Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Novinář a spisovatel Karel Pacner obdržel Cenu Antonína Vítka za rok 2021

Novinář a spisovatel Karel Pacner obdržel Cenu Antonína Vítka za rok 2021

Karel Pacner, držitel Ceny Antonína Vítka za rok 2021
Autor: MAFRA

Čestnou Cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2021 obdržel spisovatel a novinář Karel Pacner (*1936), který se téměř celý svůj profesní život věnuje tématice kosmonautiky a dobývání vesmíru. Udělení této ceny Karlu Pacnerovi je poděkováním za jeho celoživotní zásluhy v popularizaci kosmonautiky, za množství jeho knížek, novinových a časopiseckých článků a rozhovorů a další činnosti, pomocí kterých přibližuje kosmonautiku mnoha generacím mladých i starších nadšených čtenářů v naší zemi.

Ing. Karel Pacner, který se narodil v roce 1936, se popularizaci kosmonautiky a vědy věnuje již od svých profesních začátků v redakci tehdejšího deníku Mladá fronta.
V červenci 1969 byl jedním z pouhých čtyř českých novinářů, kteří byli osobně přítomni startu první lunární mise Apollo 11 a o celé této cestě napsal sérii podrobných článků do československých sdělovacích prostředků.

Je autorem více než dvou desítek knih věnovaných kosmonautice a vesmíru. První knihu, věnující se technické úrovni tehdejší kosmonautiky, vydal v roce 1968 pod názvem „Na obou březích vesmíru“. Následovala reportáž o letu mise Apollo 11 na Měsíc „…a velký skok pro lidstvo“ (1971, znovu v retrovydání 2019) a v roce 1976 tři další knihy – „Hledáme kosmické civilizace“, „Kolumbové vesmíru“ a „Sojuz volá Apollo“.

V roce 1977 vyšla pod názvem „Hlavní konstruktér“ biografie Sergeje Koroljova, jednoho ze zakladatelů sovětské kosmonautiky a v roce 1978 ve spolupráci se spoluautory M. Rebrovem a O. Dufkem reportáž o letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka „Devět dnů kosmických“.

Fiktivní rekonstrukci cesty prvních lidí na planetu Mars vydal Karel Pacner v roce 1979 pod názvem „Cesta na Mars 1998–99“. V roce 1986 potom vyšla knížka „Kosmonauti 20. století“, která byla především pro děti určenou malou obrazovou encyklopedie kosmonautiky. V témže roce vyšel i první díl dvousvazkové edice věnované kosmické budoucnosti lidstva – „Města v kosmu“ a v roce následujícím i druhý díl pojmenovaný „Polidštěná Galaxie“.

V roce 1987 představil Karel Pacner svůj pohled na hledání kosmických civilizací pod názvem „Poselství kosmických světů“ a v roce 1989 sci-fi novelu „Dobyvatelé sluneční soustavy“. Kniha shrnující nové vědecké pohledy na UFO a odhalující různé pseudokosmické mýty vyšla v 1991 pod titulem „Odkrytá tajemství UFO“.

V roce 1997 vydal Karel Pacner rozsáhlou knihu věnující se sovětsko-americkému soutěžení o přistání prvních lidí na Měsíci v 60. letech minulého století „Tajný závod o Měsíc“.

Propojení dvou v té době hlavních témat Karla Pacnera, tedy kosmonautiky a špionáže, přišlo v roce 2005, kdy vyšla kniha „Kosmičtí špioni“, věnující se přenesení špionážních aktivit do vesmíru.

Rozšíření dvoudílní „Kolumbové vesmíru“, navazující na původní knihu z roku 1976 byly vydáni v roce 2006 a 2007 (1.díl „Souboj o Měsíc“, 2.díl „Souboj o stanice“).

„Půlstoletí kosmonautiky“, shrnutí padesáti let dobývání vesmíru vyšlo v roce 2008 a autorsky se na něm podílel i Antonín Vítek, jehož cenu právě nyní Karel Pacner obdržel. V roce 2011 představil Pacner v knize „Češi v kosmu“ zapojení českých a československých vědců a organizací do nejrůznějších oblastí zkoumání vesmíru.

Zatím poslední knihu s tématikou kosmonautiky vydal Karel Pacner v roce 2018 pod názvem „Kosmonauti na pokraji smrti“, a věnoval se v ní všem možným rizikům vesmírných letů.

Celkem je Karel Pacner autorem 59 knih z oblasti kosmonautiky, špionáže a moderních dějin.

Karel Pacner přednáší na konferenci KOSMOS-NEWS PARTY 2011 v Lázních Bohdaneč Autor: Archiv KNP
Karel Pacner přednáší na konferenci KOSMOS-NEWS PARTY 2011 v Lázních Bohdaneč
Autor: Archiv KNP

Čestná cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky je připomínkou předního českého znalce, popularizátora a encyklopedisty kosmonautiky, autora stovek novinových a časopiseckých článků, spoluzakladatele prvního československého neformálního (úřady neschváleného a nikdy neregistrovaného) sdružení zájemců o kosmonautiku "SPACE" (1961), Mgr. Antonína Vítka (1940-2012).

Astronautická sekce ČAS vyhlašuje držitele této ceny vždy ve výroční den narození Antonína Vítka – 25. ledna.

Držitel této ceny za rok 2021, Karel Pacner je již třetí českou osobností, která toto ocenění obdržela. Jako první obdržel Čestnou cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky v roce 2018 československý kosmonaut Vladimír Remek a v roce 2019 se stal druhým držitelem Luboš Perek, nestor československé kosmické diplomacie. V roce 2020 nebyla cena z důvodu koronavirové pandemie udělena.

Spisovatel Karel Pacner na besedě s mladými účastníky Space Academy 2017 Autor: Archiv SpaceAcademy
Spisovatel Karel Pacner na besedě s mladými účastníky Space Academy 2017
Autor: Archiv SpaceAcademy

Slavnostní vyhlášení a představení laureáta se mělo uskutečnit v průběhu mezinárodní konference KOSMOS-NEWS PARTY 2021 v Pardubicích. Akce byla ale s ohledem na současnou hygienickou situaci v České republice zrušena. Novou vhodnou možnost předání ocenění panu Karlu Pacnerovi organizátoři hledají.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cena Antonína Vítka



O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.

Štítky: Cena Antonína Vítka, Karel Pacner


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »