Úvodní strana  >  Společnost  >  Ocenění ČAS  >  Kopalova přednáška

Kopalova přednáška

Kopalova přednáška - cena České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Kopalova přednáška - cena České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Kopalovu přednášku zřídila Česká astronomická společnost v roce 2007. Je udělována českým astronomům / astronomkám za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Poprvé byla udělena v roce 2007, tedy v roce 90. výročí založení České astronomické společnosti.

Numerický matematik a astronom prof. RNDr. Zdeněk Kopal, DSc. (*Litomyšl, 4. 4. 1914; † Manchester 23. 6. 1993) se narodil 4. dubna 1914 v Litomyšli. Ve čtrnácti letech si postavil dalekohled a pečlivě pozoroval oblohu. Brzy se dozvěděl o existenci České astronomické společnosti, stal se jejím členem v roce 1929 a docházel na Štefánikovu hvězdárnu na Petříně. Soustředil se na výzkum proměnných hvězd. V průběhu tří let vykonal více než 10 000 pozorování. Když mu bylo šestnáct let, stal se předsedou odborné sekce pro pozorování hvězd měnlivých. Pod jeho vedením se stala sekce jedním z evropských středisek pro výzkum proměnných hvězd. Po absolvování Karlovy univerzity v roce 1937 pokračoval Kopal ve studiu v anglické Cambridgi u Arthura Stanleye Eddingtona. Výzkum těsných dvojhvězd u nás Kopal pozvedl na světovou úroveň. V roce 1948 vznikla komise pro fotometrické dvojhvězdy Mezinárodní astronomické unie a Kopal se stal jejím prvním předsedou. V roce 1958, kdy se začalo uvažovat o letu člověka na Měsíc, navázal Kopal spolupráci s NASA. V roce 1959 se stal vedoucím projektu, který měl za úkol pořídit detailní mapy Měsíce. Během více než čtyřicetiletého působení v Manchesteru Kopal připravil k doktorátu přes sto svých žáků. Vydal kolem 25 monografií a publikoval zhruba 400 vědeckých článků. V rodném městě Litomyšli mu byl odhalen památník symbolizující těsnou dvojhvězdu na místě, kde kdysi stával rodný dům Zdeňka Kopala.

Více o Zdeňku Kopalovi...

Laureáti Kopalovy přednášky

Rok Laureát Ocenění
2025 prof. Mgr. Norbert Werner, Ph.D. Kopalova přednáška udělena za mimořádné vědecké výsledky v observačním studiu plynu v okolí galaxií a kup, za zásadní podíl na vývoji CubeSat detektorů pro detekci gama záblesků a další aktivity.
2024 doc. RNDr. Petr Zasche, Ph.D. Kopalova přednáška udělena za vynikající edagogickou a odbornou činnost v oboru dvojhvězd a vícenásobných soustav
2023 doc. Mgr. Miroslav Brož, Ph.D. Kopalova přednáška udělena za vynikající pedagogickou a odbornou činnost v oboru planetární i stelární astronomie.
2022 Mgr. Jan Jurčák, Ph.D. Kopalova přednáška udělena za významné výsledky ve výzkumu v oblasti sluneční fyziky.
2021 doc. RNDr. Jaroslav Dudík, Ph.D. Kopalova přednáška udělena za významné výsledky ve výzkumu v oblasti sluneční fyziky.
2020 doc. Mgr. Josef Ďurech, Ph.D. Kopalova přednáška udělena za skvělé výsledky ve výzkumu malých těles Sluneční soustavy. (Kvůli epidemii přednáška proběhla až v roce 2021).
2019

prof. RNDr. Jan Řídký, DrSc. a prof. RNDr. Miroslav Hrabovský, CSc.

Kopalova přednáška udělena za klíčovou roli v české účasti na mezinárodním projektu Observatoře Pierra Augera.
2018 Mgr. Martin Jelínek, Ph.D Kopalova přednáška udělena za významné výsledky dosažené při využívání přehlídkových robotických dalekohledů v různých oborech astronomie.
2017 Mgr. Ondřej Pejcha, Ph.D. Kopalova přednáška udělena za současné významné výsledky dosažené v oboru hvězdné astrofyziky
2016 prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc. Čestná Kopalova přednáška udělena za mimořádný přínos v oboru astrofyziky a kosmologie včetně popularizace těchto oborů.
2015 Mgr. Petr Pravec, Ph.D. Kopalova přednáška udělena za současné významné výsledky dosažené při studiu meziplanetární hmoty.
2014 RNDr. Jiří Borovička, CSc. Kopalova přednáška udělena za současné významné výsledky dosažené při studiu meziplanetární hmoty.
2013 RNDr. David Nesvorný, Ph.D.  Kopalova přednáška udělena za významné výsledky dosažené při výzkumu vývoje Sluneční soustavy, hlavního pásu planetek, trans-neptunických objektů, exoplanet a satelitů planet.
2012 Doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. Kopalova přednáška udělena za současné významné výsledky dosažené při studiu dvojhvězd a vícenásobných hvězdných soustav metodou tzv. disentanglingu, tj. postupným rozplétáním spekter a světelných křivek na jednotlivé komponenty.
2011 Doc. RNDr. Marek Wolf, CSc. Kopalova přednáška udělena za současné významné výsledky dosažené při výzkumu apsidálního pohybu těsných zákrytových dvojhvězd.
2010 Prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. Kopalova přednáška udělena za současné významné výsledky při matematickém zpracování obrazů sluneční koróny pořizovaných během úplných zatmění Slunce.
2009 Doc. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. Kopalova přednáška udělena za nedávné významné výsledky v  relativistické astrofyzice zejména při studiu okolí černých děr a zdařilou konfrontaci těchto teoretických údajů s  pozorováním rentgenových dvojhvězd a aktivních jader galaxií.
2008 Doc. RNDr. David Vokrouhlický, DrSc. Kopalova přednáška udělena za významné výsledky v oblasti výzkumu dopadu meteoritů na Zemi působením Jarkovského efektu, černých děr a fragmentace rodin planetek.
2007 RNDr. Pavel Spurný, CSc. Kopalova přednáška udělena za nedávné významné výsledky při výzkumu malých těles sluneční soustavy a jejich interakce s atmosférou Země.

Statut Kopalovy přednášky

  1. K uctění památky význačného českého astronoma XX. století prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DSc. (* Litomyšl, 4. 4. 1914; + Manchester 23. 6. 1993) zřizuje Česká astronomická společnost Kopalovu přednášku (dále jen KP) jako ocenění českého astronoma/astronomky za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku.
  2. KP se uděluje nanejvýš jednou za rok a je určena výhradně žijícím jednotlivcům.
  3. Zdůvodněný návrh na udělení KP může podat kterýkoliv člen ČAS Výkonnému výboru ČAS do 31. května daného roku.
  4. K posouzení došlých návrhů zřídí Výkonný výbor minimálně tříčlennou komisi, které předsedá předseda ČAS a jejíž členy jmenuje Výkonný výbor z členů ČAS s přihlédnutím k oborům nominovaných astronomů.
  5. Komise rozhodne o udělení KP nejpozději do měsíce po uzávěrce došlých návrhů. Vítězný návrh musí získat alespoň 3/5 odevzdaných hlasů v komisi. Pokud se tak nestane, není KP v daném roce udělena.
  6. V kladném případě postoupí komise návrh Výkonnému výboru ČAS, který musí návrh schválit prostou většinou hlasů; jinak není KP v daném roce udělena.
  7. Předseda ČAS vyrozumí oceněného/oceněnou s dotazem, zda poctu přijímá. Pokud ano, dohodne s ním místo, čas a téma Kopalovy přednášky na vhodné akci ČAS přístupné veřejnosti.
  8. Oceněný obdrží čestný honorář a celý text nebo výtah z jeho přednášky bude zveřejněn na webových stránkách ČAS, popř. též ve členském věstníku.
  9. Kopalova přednáška byla schválena 17. sjezdem ČAS. Statut schvaluje Výkonný výbor ČAS. Statut KP nabývá účinnosti dne 19. 6. 2013.

Formální náležitosti a podávání návrhů

Každý návrh na udělení Ceny musí obsahovat:

  • jméno a datum narození navrhovaného laureáta,
  • pracoviště navrhovaného laureáta,
  • kontakt na navrhovaného laureáta,
  • odůvodnění návrhu,
  • stručný životopis navrhovaného laureáta,
  • seznam původních vědeckých prací (případně citací) navrhovaného laureáta,
  • jméno navrhovatele.

Návrhy lze zasílat do VV ČAS na mailovou adresu cas@astro.cz

Externí odkazy

 



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Kopalova přednáška, Ceny ČAS


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »