Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Na 22. sjezdu ČAS byla předána ocenění za popularizaci kosmonautiky a astrofotografii

Na 22. sjezdu ČAS byla předána ocenění za popularizaci kosmonautiky a astrofotografii

Slavnostní předání Cen Jindřicha Zemana 26. 4. 2025 (zleva končící předseda ČAS dr. Petr Heinzel, končící šéf ČAM Zdeněk Bardon, oceněný fotograf Vlastimil Vojáček, mladý astrofotograf Jakub Kuřák, nastupující šéf ČAM Jaroslav Dudík a zástupci sponzorů za firmu Škoda a za firmu Zeiss)
Autor: Martin Gembec

Každý rok je na společném setkání členů České astronomické společnosti předáváno ocenění astrofotografovi roku a jeho kolegovi do 18 let v kategorii junior za Českou astrofotografii měsíce, Cena Jindřicha Zemana. Nepravidelně, většinou jednou za rok nebo za dva roky, je předávána Cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky. Laureáty se stali Vlastimil Vojáček, Jakub Kuřád a Lubor Lejček.

Cena Jindřicha Zemana

Jindřich Zeman Autor: Archiv ČAM.
Jindřich Zeman
Autor: Archiv ČAM.
Jindřich Zeman (* 31. 1. 1894, † 18. 11. 1978) byl amatérský astronom z Hradce Králové, kde pracoval jako bankovní úředník. Zabýval se pozorováním Slunce a meteorických rojů, ovšem hlavně byl vynikajícím a vytrvalým astrofotografem, který se vždy rád podělil o své zkušenosti. Byl také neúnavným brusičem zrcadel, stavitelem montáží, astrografů a dalekohledů. Více o Jindřichu Zemanovi...

Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku je určena pro ocenění profesionálního nebo amatérského astronoma/astronomky za významné astrofotografické výsledky, dosažené za uplynulý rok v soutěži Česká astrofotografie měsíce (ČAM).

V roce 2025 oslaví ČAM 20 let své existence a při té příležitosti předal vedení její zakladatel Zdeněk Bardon novému vedoucímu celého týmu Jaroslavu Dudíkovi. V osobách obou pánů se tak i nadále snoubí to, že ve vedení stojí lidé, kteří astrofotografii rozumí a navíc zastupují Česko i Slovensko, jak je v ČAM dlouholetým zvykem, neboť mezi účastníky a vítězi jsou zastoupeni především fotografové z těchto dvou zemí.

Česká astrofotografie měsíce slaví v roce 2025 jubileum 20 let své existence a hovoří o ní její otec-zakladatel Zdeněk Bardon, který je mezi astronomy známý také poli robotizace velkých observatoří Autor: Martin Gembec
Česká astrofotografie měsíce slaví v roce 2025 jubileum 20 let své existence a hovoří o ní její otec-zakladatel Zdeněk Bardon, který je mezi astronomy známý také poli robotizace velkých observatoří
Autor: Martin Gembec

Jindřich Zeman byl významný český astrofotograf, který působil na východě Čech. Na jeho počest uděluje Česká astronomická společnost Cenu Jindřicha Zemana pro nejlepšího astrofotografa a nejlepšího juniora do 18 let. Za vedení ČAM vlevo Zdeněk Bardon a vpravo Jaroslav Dudík. Autor: Martin Gembec
Jindřich Zeman byl významný český astrofotograf, který působil na východě Čech. Na jeho počest uděluje Česká astronomická společnost Cenu Jindřicha Zemana pro nejlepšího astrofotografa a nejlepšího juniora do 18 let. Za vedení ČAM vlevo Zdeněk Bardon a vpravo Jaroslav Dudík.
Autor: Martin Gembec

Porota České astrofotografie měsíce vybrala za rok 2024 jako nositele této ceny astrofotografa Vlastimila Vojáčka a fotografa juniora Jakuba Kuřáka. Oba autoři jsou pravidelnými přispivateli ČAM a nositeli ocenění Česká astrofotografie měsíce a Astronomický snímek dne NASA.

Vlastimil Vojáček byl oceněn za snímek Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem.

Jakub Kuřák za fotografii Kometa C/2023 A3 s Mléčnou drahou zapadající nad inverzí.

Nositelem Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii roku 2024 je Vlastimil Vojáček (uprostřed) s fotografií Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem 11. 5. 2024. Autor: Martin Gembec
Nositelem Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii roku 2024 je Vlastimil Vojáček (uprostřed) s fotografií Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem 11. 5. 2024.
Autor: Martin Gembec

Nositelem Ceny Jindřicha Zemana 2024 v kategorii Junior je Jakub Kuřák za fotografii Kometa C/2023 A3 s Mléčnou drahou zapadající nad inverzí 26. 10. 2024 Autor: Martin Gembec
Nositelem Ceny Jindřicha Zemana 2024 v kategorii Junior je Jakub Kuřák za fotografii Kometa C/2023 A3 s Mléčnou drahou zapadající nad inverzí 26. 10. 2024
Autor: Martin Gembec

Cena Antonína Vítka

Mgr. Antonín Vítek, CSc. Autor: Český rozhlas
Mgr. Antonín Vítek, CSc.
Autor: Český rozhlas
Mgr. Antonín Vítek, CSc. (1940 – 2012) byl předním českým znalcem, popularizátorem a encyklopedistou kosmonautiky, autorem stovek novinových a časopiseckých článků, spoluzakladatelem prvního československého neformálního (úřady neschváleného a nikdy neregistrovaného) sdružení zájemců o kosmonautiku "SPACE" (1961). Často vystupoval nebo byl citován v televizi i rozhlase. V červenci 1969 byl členem týmu, který v Československé televizi komentoval přistání prvních lidí na Měsíci.

Cena Antonína Vítka za významnou činnost v oboru popularizace kosmonautiky byla zřízena Astronautickou sekcí České astronomické společnosti v roce 2018. Je udělována každoročně za významnou činnost popularizátorům kosmonautiky a vědních oborů s kosmonautikou souvisejících. Poprvé byla udělena v roce 2018.

Cenu Antonína Vítka za rok 2024 obdržel Lubor Lejček za dlouholetou popularizaci v oblasti kosmonautiky, především v oblasti raketových nosičů a autora mnoha článků v časopisu Letectví a kosmonautika.

Laureát Ceny Antonína Vítka za rok 2024 Lubor Lejček přebírá ocenění od vedoucího Astronautické sekce ČAS Milana Halouska Autor: Martin Gembec
Laureát Ceny Antonína Vítka za rok 2024 Lubor Lejček přebírá ocenění od vedoucího Astronautické sekce ČAS Milana Halouska
Autor: Martin Gembec

 




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Cena Antonína Vítka, Cena Jindřicha Zemana


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »