Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Na 22. sjezdu ČAS byla předána ocenění za popularizaci kosmonautiky a astrofotografii

Na 22. sjezdu ČAS byla předána ocenění za popularizaci kosmonautiky a astrofotografii

Slavnostní předání Cen Jindřicha Zemana 26. 4. 2025 (zleva končící předseda ČAS dr. Petr Heinzel, končící šéf ČAM Zdeněk Bardon, oceněný fotograf Vlastimil Vojáček, mladý astrofotograf Jakub Kuřák, nastupující šéf ČAM Jaroslav Dudík a zástupci sponzorů za firmu Škoda a za firmu Zeiss)
Autor: Martin Gembec

Každý rok je na společném setkání členů České astronomické společnosti předáváno ocenění astrofotografovi roku a jeho kolegovi do 18 let v kategorii junior za Českou astrofotografii měsíce, Cena Jindřicha Zemana. Nepravidelně, většinou jednou za rok nebo za dva roky, je předávána Cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky. Laureáty se stali Vlastimil Vojáček, Jakub Kuřád a Lubor Lejček.

Cena Jindřicha Zemana

Jindřich Zeman Autor: Archiv ČAM.
Jindřich Zeman
Autor: Archiv ČAM.
Jindřich Zeman (* 31. 1. 1894, † 18. 11. 1978) byl amatérský astronom z Hradce Králové, kde pracoval jako bankovní úředník. Zabýval se pozorováním Slunce a meteorických rojů, ovšem hlavně byl vynikajícím a vytrvalým astrofotografem, který se vždy rád podělil o své zkušenosti. Byl také neúnavným brusičem zrcadel, stavitelem montáží, astrografů a dalekohledů. Více o Jindřichu Zemanovi...

Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku je určena pro ocenění profesionálního nebo amatérského astronoma/astronomky za významné astrofotografické výsledky, dosažené za uplynulý rok v soutěži Česká astrofotografie měsíce (ČAM).

V roce 2025 oslaví ČAM 20 let své existence a při té příležitosti předal vedení její zakladatel Zdeněk Bardon novému vedoucímu celého týmu Jaroslavu Dudíkovi. V osobách obou pánů se tak i nadále snoubí to, že ve vedení stojí lidé, kteří astrofotografii rozumí a navíc zastupují Česko i Slovensko, jak je v ČAM dlouholetým zvykem, neboť mezi účastníky a vítězi jsou zastoupeni především fotografové z těchto dvou zemí.

Česká astrofotografie měsíce slaví v roce 2025 jubileum 20 let své existence a hovoří o ní její otec-zakladatel Zdeněk Bardon, který je mezi astronomy známý také poli robotizace velkých observatoří Autor: Martin Gembec
Česká astrofotografie měsíce slaví v roce 2025 jubileum 20 let své existence a hovoří o ní její otec-zakladatel Zdeněk Bardon, který je mezi astronomy známý také poli robotizace velkých observatoří
Autor: Martin Gembec

Jindřich Zeman byl významný český astrofotograf, který působil na východě Čech. Na jeho počest uděluje Česká astronomická společnost Cenu Jindřicha Zemana pro nejlepšího astrofotografa a nejlepšího juniora do 18 let. Za vedení ČAM vlevo Zdeněk Bardon a vpravo Jaroslav Dudík. Autor: Martin Gembec
Jindřich Zeman byl významný český astrofotograf, který působil na východě Čech. Na jeho počest uděluje Česká astronomická společnost Cenu Jindřicha Zemana pro nejlepšího astrofotografa a nejlepšího juniora do 18 let. Za vedení ČAM vlevo Zdeněk Bardon a vpravo Jaroslav Dudík.
Autor: Martin Gembec

Porota České astrofotografie měsíce vybrala za rok 2024 jako nositele této ceny astrofotografa Vlastimila Vojáčka a fotografa juniora Jakuba Kuřáka. Oba autoři jsou pravidelnými přispivateli ČAM a nositeli ocenění Česká astrofotografie měsíce a Astronomický snímek dne NASA.

Vlastimil Vojáček byl oceněn za snímek Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem.

Jakub Kuřák za fotografii Kometa C/2023 A3 s Mléčnou drahou zapadající nad inverzí.

Nositelem Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii roku 2024 je Vlastimil Vojáček (uprostřed) s fotografií Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem 11. 5. 2024. Autor: Martin Gembec
Nositelem Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii roku 2024 je Vlastimil Vojáček (uprostřed) s fotografií Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem 11. 5. 2024.
Autor: Martin Gembec

Nositelem Ceny Jindřicha Zemana 2024 v kategorii Junior je Jakub Kuřák za fotografii Kometa C/2023 A3 s Mléčnou drahou zapadající nad inverzí 26. 10. 2024 Autor: Martin Gembec
Nositelem Ceny Jindřicha Zemana 2024 v kategorii Junior je Jakub Kuřák za fotografii Kometa C/2023 A3 s Mléčnou drahou zapadající nad inverzí 26. 10. 2024
Autor: Martin Gembec

Cena Antonína Vítka

Mgr. Antonín Vítek, CSc. Autor: Český rozhlas
Mgr. Antonín Vítek, CSc.
Autor: Český rozhlas
Mgr. Antonín Vítek, CSc. (1940 – 2012) byl předním českým znalcem, popularizátorem a encyklopedistou kosmonautiky, autorem stovek novinových a časopiseckých článků, spoluzakladatelem prvního československého neformálního (úřady neschváleného a nikdy neregistrovaného) sdružení zájemců o kosmonautiku "SPACE" (1961). Často vystupoval nebo byl citován v televizi i rozhlase. V červenci 1969 byl členem týmu, který v Československé televizi komentoval přistání prvních lidí na Měsíci.

Cena Antonína Vítka za významnou činnost v oboru popularizace kosmonautiky byla zřízena Astronautickou sekcí České astronomické společnosti v roce 2018. Je udělována každoročně za významnou činnost popularizátorům kosmonautiky a vědních oborů s kosmonautikou souvisejících. Poprvé byla udělena v roce 2018.

Cenu Antonína Vítka za rok 2024 obdržel Lubor Lejček za dlouholetou popularizaci v oblasti kosmonautiky, především v oblasti raketových nosičů a autora mnoha článků v časopisu Letectví a kosmonautika.

Laureát Ceny Antonína Vítka za rok 2024 Lubor Lejček přebírá ocenění od vedoucího Astronautické sekce ČAS Milana Halouska Autor: Martin Gembec
Laureát Ceny Antonína Vítka za rok 2024 Lubor Lejček přebírá ocenění od vedoucího Astronautické sekce ČAS Milana Halouska
Autor: Martin Gembec

 




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Cena Antonína Vítka, Cena Jindřicha Zemana


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »