Úvodní strana  >  Společnost  >  Ocenění ČAS  >  Brlkova cena

Brlkova cena

Petr Brlka Autor: ČAS
Petr Brlka
Autor: ČAS

Petr Brlka (*30. 1. 1945; 21. 3. 1966)

Student fyziky přírodovědecké fakulty MU v Brně a předseda meteorické sekce brněnské hvězdárny až do své tragické smrti ve Vysokých Tatrách. Petr Brlka se vstoupil v roce 1959 do meteorické sekce při Oblastní lidové hvězdárně v Brně (nyní Hvězdárna a planetárium Brno). Byl velmi aktivním pozorovatelem, zúčastnil se několika meteorických expedic organizovaných Československou astronomickou společností a dalšími institucemi.

V r. 1963 maturoval a byl přijat ke studiu matematiky a fyziky na přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dříve a nyní Masarykova univerzita).

Od léta 1963 vykonával funkci předsedy meteorické sekce při brněnské hvězdárně. Byl také členem demonstrátorské sekce při téže instituci.

Jeho dalším zájmem bylo horolezectví. Zahynul při vysokohorské turistice v lavině v Malé Studené dolině ve Vysokých Tatrách. Po P. Brlkovi byla pojmenována planetka č. (55874) Brlka.

Laureáti

Rok Jméno Planetka
1987 Mgr. Petr Pravec, Ph.D. (*17. 9. 1967) 4790
1986 RNDr. Petr Šaloun, Ph.D. (*29. 5. 1962)  
1984 Luboš Glac (*1. 8. 1964)  
1983 Ing. Vlastimil Bílek, Ph.D. (*21. 1. 1963)  
1983 RNDr. Ivana Valičová (*5. 7. 1963)  
1982 RNDr. Boris Míč (*2. 3. 1961)  
1981 Helena Nováková (*24. 1. 1953;24. 5. 2014)  
1980 Mgr. Tomáš Stařecký (*13. 5. 1962)  
1979 Ing. Vladimír Homola (*22. 2. 1956)  
1978 Milan Vlček (*25. 5. 1946)  
1977 Miroslav Zajdák (*1. 4. 1959)  
1976 PhDr. ThMgr. Vladimír Přibyl (*16. 6. 1954)  
1975 Ing. Štěpán Paschke (*29. 11. 1953; †3. 6. 2024)  
1974 RNDr. Daniel Očenáš, CSc. (*29. 5. 1949)  
1973 RNDr. Jan Hollan (*3. 12. 1955) 10581
Jaroslav Mazurkiewicz (*3. 1. 1957; 20. 11. 1979)  
1972 Vojtěch Nečas (*20. 2. 1951;18. 10. 1992)  
Zdeněk Štorek (*30. 1. 1950)  
1968 Mgr. Miroslav Šulc (*11. 6. 1941)  

 



O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Ceny ČAS


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »