Úvodní strana  >  Společnost  >  Ocenění ČAS  >  Cena Antonína Vítka

Cena Antonína Vítka

Mgr. Antonín Vítek, CSc. Autor: Český rozhlas
Mgr. Antonín Vítek, CSc.
Autor: Český rozhlas
Cena Antonína Vítka za významnou činnost v oboru popularizace kosmonautiky byla zřízena Astronautickou sekcí České astronomické společnosti v roce 2018. Je udělována každoročně za významnou činnost popularizátorům kosmonautiky a vědních oborů s kosmonautikou souvisejících. Poprvé byla udělena v roce 2018.

Mgr. Antonín Vítek, CSc. (1940 – 2012) byl předním českým znalcem, popularizátorem a encyklopedistou kosmonautiky, autorem stovek novinových a časopiseckých článků, spoluzakladatelem prvního československého neformálního (úřady neschváleného a nikdy neregistrovaného) sdružení zájemců o kosmonautiku "SPACE" (1961). Často vystupoval nebo byl citován v televizi i rozhlase. V červenci 1969 byl členem týmu, který v Československé televizi komentoval přistání prvních lidí na Měsíci.

Byl spoluautorem dvou knih o kosmonautice - Malá encyklopedie kosmonautiky (1982, spolu s dr. Petrem Lálou, CSc.) a Půlstoletí kosmonautiky (2008, spolu s Ing. Karlem Pacnerem) a autorem knihy Stopy na Měsíci (2009). Je také autorem publikací v oboru organické chemie, fyzikální chemie a výpočetní techniky.

Nejvýznamnějším dílem Antonína Vítka bylo založení a vedení velké webové encyklopedie kosmonautiky "SPACE 40", jedné z nejkomplexnějších a nejobsáhlejších děl tohoto typu na světě.

Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a celý život pracoval v Akademii věd.

V roce 2008 obdržel Antonín Vítek od Akademie věd prestižní „Cenu Vojtěcha Náprstka“ za popularizaci vědy a v roce 2009 od České astronomické společnosti cenu „Littera Astronomica“ za celoživotní dílo, především pak za významný přínos v popularizaci kosmonautiky a publikační činnost.

Jeho jménem byla pojmenována planetka z hlavního pásu (30253) Vítek, kterou objevili v roce 2000 astronomové na Ondřejově.

Zdroj: Wikipedia, síň slávy Astro.cz, vzpomínka na Antonína Vítka

Laureáti Ceny Antonína Vítka

2023 Andrew Feustel (* 25. 8. 1965) a Indíra Feustel
2022 Petr Lála (* 12. 10. 1942)
2021 Karel Pacner (29. 3. 1936 – 7. 4. 2021)
2020 cena nebyla udělena
2019 Luboš Perek (26. 7. 1919 – 17. 9. 2020)
2018 Vladimír Remek (* 26. 9. 1948)

Statut Ceny Antonína Vítka

  1. Byla zřízena Astronautickou sekcí ČAS v roce 2018.
  2. Cena je pojmenována po významném českém znalci a popularizátorovi kosmonautiky Mgr. Antonínu Vítkovi, CSc. (1940-2012).
  3. Je udělována za významnou činnost v oboru popularizace kosmonautiky, což je oblast, kterou se Antonín Vítek zabýval.
  4. Cena je udělována každoročně, vždy k termínu data narození Antonína Vítka, tj. k 25. lednu.
  5. Návrhy na ocenění může podat kterýkoli člen sekce do 31. 12. příslušného roku, a to na emailovou adresu předsedy Astronautické sekce.
  6. Kandidátem na toto ocenění může být i nečlen Astronautické sekce, resp. nečlen ČAS.
  7. K posouzení návrhů a výběru laureáta jmenuje předseda Astronautické sekce  ze své členské základny minimálně tříčlennou komisi. Jednání komise může mít korespondenční podobu.
  8. Cena se v daném roce uděluje nejvýše jednomu člověku. Dělení Ceny je výjimečně možné jen v případě, jestliže kandidáti po významnou dobu intenzívně spolupracovali. Podle povahy předložených nominací může komise rozhodnout i o tom, že Cena v daném roce nebude udělena.
  9. Oceněný kandidát získá čestný diplom a figurku Krtečka s logem "CAV a příslušný rok".
  10. Astronautická sekce vyhlašuje laureáta ocenění během Kosmos-News Party. Je-li laureát ochoten přijet Cenu osobně převzít a přednést přednášku na jím zvolené téma, je to vítáno.
  11. Tento statut schválil výbor Astronautické sekce dne 15. ledna 2018.

 

Formální náležitosti návrhů pro udělení Ceny:

  • Jméno navrhovaného laureáta, odůvodnění návrhu, jméno navrhovatele.
  • Dále navrhovatel doloží, pokud informace zná, nebo je schopen je dohledat:
  • Stručný životopis navrhovaného laureáta, datum narození navrhovaného laureáta, kontakt na navrhovaného laureáta

Správce Ceny Antonína Vítka:
Ing. Jan Myška, Astronautická sekce ČAS
myska (zavináč) astro (tečka) cz



O autorovi

Miloš Podařil

Miloš Podařil

Miloš Podařil (*1984, Jihlava) je jedním ze spoluzakladatelů Jihlavské astronomické společnosti, jíž je od roku 2004 předsedou. Od roku 2010 je členem Výkonného výboru České astronomické společnosti, kde se stará především o správu významných ocenění členů ČAS. Působí také jako místopředseda Pobočky Vysočina ČAS. Krom astronomie (především oblasti meziplanetární hmoty) se zabývá ekonomií a související problematikou neziskového sektoru.

Štítky: Vladimír Remek, Luboš Perek, Karel Pacner, Petr Lála, Antonín Vítek, Cena Antonína Vítka


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »