Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Čestnou cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2023 obdrželi Andrew a Indira Feustelovi

Čestnou cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2023 obdrželi Andrew a Indira Feustelovi

Indíra a Andrew Feustelovi s Krtečkem
Autor: Archiv Do kosmu s Krtkem

Ve čtvrtek 25. ledna 2024, ve výroční den narození Antonína Vítka, byla Astronautickou sekcí České astronomické společnosti slavnostně udělena Čestná cena za popularizaci kosmonautiky v České republice manželům Andrewovi a Indiře Feustelovým, za jejich dlouhodobou a mimořádnou podporu kosmonautiky mezi českými studenty i laickou veřejností.

Ocenění pojmenované po předním českém znalci, popularizátorovi a encyklopedistovi kosmonautiky, Mgr. Antonínu Vítkovi, CSc. (1940-2012) je udělováno každoročně vybrané osobnosti za významnou dlouhodobou činnost při popularizaci kosmonautiky a vědních oborů s kosmonautikou souvisejících.

Americký astronaut Andrew Jay „Drew“ Feustel se narodil v roce 1965 v Pensylvánském městě Lancaster na východním pobřeží Spojených států. Později vyrůstal nedaleko Detroitu v městečku Lake Orion, studia ho pak zavedla na Purdue University v americkém státě Indiana a na Queens University v kanadském Ontariu, kde v roce 1995 získal doktorát věd v geofyzice.

Na konci července 2000 byl vybrán jako jeden z pěti civilistů mezi sedmnáct nových amerických kandidátů kosmických letů. Na svojí první cestu do vesmíru se připravoval devět následujících roků.

Ve vesmíru byl třikrát, a na všechny tři vesmírné výpravy s sebou vezl předměty se vztahem k České republice. Těmi připomínal rodnou zemi maminky své manželky Indiry. Právě ona oslovením Astronomického ústavu Akademie věd ČR nastartovalo tento dlouhodobý popularizační a vzdělávací program a stala se jeho Ambasadorkou.

Při své první cestě do vesmíru, k Hubbleovu vesmírnému teleskopu v roce 2009 s sebou Andrew Feustel vezl na palubě raketoplánu Atlantis básnickou sbírku Jana Nerudy „Písně kosmické“. Brzy po návratu z vesmíru navštívili Feustelovi Českou republiku, a uspořádali zde velice úspěšnou sérii přednášek a besed zaměřených na lety do vesmíru.

Andrew Feustel s Krtečkem na palubě ISS v roce 2011 Autor: Archiv Do kosmu s Krtkem
Andrew Feustel s Krtečkem na palubě ISS v roce 2011
Autor: Archiv Do kosmu s Krtkem

Druhá cesta do kosmu mířila v roce 2011 na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS a Andrew Feustel s sebou vezl 19 cm vysokou figurku známé české pohádkové postavičky Krtka. Program „Do kosmu s Krtkem“, který tímto započal, a který byl zaměřen především na předškolní a školní děti a jejich seznámení s vesmírem a kosmonautikou, probíhá dodnes. Na celém vzdělávacím programu se vedle českých partnerů podílela především Indira Feustelová, civilním povoláním klinická logopedka. Po návratu z vesmíru proběhla za účasti manželů Feustelových opět řada přednášek a besed po celé České republice.

Druhý český Krteček se dostal spolu s Andrewem Feustelem na palubu ISS v roce 2018. Během půlroční vesmírné mise se uskutečnilo i několik popularizačních a vzdělávacích programů pro české děti i širokou dospělou veřejnost. A to včetně například fotografické soutěže „Posviťte kosmonautovi na cestu“ nebo možnosti českých dětí položit astronautovi přímo na palubu ISS zajímavou otázku. Při těchto vzdělávacích aktivitách opět velmi aktivně spolupracovala s českými organizátory i ambasadorka celého vzdělávacího programu Indira Feustelová. I tentokrát po návratu z vesmíru navštívili Andrew a Indira Feustelovi Českou republiku. A i tentokrát byla jejich návštěva spojena s celou řadou popularizačních akcí.

Indíra a Andrew Feustelovi v roce 2019
Indíra a Andrew Feustelovi v roce 2019

Andrew Feustel prožil ve vesmíru celkem 225 dnů, tedy zhruba 7,5 měsíce. Uskutečnil i devět výstupů do volného kosmu, při kterých mimo palubu ISS pracoval celkem 61 hodin a 48 minut. To ho řadí v historických tabulkách na 4. místo ze všech 264 mužů a žen, kteří ve volném kosmu pobývali.

Vesmírné mise astronauta Andrewa Feustela ale symbolicky stále pokračují – jeho jméno dostala jedna z planetek objevených na observatoři na Kleti. Planetka (191282) Feustel patří mezi tělesa hlavního pásu planetek nacházejících se v prstenci mezi drahami planet Marsu a Jupiteru. Kolem Slunce oběhne po eliptické dráze jednou za 3,88 roku a dosahuje rozměru cca 2 kilometrů.

Manželé Indira a Andrew Feustelovi stále aktivně podporují propagační, vzdělávací a popularizační aktivity zaměřené na kosmonautiku a astronomii. Proto se jim Astronautická sekce České astronomické společnosti rozhodla udělit toto čestné ocenění.

Nadšení mladí posluchači na přednášce Andrew Feustela v roce 2011 Autor: Archiv Do kosmu s Krtkem
Nadšení mladí posluchači na přednášce Andrew Feustela v roce 2011
Autor: Archiv Do kosmu s Krtkem

Čestná cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky je udělována od roku 2018. Manželé Andrew a Indira Feustelovi jsou jejími pátými držiteli – po Vladimíru Remkovi v roce 2018, Luboši Perkovi v roce 2019, Karlu Pacnerovi v roce 2021 a Petru Lálovi, který jí obdržel v roce 2022.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cena Antonína Vítka
[2] Do kosmu s Krtkem



O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.

Štítky: Indira Feustel, Andrew Feustel, Cena Antonína Vítka


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »