Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Novinář a spisovatel Karel Pacner obdržel Cenu Antonína Vítka za rok 2021

Novinář a spisovatel Karel Pacner obdržel Cenu Antonína Vítka za rok 2021

Karel Pacner, držitel Ceny Antonína Vítka za rok 2021
Autor: MAFRA

Čestnou Cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2021 obdržel spisovatel a novinář Karel Pacner (*1936), který se téměř celý svůj profesní život věnuje tématice kosmonautiky a dobývání vesmíru. Udělení této ceny Karlu Pacnerovi je poděkováním za jeho celoživotní zásluhy v popularizaci kosmonautiky, za množství jeho knížek, novinových a časopiseckých článků a rozhovorů a další činnosti, pomocí kterých přibližuje kosmonautiku mnoha generacím mladých i starších nadšených čtenářů v naší zemi.

Ing. Karel Pacner, který se narodil v roce 1936, se popularizaci kosmonautiky a vědy věnuje již od svých profesních začátků v redakci tehdejšího deníku Mladá fronta.
V červenci 1969 byl jedním z pouhých čtyř českých novinářů, kteří byli osobně přítomni startu první lunární mise Apollo 11 a o celé této cestě napsal sérii podrobných článků do československých sdělovacích prostředků.

Je autorem více než dvou desítek knih věnovaných kosmonautice a vesmíru. První knihu, věnující se technické úrovni tehdejší kosmonautiky, vydal v roce 1968 pod názvem „Na obou březích vesmíru“. Následovala reportáž o letu mise Apollo 11 na Měsíc „…a velký skok pro lidstvo“ (1971, znovu v retrovydání 2019) a v roce 1976 tři další knihy – „Hledáme kosmické civilizace“, „Kolumbové vesmíru“ a „Sojuz volá Apollo“.

V roce 1977 vyšla pod názvem „Hlavní konstruktér“ biografie Sergeje Koroljova, jednoho ze zakladatelů sovětské kosmonautiky a v roce 1978 ve spolupráci se spoluautory M. Rebrovem a O. Dufkem reportáž o letu prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka „Devět dnů kosmických“.

Fiktivní rekonstrukci cesty prvních lidí na planetu Mars vydal Karel Pacner v roce 1979 pod názvem „Cesta na Mars 1998–99“. V roce 1986 potom vyšla knížka „Kosmonauti 20. století“, která byla především pro děti určenou malou obrazovou encyklopedie kosmonautiky. V témže roce vyšel i první díl dvousvazkové edice věnované kosmické budoucnosti lidstva – „Města v kosmu“ a v roce následujícím i druhý díl pojmenovaný „Polidštěná Galaxie“.

V roce 1987 představil Karel Pacner svůj pohled na hledání kosmických civilizací pod názvem „Poselství kosmických světů“ a v roce 1989 sci-fi novelu „Dobyvatelé sluneční soustavy“. Kniha shrnující nové vědecké pohledy na UFO a odhalující různé pseudokosmické mýty vyšla v 1991 pod titulem „Odkrytá tajemství UFO“.

V roce 1997 vydal Karel Pacner rozsáhlou knihu věnující se sovětsko-americkému soutěžení o přistání prvních lidí na Měsíci v 60. letech minulého století „Tajný závod o Měsíc“.

Propojení dvou v té době hlavních témat Karla Pacnera, tedy kosmonautiky a špionáže, přišlo v roce 2005, kdy vyšla kniha „Kosmičtí špioni“, věnující se přenesení špionážních aktivit do vesmíru.

Rozšíření dvoudílní „Kolumbové vesmíru“, navazující na původní knihu z roku 1976 byly vydáni v roce 2006 a 2007 (1.díl „Souboj o Měsíc“, 2.díl „Souboj o stanice“).

„Půlstoletí kosmonautiky“, shrnutí padesáti let dobývání vesmíru vyšlo v roce 2008 a autorsky se na něm podílel i Antonín Vítek, jehož cenu právě nyní Karel Pacner obdržel. V roce 2011 představil Pacner v knize „Češi v kosmu“ zapojení českých a československých vědců a organizací do nejrůznějších oblastí zkoumání vesmíru.

Zatím poslední knihu s tématikou kosmonautiky vydal Karel Pacner v roce 2018 pod názvem „Kosmonauti na pokraji smrti“, a věnoval se v ní všem možným rizikům vesmírných letů.

Celkem je Karel Pacner autorem 59 knih z oblasti kosmonautiky, špionáže a moderních dějin.

Karel Pacner přednáší na konferenci KOSMOS-NEWS PARTY 2011 v Lázních Bohdaneč Autor: Archiv KNP
Karel Pacner přednáší na konferenci KOSMOS-NEWS PARTY 2011 v Lázních Bohdaneč
Autor: Archiv KNP

Čestná cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky je připomínkou předního českého znalce, popularizátora a encyklopedisty kosmonautiky, autora stovek novinových a časopiseckých článků, spoluzakladatele prvního československého neformálního (úřady neschváleného a nikdy neregistrovaného) sdružení zájemců o kosmonautiku "SPACE" (1961), Mgr. Antonína Vítka (1940-2012).

Astronautická sekce ČAS vyhlašuje držitele této ceny vždy ve výroční den narození Antonína Vítka – 25. ledna.

Držitel této ceny za rok 2021, Karel Pacner je již třetí českou osobností, která toto ocenění obdržela. Jako první obdržel Čestnou cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky v roce 2018 československý kosmonaut Vladimír Remek a v roce 2019 se stal druhým držitelem Luboš Perek, nestor československé kosmické diplomacie. V roce 2020 nebyla cena z důvodu koronavirové pandemie udělena.

Spisovatel Karel Pacner na besedě s mladými účastníky Space Academy 2017 Autor: Archiv SpaceAcademy
Spisovatel Karel Pacner na besedě s mladými účastníky Space Academy 2017
Autor: Archiv SpaceAcademy

Slavnostní vyhlášení a představení laureáta se mělo uskutečnit v průběhu mezinárodní konference KOSMOS-NEWS PARTY 2021 v Pardubicích. Akce byla ale s ohledem na současnou hygienickou situaci v České republice zrušena. Novou vhodnou možnost předání ocenění panu Karlu Pacnerovi organizátoři hledají.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cena Antonína Vítka



O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.

Štítky: Cena Antonína Vítka, Karel Pacner


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »