehký

Martin Lehký.
Martin Lehký.

 

Rok narození : 1972

Rok úmrtí : 2020

astro.sci.muni.cz/lehky

Cena Zdeňka Kvíze za rok 2010

 

Martin Lehký (nar. 1972) je typ velmi pečlivého a soustavně pracujícího astronoma, jehož pozorovací výsledky patří k nejrozsáhlejším na poli CCD astrometrie komet a planetek  nejen v České republice, ale i ve světě. Astrometrii komet a NEO planetek se věnuje od roku 2002, kdy byl nainstalován v Hradci Králové plně funkční reflektor o průměru 40 cm se CCD kamerou ST7, zvaný JST (Jan Sindel Teleskope – pojmenován po Janu Šindelovi). Sám se na koupi a montáži dalekohledu podílel. V roce 2003 se mu podařilo získat tímto přístrojem v MPC stanici 048 celkem 3591 proměřených pozic, z nichž 3533 pozic patřilo 32 kometám a zbytek planetkám. Dostal se tak na druhé místo ve světovém žebříčku MPC stanic v počtu získaných pozorování (hned po Kamilu Hornochovi – také z ČR). Touto prací přispívá nemalým dílem do celosvětového monitorování komet a Zemi nebezpečných planetek, čímž se tak přímo podílí na zpřesňování charakterů jejich drah.

Martin Lehký u svého Dobsona
Martin Lehký u svého Dobsona

V roce 2006 se mu podařilo v rámci jeho „druhotného programu“ – určování minim jasnosti kriticky málo pozorovaných proměnných hvězd – objevit 4 nové zákrytové dvojhvězdy (většinou typu EW), a to v okolí proměnných OQ Cas a RV Tri. Ve svém trpělivém proměřování minim dalších proměnných hvězd uspěl s objevy i v letech následujících. V roce 2009 publikoval v OEJV (Open European Journal on Variable Stars) objev tří nových zákrytových proměnných hvězd v okolí OP Lac.

Kromě CCD astrometrie a fotometrie je i jedním z nejaktivnějších vizuálních pozorovatelů komet, aktivních galaxií, nov a supernov v jiných galaxiích v České republice a jeho data jsou pro velkou přesnost odhadů žádaná i v předních astronomických pozorovacích databázích. Ročně průměrný počet jeho vizuálních pozorování komet (pozitivních i negativních) přesahuje 200 odhadů celkových jasností komy.

Martin Lehký je též autorem a spoluautorem dvou hojně používaných příruček. První z nich je příručka s názvem „Návod na pozorování komet a jiných mlhavých objektů“, která vyšla v roce 2000 v členském časopise Astronomické Společnosti v Hradci Králové (ASHK). O rok dříve se stal spolu s Václavem Knollem z Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích spoluautorem příručky nazvané „Úplné zatmění Slunce 11. srpna 1999“ vydané v dubnu roku 1999 při příležitosti tohoto jevu. I když je tato příručka určena konkrétně slunečnímu zatmění z roku 1999, najde se v ní nejedna pasáž, kterou lze brát s obecným nadhledem k jakémukoliv úplnému zatmění Slunce.

V neposlední řadě je Martin Lehký vynikajícím vychovatelem astronomické mládeže, pod jehož záviděníhodným individuálním přístupem vyrostlo nebo roste několik mladých nadějných astronomů, kteří se zabývají buďto pozorováním komet, proměnných hvězd nebo popularizací astronomie.

Po Martinu Lehkém je pojmenovaná planetka (14550) Lehký.

Cena Zdeňka Kvíze za rok 2010

Martin Lehký přebírá Kvízovu cenu z rukou předsedkyně ČAS Evy Markové a čestného předsedy ČAS Jiřího Grygara. Autor: ČAS.
Martin Lehký přebírá Kvízovu cenu z rukou předsedkyně ČAS Evy Markové a čestného předsedy ČAS Jiřího Grygara.
Autor: ČAS.

Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2010 Martina Lehkého z Hradce Králové. Cena  Zdeňka  Kvíze  za rok 2010 byla udělena Martinu Lehkému především za jeho přínos v oboru studia meziplanetární hmoty. 

Slavnostní předání Ceny Zdeňka Kvíze proběhlo 27. března 2010 na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově na 18. sjezdu České astronomické společnosti.

 

Doporučené odkazy

 

 



Štítky: Cena Zdeňka Kvíze, Martin Lehký


30. vesmírný týden 2025

30. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 7. do 27. 7. 2025. Měsíc projde novem a je vidět nad ránem a o víkendu bude nízko na večerní obloze. Mars je velmi nízko na večerní obloze, ráno kromě Saturnu a Venuše začne být vidět i Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Vrátila se posádka soukromé mise Axiom-4 z ISS. Na čínskou stanici Tiangong přiletěla zásobovací loď Tianzhou-9. Před 145 lety se narodil významný československý astronom a politik Milan Rastislav Štefánik. Před 30 lety byla objevena kometa Hale-Bopp.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Supernova SN 2025rbs (NGC 7331)

Záběr na nově objevenou supernovu v galaxii NGC 7331. Jde o kombinaci dat z května, kdy jsem na NGC 7331 nasbíral asi 8 hodin. Když jsem se dozvěděl o nové supernově, okamžitě jsem dofotil další asi 3 hodiny, výsledkem je fotografie, kterou vidíte. V ní se snoubí už celkem kvalitní délka expozice, která pěkně vykresluje samotnou galaxii a nynější přidané 3 hodiny dokreslily samotnou supernovu.

Další informace »