Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Astronautická sekce ČAS ocenila Lubora Lejčka Čestnou cenou Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky

Astronautická sekce ČAS ocenila Lubora Lejčka Čestnou cenou Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky

Lubor Lejček s pamětním listem k ceně Antonína Vítka za rok 2024 s typickým Krtečkem v ruce a modelem raketoplánu Atlantis v předsálí pražského planetária
Autor: Milan Halousek

V průběhu jednání Sjezdu České astronomické společnosti, který se uskutečnil na konci dubna 2025 v pražském Planetáriu, udělila Astronautická sekce ČAS své nejvyšší ocenění, Čestnou cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky panu Luboru Lejčkovi, u příležitosti jeho 80. narozenin, za jeho celoživotní přínos, podporu a propagaci kosmonautiky mezi odbornou i laickou veřejností.

RNDr. Lubor Lejček, DrSc. se narodil 4. března 1945. Na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy studoval v letech 1962 až 1967 fyziku a po ukončení studia nastoupil do Fyzikálního ústavu ČSAV, do Oddělení mechanických vlastností pevných látek. V roce 1972 obhájil titul „Kandidát věd“ (CSc.) za práci v oblasti teorie mřížkových poruch v krystalech. Po roce 1980, inspirován svým pobytem ve Francii, se začal v Oddělení dielektrik Fyzikálního ústavu ČSAV zabývat výzkumem poruch uspořádání molekul v kapalných krystalech.
Vědecký titul „Doktor věd“ (DrSc.) obhájil v roce 1990, kdy také začal úzce spolupracovat s kolegy ve Francii, zejména ve fyzikální laboratoři na Ecole Normale Superieure v Lyonu.

Lubor Lejček přebírá ocenění z rukou předsedy Astronautické sekce ČAS Milana Halouska Autor: Martin Gembec
Lubor Lejček přebírá ocenění z rukou předsedy Astronautické sekce ČAS Milana Halouska
Autor: Martin Gembec

Zájem o kosmonautiku přivedl Lubora Lejčka nejprve na „Kurzy kosmonautiky“, pořádané Marcelem Grünem v pražském Planetariu po roce 1968. Zde získal i inspiraci k pokusu o psaní článků. První články, věnované materiálovým experimentům v mikrogravitaci, které byly blízké tématům jeho vlastní vědecké práce, byly publikovány v časopisech „Kozmos“ a „Československý časopis pro fyziku“. S mechanickými vlastnostmi pak souvisela i problematika keramických materiálů použitých na tepelném štítu amerických raketoplánů.
Později, hlavně pro časopis „Letectví a kosmonautika“, zpracovával informace o nových raketách a raketových motorech, ale také o inovativních fyzikálních pohonech kosmických lodí, jako jsou sluneční plachetnice či nukleární raketové motory. Věnoval se i tématice kapalných krystalů, využitelných třeba i v kosmonautice pro orientaci sluneční plachty za letu kosmickým prostorem.

K psaní článků pro časopis Letectví a kosmonautika přivedl dnešního oslavence jeho přítel Antonín Vítek, spolu se šéfredaktorem L+K Jiřím Kroulíkem. Nejprve to byly drobnější kosmonautické aktuality, později i větší články. V „Letectví a kosmonautice“ tak vznikla série článků „Kosmické aktuality“, publikovaných vždy po třech měsících v období let 1996 až 2004. Hlavně pro L+K také vzniklo celkem asi 160 autorských článků. Kromě toho převzal Lubor Lejček v L+K po kolegovi Petru Lálovi (mimochodem také držiteli Ceny Antonína Vítka) rubriku „Tělesa vypuštěná a zaniklá“, kde publikoval od roku 1997 dodnes přes 340 příspěvků.

Témata, o kterých psal, byla často využita i v jeho přednáškách. S těmi začal na „Kurzech kosmonautiky“ v Planetáriu Praha, později i při celé řadě jiných příležitostí.

Lubor Lejček (uprostřed), držitel Ceny Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky spolu se zástupci AStronautické sekce ČAS Milanem Halouskem (vlevo) a Janem Myškou (vpravo) před modelem špičky raketoplánu Atlantis v předsálí pražského planetária během 22. Sjezdu ČAS 26. 4. 2025 Autor: Milan Halousek
Lubor Lejček (uprostřed), držitel Ceny Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky spolu se zástupci AStronautické sekce ČAS Milanem Halouskem (vlevo) a Janem Myškou (vpravo) před modelem špičky raketoplánu Atlantis v předsálí pražského planetária během 22. Sjezdu ČAS 26. 4. 2025
Autor: Milan Halousek

Měl i významný podíl na přednáškách z oblasti kosmické techniky pro vysokoškolské studenty, zejména v oblasti nosičů a raketových motorů. Výuky předmětu „Základy kosmonautiky“ na Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT Praha, který prošel od volitelného, přes povinně volitelný až po povinný předmět, se účastnil od jeho počátku. A od vzniku v roce 2014 v té době výjimečné, a dodnes v ČR vzácné, specializace „Kosmonautika/Kosmická technika“ se výrazně podílel i na výuce předmětu „Nosiče a družice“. Celkem mu tak prošlo rukama již přes 150 studentů se zájmem o kosmickou techniku.
Pro studenty předmětu „Základy kosmonautiky“ připravil studijní texty „Základy konstrukce raket a raketových motorů“, které od roku 2007 vyšly již ve čtyřech aktualizovaných vydáních, naposledy v roce 2018.

Lubor Lejček symbolicky s Krtečkem v ruce převzal Cenu Antonína Vítka za rok 2024 Autor: ČAS
Lubor Lejček symbolicky s Krtečkem v ruce převzal Cenu Antonína Vítka za rok 2024
Autor: ČAS

Významnou aktivitou Lubora Lejčka byla a je přednášková činnost pro český Kosmo klub, jehož členem je od jeho založení v roce 2004. Na pravidelných Kosmoschůzkách odpřednášel již přes 30 přednášek, zaměřených na novinky v kosmonautice.

Dr. Lubor Lejček je dlouholetým členem České astronomické společnosti, mnoho let byl i funkcionářem Astronautické sekce ČAS.

Děkujeme Ti za Tvojí práci, Lubore!

Ocenění předali laureátovi předseda Astronautické sekce ČAS Milan Halousek a správce Ceny Antonína Vítka Jan Myška.

 

 * * * * *

Čestnou cenu Antonína Vítka uděluje od roku 2018 Astronautická sekce České astronomické společnosti za významnou popularizační činnost v oblasti kosmonautiky a vědních oborů s kosmonautikou souvisejících.

Udělovaná Cena je pojmenována po Mgr. Antonínu Vítkovi (1940-2012), předním československém a českém znalci, popularizátorovi a encyklopedistovi kosmonautiky, autorovi stovek novinových a časopiseckých článků, spoluzakladateli prvního československého neformálního (úřady nikdy neschváleného a neregistrovaného) sdružení zájemců o kosmonautiku "SPACE", fungujícího od roku 1961.
Nejvýznamnějším dílem Antonína Vítka bylo založení a vedení velké webové encyklopedie kosmonautiky "SPACE 40", jedné z nejkomplexnějších a nejobsáhlejších internetových encyklopedií tohoto typu na světě.

Na 22. Sjezdu České astronomické společnosti proběhlo předání Ceny Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2024. Autor: ČAS
Na 22. Sjezdu České astronomické společnosti proběhlo předání Ceny Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2024.
Autor: ČAS

Cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky je čestným oceněním. Jako symbolické ocenění obdrží laureát diplom a figurku Krtka astronauta, který je již od roku 2011, kdy si tuto postavičku s sebou vzal poprvé do kosmu americký astronaut Andrew Feustel, symbolem propojení hravého dětského světa a světa složité vesmírné vědy a techniky.

Pan Lubor Lejček je již šestým držitelem tohoto ocenění. Po prvním československém kosmonautovi Vladimíru Remkovi v roce 2018, astronomovi Luboši Perkovi v roce 2019, spisovateli a novináři Karlu Pacnerovi v roce 2021, astronomovi Petru Lálovi v roce 2022, a americkém astronautovi Andrewu Feustelovi a jeho manželce Indiře, kteří Cenu Antonína Vítka obdrželi v roce 2023.




O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.

Štítky: Lubor Lejček, Cena Antonína Vítka


22. vesmírný týden 2025

22. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 5. do 1. 6. 2025. Měsíc bude v novu a bude jej možné vidět během dvou dnů ráno a večer. Planety se přiblížily úhlově Slunci, ráno trochu vykukuje Saturn a Venuše, večer mizí Jupiter a zůstává Mars. Aktivita Slunce je nyní opět nízká, přesto doslova odnikud nastala silná erupce. Česká vláda schválila realizaci letu Aleše Svobody do kosmu. Očekáváme start čínské mise Tianwen-2 k planetce a snad i test Super Heavy Starship. Před 85 lety se narodil fyzik Kip Thorne, nositel Nobelovy ceny za detekci gravitačních vln, který vystoupí 28. 5. v Praze s přednáškou v Karolinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nový Měsíc

16 hod.20min starý Měsíc.

Další informace »