Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Čestnou cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2023 obdrželi Andrew a Indira Feustelovi

Čestnou cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2023 obdrželi Andrew a Indira Feustelovi

Indíra a Andrew Feustelovi s Krtečkem
Autor: Archiv Do kosmu s Krtkem

Ve čtvrtek 25. ledna 2024, ve výroční den narození Antonína Vítka, byla Astronautickou sekcí České astronomické společnosti slavnostně udělena Čestná cena za popularizaci kosmonautiky v České republice manželům Andrewovi a Indiře Feustelovým, za jejich dlouhodobou a mimořádnou podporu kosmonautiky mezi českými studenty i laickou veřejností.

Ocenění pojmenované po předním českém znalci, popularizátorovi a encyklopedistovi kosmonautiky, Mgr. Antonínu Vítkovi, CSc. (1940-2012) je udělováno každoročně vybrané osobnosti za významnou dlouhodobou činnost při popularizaci kosmonautiky a vědních oborů s kosmonautikou souvisejících.

Americký astronaut Andrew Jay „Drew“ Feustel se narodil v roce 1965 v Pensylvánském městě Lancaster na východním pobřeží Spojených států. Později vyrůstal nedaleko Detroitu v městečku Lake Orion, studia ho pak zavedla na Purdue University v americkém státě Indiana a na Queens University v kanadském Ontariu, kde v roce 1995 získal doktorát věd v geofyzice.

Na konci července 2000 byl vybrán jako jeden z pěti civilistů mezi sedmnáct nových amerických kandidátů kosmických letů. Na svojí první cestu do vesmíru se připravoval devět následujících roků.

Ve vesmíru byl třikrát, a na všechny tři vesmírné výpravy s sebou vezl předměty se vztahem k České republice. Těmi připomínal rodnou zemi maminky své manželky Indiry. Právě ona oslovením Astronomického ústavu Akademie věd ČR nastartovalo tento dlouhodobý popularizační a vzdělávací program a stala se jeho Ambasadorkou.

Při své první cestě do vesmíru, k Hubbleovu vesmírnému teleskopu v roce 2009 s sebou Andrew Feustel vezl na palubě raketoplánu Atlantis básnickou sbírku Jana Nerudy „Písně kosmické“. Brzy po návratu z vesmíru navštívili Feustelovi Českou republiku, a uspořádali zde velice úspěšnou sérii přednášek a besed zaměřených na lety do vesmíru.

Andrew Feustel s Krtečkem na palubě ISS v roce 2011 Autor: Archiv Do kosmu s Krtkem
Andrew Feustel s Krtečkem na palubě ISS v roce 2011
Autor: Archiv Do kosmu s Krtkem

Druhá cesta do kosmu mířila v roce 2011 na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS a Andrew Feustel s sebou vezl 19 cm vysokou figurku známé české pohádkové postavičky Krtka. Program „Do kosmu s Krtkem“, který tímto započal, a který byl zaměřen především na předškolní a školní děti a jejich seznámení s vesmírem a kosmonautikou, probíhá dodnes. Na celém vzdělávacím programu se vedle českých partnerů podílela především Indira Feustelová, civilním povoláním klinická logopedka. Po návratu z vesmíru proběhla za účasti manželů Feustelových opět řada přednášek a besed po celé České republice.

Druhý český Krteček se dostal spolu s Andrewem Feustelem na palubu ISS v roce 2018. Během půlroční vesmírné mise se uskutečnilo i několik popularizačních a vzdělávacích programů pro české děti i širokou dospělou veřejnost. A to včetně například fotografické soutěže „Posviťte kosmonautovi na cestu“ nebo možnosti českých dětí položit astronautovi přímo na palubu ISS zajímavou otázku. Při těchto vzdělávacích aktivitách opět velmi aktivně spolupracovala s českými organizátory i ambasadorka celého vzdělávacího programu Indira Feustelová. I tentokrát po návratu z vesmíru navštívili Andrew a Indira Feustelovi Českou republiku. A i tentokrát byla jejich návštěva spojena s celou řadou popularizačních akcí.

Indíra a Andrew Feustelovi v roce 2019
Indíra a Andrew Feustelovi v roce 2019

Andrew Feustel prožil ve vesmíru celkem 225 dnů, tedy zhruba 7,5 měsíce. Uskutečnil i devět výstupů do volného kosmu, při kterých mimo palubu ISS pracoval celkem 61 hodin a 48 minut. To ho řadí v historických tabulkách na 4. místo ze všech 264 mužů a žen, kteří ve volném kosmu pobývali.

Vesmírné mise astronauta Andrewa Feustela ale symbolicky stále pokračují – jeho jméno dostala jedna z planetek objevených na observatoři na Kleti. Planetka (191282) Feustel patří mezi tělesa hlavního pásu planetek nacházejících se v prstenci mezi drahami planet Marsu a Jupiteru. Kolem Slunce oběhne po eliptické dráze jednou za 3,88 roku a dosahuje rozměru cca 2 kilometrů.

Manželé Indira a Andrew Feustelovi stále aktivně podporují propagační, vzdělávací a popularizační aktivity zaměřené na kosmonautiku a astronomii. Proto se jim Astronautická sekce České astronomické společnosti rozhodla udělit toto čestné ocenění.

Nadšení mladí posluchači na přednášce Andrew Feustela v roce 2011 Autor: Archiv Do kosmu s Krtkem
Nadšení mladí posluchači na přednášce Andrew Feustela v roce 2011
Autor: Archiv Do kosmu s Krtkem

Čestná cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky je udělována od roku 2018. Manželé Andrew a Indira Feustelovi jsou jejími pátými držiteli – po Vladimíru Remkovi v roce 2018, Luboši Perkovi v roce 2019, Karlu Pacnerovi v roce 2021 a Petru Lálovi, který jí obdržel v roce 2022.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cena Antonína Vítka
[2] Do kosmu s Krtkem



O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.

Štítky: Indira Feustel, Andrew Feustel, Cena Antonína Vítka


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »