Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Novinář a spisovatel Karel Pacner obdržel Cenu Antonína Vítka za rok 2021

Novinář a spisovatel Karel Pacner obdržel Cenu Antonína Vítka za rok 2021

Karel Pacner, držitel Ceny Antonína Vítka za rok 2021
Autor: MAFRA

Čestnou Cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2021 obdržel spisovatel a novinář Karel Pacner (*1936), který se téměř celý svůj profesní život věnuje tématice kosmonautiky a dobývání vesmíru. Udělení této ceny Karlu Pacnerovi je poděkováním za jeho celoživotní zásluhy v popularizaci kosmonautiky, za množství jeho knížek, novinových a časopiseckých článků a rozhovorů a další činnosti, pomocí kterých přibližuje kosmonautiku mnoha generacím mladých i starších nadšených čtenářů v naší zemi.

Ing. Karel Pacner, který se narodil v roce 1936, se popularizaci kosmonautiky a vědy věnuje již od svých profesních začátků v redakci tehdejšího deníku Mladá fronta.
V červenci 1969 byl jedním z pouhých čtyř českých novinářů, kteří byli osobně přítomni startu první lunární mise Apollo 11 a o celé této cestě napsal sérii podrobných článků do československých sdělovacích prostředků.

Je autorem více než dvou desítek knih věnovaných kosmonautice a vesmíru. První knihu, věnující se technické úrovni tehdejší kosmonautiky, vydal v roce 1968 pod názvem „Na obou březích vesmíru“. Následovala reportáž o letu mise Apollo 11 na Měsíc „…a velký skok pro lidstvo“ (1971, znovu v retrovydání 2019) a v roce 1976 tři další knihy – „Hledáme kosmické civilizace“, „Kolumbové vesmíru“ a „Sojuz volá Apollo“.

V roce 1977 vyšla pod názvem „Hlavní konstruktér“ biografie Sergeje Koroljova, jednoho ze zakladatelů sovětské kosmonautiky a v roce 1978 ve spolupráci se spoluautory M. Rebrovem a O. Dufkem reportáž o letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka „Devět dnů kosmických“.

Fiktivní rekonstrukci cesty prvních lidí na planetu Mars vydal Karel Pacner v roce 1979 pod názvem „Cesta na Mars 1998–99“. V roce 1986 potom vyšla knížka „Kosmonauti 20. století“, která byla především pro děti určenou malou obrazovou encyklopedie kosmonautiky. V témže roce vyšel i první díl dvousvazkové edice věnované kosmické budoucnosti lidstva – „Města v kosmu“ a v roce následujícím i druhý díl pojmenovaný „Polidštěná Galaxie“.

V roce 1987 představil Karel Pacner svůj pohled na hledání kosmických civilizací pod názvem „Poselství kosmických světů“ a v roce 1989 sci-fi novelu „Dobyvatelé sluneční soustavy“. Kniha shrnující nové vědecké pohledy na UFO a odhalující různé pseudokosmické mýty vyšla v 1991 pod titulem „Odkrytá tajemství UFO“.

V roce 1997 vydal Karel Pacner rozsáhlou knihu věnující se sovětsko-americkému soutěžení o přistání prvních lidí na Měsíci v 60. letech minulého století „Tajný závod o Měsíc“.

Propojení dvou v té době hlavních témat Karla Pacnera, tedy kosmonautiky a špionáže, přišlo v roce 2005, kdy vyšla kniha „Kosmičtí špioni“, věnující se přenesení špionážních aktivit do vesmíru.

Rozšíření dvoudílní „Kolumbové vesmíru“, navazující na původní knihu z roku 1976 byly vydáni v roce 2006 a 2007 (1.díl „Souboj o Měsíc“, 2.díl „Souboj o stanice“).

„Půlstoletí kosmonautiky“, shrnutí padesáti let dobývání vesmíru vyšlo v roce 2008 a autorsky se na něm podílel i Antonín Vítek, jehož cenu právě nyní Karel Pacner obdržel. V roce 2011 představil Pacner v knize „Češi v kosmu“ zapojení českých a československých vědců a organizací do nejrůznějších oblastí zkoumání vesmíru.

Zatím poslední knihu s tématikou kosmonautiky vydal Karel Pacner v roce 2018 pod názvem „Kosmonauti na pokraji smrti“, a věnoval se v ní všem možným rizikům vesmírných letů.

Celkem je Karel Pacner autorem 59 knih z oblasti kosmonautiky, špionáže a moderních dějin.

Karel Pacner přednáší na konferenci KOSMOS-NEWS PARTY 2011 v Lázních Bohdaneč Autor: Archiv KNP
Karel Pacner přednáší na konferenci KOSMOS-NEWS PARTY 2011 v Lázních Bohdaneč
Autor: Archiv KNP

Čestná cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky je připomínkou předního českého znalce, popularizátora a encyklopedisty kosmonautiky, autora stovek novinových a časopiseckých článků, spoluzakladatele prvního československého neformálního (úřady neschváleného a nikdy neregistrovaného) sdružení zájemců o kosmonautiku "SPACE" (1961), Mgr. Antonína Vítka (1940-2012).

Astronautická sekce ČAS vyhlašuje držitele této ceny vždy ve výroční den narození Antonína Vítka – 25. ledna.

Držitel této ceny za rok 2021, Karel Pacner je již třetí českou osobností, která toto ocenění obdržela. Jako první obdržel Čestnou cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky v roce 2018 československý kosmonaut Vladimír Remek a v roce 2019 se stal druhým držitelem Luboš Perek, nestor československé kosmické diplomacie. V roce 2020 nebyla cena z důvodu koronavirové pandemie udělena.

Spisovatel Karel Pacner na besedě s mladými účastníky Space Academy 2017 Autor: Archiv SpaceAcademy
Spisovatel Karel Pacner na besedě s mladými účastníky Space Academy 2017
Autor: Archiv SpaceAcademy

Slavnostní vyhlášení a představení laureáta se mělo uskutečnit v průběhu mezinárodní konference KOSMOS-NEWS PARTY 2021 v Pardubicích. Akce byla ale s ohledem na současnou hygienickou situaci v České republice zrušena. Novou vhodnou možnost předání ocenění panu Karlu Pacnerovi organizátoři hledají.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cena Antonína Vítka



O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.

Štítky: Cena Antonína Vítka, Karel Pacner


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »