Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Čestnou cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2023 obdrželi Andrew a Indira Feustelovi

Čestnou cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2023 obdrželi Andrew a Indira Feustelovi

Indíra a Andrew Feustelovi s Krtečkem
Autor: Archiv Do kosmu s Krtkem

Ve čtvrtek 25. ledna 2024, ve výroční den narození Antonína Vítka, byla Astronautickou sekcí České astronomické společnosti slavnostně udělena Čestná cena za popularizaci kosmonautiky v České republice manželům Andrewovi a Indiře Feustelovým, za jejich dlouhodobou a mimořádnou podporu kosmonautiky mezi českými studenty i laickou veřejností.

Ocenění pojmenované po předním českém znalci, popularizátorovi a encyklopedistovi kosmonautiky, Mgr. Antonínu Vítkovi, CSc. (1940-2012) je udělováno každoročně vybrané osobnosti za významnou dlouhodobou činnost při popularizaci kosmonautiky a vědních oborů s kosmonautikou souvisejících.

Americký astronaut Andrew Jay „Drew“ Feustel se narodil v roce 1965 v Pensylvánském městě Lancaster na východním pobřeží Spojených států. Později vyrůstal nedaleko Detroitu v městečku Lake Orion, studia ho pak zavedla na Purdue University v americkém státě Indiana a na Queens University v kanadském Ontariu, kde v roce 1995 získal doktorát věd v geofyzice.

Na konci července 2000 byl vybrán jako jeden z pěti civilistů mezi sedmnáct nových amerických kandidátů kosmických letů. Na svojí první cestu do vesmíru se připravoval devět následujících roků.

Ve vesmíru byl třikrát, a na všechny tři vesmírné výpravy s sebou vezl předměty se vztahem k České republice. Těmi připomínal rodnou zemi maminky své manželky Indiry. Právě ona oslovením Astronomického ústavu Akademie věd ČR nastartovalo tento dlouhodobý popularizační a vzdělávací program a stala se jeho Ambasadorkou.

Při své první cestě do vesmíru, k Hubbleovu vesmírnému teleskopu v roce 2009 s sebou Andrew Feustel vezl na palubě raketoplánu Atlantis básnickou sbírku Jana Nerudy „Písně kosmické“. Brzy po návratu z vesmíru navštívili Feustelovi Českou republiku, a uspořádali zde velice úspěšnou sérii přednášek a besed zaměřených na lety do vesmíru.

Andrew Feustel s Krtečkem na palubě ISS v roce 2011 Autor: Archiv Do kosmu s Krtkem
Andrew Feustel s Krtečkem na palubě ISS v roce 2011
Autor: Archiv Do kosmu s Krtkem

Druhá cesta do kosmu mířila v roce 2011 na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS a Andrew Feustel s sebou vezl 19 cm vysokou figurku známé české pohádkové postavičky Krtka. Program „Do kosmu s Krtkem“, který tímto započal, a který byl zaměřen především na předškolní a školní děti a jejich seznámení s vesmírem a kosmonautikou, probíhá dodnes. Na celém vzdělávacím programu se vedle českých partnerů podílela především Indira Feustelová, civilním povoláním klinická logopedka. Po návratu z vesmíru proběhla za účasti manželů Feustelových opět řada přednášek a besed po celé České republice.

Druhý český Krteček se dostal spolu s Andrewem Feustelem na palubu ISS v roce 2018. Během půlroční vesmírné mise se uskutečnilo i několik popularizačních a vzdělávacích programů pro české děti i širokou dospělou veřejnost. A to včetně například fotografické soutěže „Posviťte kosmonautovi na cestu“ nebo možnosti českých dětí položit astronautovi přímo na palubu ISS zajímavou otázku. Při těchto vzdělávacích aktivitách opět velmi aktivně spolupracovala s českými organizátory i ambasadorka celého vzdělávacího programu Indira Feustelová. I tentokrát po návratu z vesmíru navštívili Andrew a Indira Feustelovi Českou republiku. A i tentokrát byla jejich návštěva spojena s celou řadou popularizačních akcí.

Indíra a Andrew Feustelovi v roce 2019
Indíra a Andrew Feustelovi v roce 2019

Andrew Feustel prožil ve vesmíru celkem 225 dnů, tedy zhruba 7,5 měsíce. Uskutečnil i devět výstupů do volného kosmu, při kterých mimo palubu ISS pracoval celkem 61 hodin a 48 minut. To ho řadí v historických tabulkách na 4. místo ze všech 264 mužů a žen, kteří ve volném kosmu pobývali.

Vesmírné mise astronauta Andrewa Feustela ale symbolicky stále pokračují – jeho jméno dostala jedna z planetek objevených na observatoři na Kleti. Planetka (191282) Feustel patří mezi tělesa hlavního pásu planetek nacházejících se v prstenci mezi drahami planet Marsu a Jupiteru. Kolem Slunce oběhne po eliptické dráze jednou za 3,88 roku a dosahuje rozměru cca 2 kilometrů.

Manželé Indira a Andrew Feustelovi stále aktivně podporují propagační, vzdělávací a popularizační aktivity zaměřené na kosmonautiku a astronomii. Proto se jim Astronautická sekce České astronomické společnosti rozhodla udělit toto čestné ocenění.

Nadšení mladí posluchači na přednášce Andrew Feustela v roce 2011 Autor: Archiv Do kosmu s Krtkem
Nadšení mladí posluchači na přednášce Andrew Feustela v roce 2011
Autor: Archiv Do kosmu s Krtkem

Čestná cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky je udělována od roku 2018. Manželé Andrew a Indira Feustelovi jsou jejími pátými držiteli – po Vladimíru Remkovi v roce 2018, Luboši Perkovi v roce 2019, Karlu Pacnerovi v roce 2021 a Petru Lálovi, který jí obdržel v roce 2022.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cena Antonína Vítka
[2] Do kosmu s Krtkem



O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.

Štítky: Indira Feustel, Andrew Feustel, Cena Antonína Vítka


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »