Úvodní strana  >  Společnost  >  Ocenění ČAS  >  Brlkova cena

Brlkova cena

Petr Brlka Autor: ČAS
Petr Brlka
Autor: ČAS

Petr Brlka (*30. 1. 1945; 21. 3. 1966)

Student fyziky přírodovědecké fakulty MU v Brně a předseda meteorické sekce brněnské hvězdárny až do své tragické smrti ve Vysokých Tatrách. Petr Brlka se vstoupil v roce 1959 do meteorické sekce při Oblastní lidové hvězdárně v Brně (nyní Hvězdárna a planetárium Brno). Byl velmi aktivním pozorovatelem, zúčastnil se několika meteorických expedic organizovaných Československou astronomickou společností a dalšími institucemi.

V r. 1963 maturoval a byl přijat ke studiu matematiky a fyziky na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita).

Od léta 1963 vykonával funkci předsedy meteorické sekce při brněnské hvězdárně. Byl také členem demonstrátorské sekce při téže instituci.

Jeho dalším zájmem bylo horolezectví. Zahynul při vysokohorské turistice v lavině v Malé Studené dolině ve Vysokých Tatrách. Po P. Brlkovi byla pojmenována planetka č. (55874) Brlka.

Laureáti

Rok Jméno Planetka
1987 Mgr. Petr Pravec, Ph.D. (*17. 9. 1967) 4790
1986 RNDr. Petr Šaloun, Ph.D. (*29. 5. 1962)  
1984 Luboš Glac (*1. 8. 1964)  
1983 Ing. Vlastimil Bílek, Ph.D. (*21. 1. 1963)  
1983 RNDr. Ivana Valičová (*5. 7. 1963)  
1982 RNDr. Boris Míč (*2. 3. 1961)  
1981 Helena Nováková (*24. 1. 1953;24. 5. 2014)  
1980 Mgr. Tomáš Stařecký (*13. 5. 1962)  
1979 Ing. Vladimír Homola (*22. 2. 1956)  
1978 Milan Vlček (*25. 5. 1946)  
1977 Miroslav Zajdák (*1. 4. 1959)  
1976 PhDr. ThMgr. Vladimír Přibyl (*16. 6. 1954)  
1975 Ing. Štěpán Paschke (*29. 11. 1953; †3. 6. 2024)  
1974 RNDr. Daniel Očenáš, CSc. (*29. 5. 1949)  
1973 RNDr. Jan Hollan (*3. 12. 1955) 10581
Jaroslav Mazurkiewicz (*3. 1. 1957; 20. 11. 1979)  
1972 Vojtěch Nečas (*20. 2. 1951;18. 10. 1992)  
Zdeněk Štorek (*30. 1. 1950)  
1968 Mgr. Miroslav Šulc (*11. 6. 1941)  

 



O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Ceny ČAS


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »