Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Jiří Borovička

Jiří Borovička

RNDr. Jiří Borovička, CSc. Autor: Astropis.
RNDr. Jiří Borovička, CSc.
Autor: Astropis.

 

Rok narození : 1964

http://www.astronom.cz/borovicka

Kopalova přednáška za rok 2014

 

RNDr. Jiří Borovička, CSc. se narodil 16. ledna 1964 v Praze. Astronomii se věnuje od roku 1977. Pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR v.v.i v Oddělení meziplanetární hmoty. 

Kopalova přednáška za rok 2013

Dr. Jiří Borovička při Kopalově přednášce; cenu předává předseda ČAS Dr. Jan Vondrák, v pozadí Dr. Pavel Spurný Autor: Astropis.
Dr. Jiří Borovička při Kopalově přednášce; cenu předává předseda ČAS Dr. Jan Vondrák, v pozadí Dr. Pavel Spurný
Autor: Astropis.

Jiří Borovička je erudovaným vědcem - astronomem, který je na vrcholu svých tvůrčích schopností a který v oboru výzkumu meziplanetární hmoty a především meteorů dosáhl velké řady významných výsledků. Nejlépe to dokumentuje mimořádný rozsah jeho publikační činnosti a jejího ohlasu, viz seznam hlavních publikací níže, jejichž kvalitu podtrhuje i velká citovanost – více než 1000 citací! Jeho poslední publikace se věnovaly pádu tělesa nad Čeljabinskem 15. února 2013, u kterého byl prvním autorem výpočtu dráhy a určení původu tělesa. Dr. Jiří Borovička patří ve svém oboru k nejuznávanějším odborníkům v celosvětovém měřítku. 

Slavnostní přednesení čestné Kopalovy přednášky proběhlo v sobotu 29. listopadu 2014 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě 3, Praha 1 v sále č. 206. Laudatio přednesl vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR, první laureát Kopalovy přednášky a držitel Akademické prémie - Praemium Academiae RNDr. Pavel Spurný, CSc. Cenu předal předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc. a také čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc. Laureátská přednáška nesla název Jak vypadají meteoroidy?

Pracoviště laureáta v době udělení Kopalovy přednášky: Astronomický ústav AV ČR, v.v.i.

Stručný životopis (aktuální k datu udělení Kopalovy přednášky):

Jiří Borovička je předsedou Rady Astronomického ústavu AV ČR a zástupcem ředitele ústavu. V minulosti vykonával také funkci předsedy České astronomické společnosti.

  • 1964 narozen v Praze 16. 1. 1964
  • 1977 – 1987 amatérský astronom 
  • 1978 – 1982 studium na gymnáziu, Budějovická, Praha 
  • 1982 – 1987 studium fyziky a astronomie na Karlově univerzitě v Praze 
  • 1983 – 1987 studentský vědecký asistent v Astronomickém ústavu ČSAV, Ondřejov; práce s Dr. R. Hudcem o možných optických protějšcích gama záblesků 
  • 1983 – 1991 pozorování proměnných hvězd na Štefánikově hvězdárně v Praze 
  • 1984 publikoval první vědeckou práci
  • 1987 obhajoba diplomové práce "Optické záření doprovázející gama záblesky" a úspěšné zakončení studia astronomie na MFF Univerzity Karlovy, kde získal vědecký titul RNDr. 
  • 1987 – 1988 základní vojenská služba 
  • 1988 – 1993 postgraduální student na Astronomickém ústavu ve skupině Fyziky meteorů, kde pracoval (a pracuje dodnes) na analýze spekter meteorů 
  • 1993 obhájení disertační práce "Spektrální analýza meteorů" a získání titulu CSc. 
  • 1993 od tohoto roku zaměstnán jako vědecký pracovník na Astronomickém ústavu AV ČR 
  • 1994 přijat za člena Mezinárodní astronomické unie (IAU) 
  • 1997 obdržel juniorskou cenu Učené společnosti České republiky za práce na výzkumu záření meteorů v atmosférách Země a Jupiteru 
  • 1998 – 2001 předseda České astronomické společnosti 
  • 1998, 1999, 2002 se účastnil mezinárodních leteckých expedic pořádaných NASA na sledování velké činnosti meteorického roje Leonid 
  • 2000 – 2004 vedoucí Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu Akademie věd ČR 
  • 2002 obdržel prémii Otto Wichterleho od Akademie věd ČR 
  • 2004 – dosud, zástupce ředitele Astronomického ústavu Akademie věd ČR 
  • 2007 – dosud, předseda Rady Astronomického ústavu Akademie věd ČR 
  • 2012 zvolen viceprezidentem komise 22 Mezinárodní astronomické unie (IAU)

Seznam publikací

Doporučené odkazy



Štítky: Kopalova přednáška, Jiří Borovička


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »