NASA stahuje posádku Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice ISS
Autor: NASA
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA ve čtvrtek 8. ledna 2026 večer oznámil, že se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice ISS na Zemi kvůli zdravotnímu problému jednoho z astronautů. Jeho jméno nebylo kvůli ochraně soukromí uvedeno, ani nebylo upřesněno, o jakou zdravotní indispozici se jedná. NASA pouze sdělila, že astronaut je ve stabilizovaném stavu a není v ohrožení života, takže není třeba okamžitá evakuace posádky. Návrat mise CREW-11 v kabině kosmické lodě CrewDragon Endeavour se uskuteční v příštích dnech. Na Zemi již započaly přípravy na přistání posádky.
Posádku mise Crew-11 tvoří dva Američané, jeden Japonec a jeden Rus. Velitelkou je astronautka NASA Zena Cardmanová, pilotem její kolega Mike Fincke, dalšími členy posádky jsou japonský astronaut Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov.
Čtveřice se do vesmíru vydala 1. srpna loňského roku a k ISS se připojila o necelý den později. V tuto chvíli jsou na palubě orbitální vědecké stanice již více než 16o dnů.
Podle původních plánů se mise Crew-11 měla vrátit z vesmíru v druhé polovině února, potom, co by se k ISS připojila mise Crew-12 s jejich kolegy. Velitelkou této další mise bude Američanka Jessica Meirová a v posádce bude i francouzská astronautka ve službách ESA Sophie Adenotová.
V tomto okamžiku to vypadá, že po předčasném odletu posádky Crew-11 i s evakuovaným astronautem zůstane na palubě ISS až do příletu nové posádky Crew-12 v polovině února 2026 pouze trojice mužů z posádky ruské kosmické lodě Sojuz MS-28, tedy Rusové Sergej Kud-Sverčkov, Sergej Mikajev a Američan Christopher Williams.
Zda se NASA pokusí urychlit start mise Crew-12, jejíž start je zatím plánován na 15. února 2026, není zatím známo.
Tento případ ukazuje, jak je důležitá dohoda NASA a Roskosmosu o tom, že v každé startující posádce bude jeden astronaut z druhé agentury – tedy v Sojuzu startuje vždy jeden Američan (v tomto případě Christopher Williams) a v každé kabině Dragon, mířící k ISS sedí jeden ruský kosmonaut (tentokrát to byl Oleg Platonov). Kdyby tomu tak nebylo, tak po evakuačním odletu posádky Crew-11 by zůstala mezinárodní (americká) část ISS bez obsluhy. Což by bylo velice problematické…
Oficiálně není dosud známo, kterého z členů 74. dlouhodobé expedice ISS akutní problémy postihly. Ani to, zda jde o nemoc, zdravotní indispozici či zranění.

Autor: NASA
Pokud se jedná o jakýkoliv jiný zdravotní problém, tak ten mohl postihnout samozřejmě i kteréhokoliv ze zbývajících členů mise Crew-11, od zlomeniny, přes zánět slepého střeva až třeba po akutní psychické problémy…
Že se jednalo o nějakou náhlou událost, svědčí i věta z tiskové informace NASA, kde se praví, že „…posádka ISS poskytla astronautovi okamžitou pomoc“.
Na palubě ISS jsou samozřejmě k dispozici základní léky a lékařské vybavení, se kterým by mělo jít zvládnout širokou škálu zdravotních problémů posádky, a vždy minimálně jeden z členů posádky má buď lékařské vzdělání, nebo rozšířený paramedicínský výcvik.
Na ISS je celkem pět lékárniček s více než stovkou různých léků a léčivých přípravků. Astronauti mají k dispozici i základní vybavení pro vyšetření tlaku, EKG anebo přenosný ultrazvuk a defibrilátor. Výcvik, který mají, zahrnuje jejich použití, ale i podávání injekcí, trhání zubů a zašívání tržných ran.
Na palubě je ve zkušebním provozu i „chirurgický robot“. Tento 76 centimetrů dlouhý a necelý kilogram vážící přístroj je zatím testován pouze na gumových simulantech a ovládají ho na dálku lékaři ze Země.
Předčasný návrat mise Crew-11 není prvním případem, kdy se posádka kvůli zdravotním problémům některého z členů vrací z vesmíru dříve, než bylo plánováno.
Asi nejznámější je případ sovětské posádky Vladimír Vasjutin, Viktor Savinych a Alexandr Volkov, která se v listopadu 1985 musela předčasně vrátit z orbitální stanice Saljut-7. Jejich velitele Vladimíra Vasjutina po šedesátidenním pobytu ve vesmíru postihl akutní zánět prostaty, ke kterému se přidaly i vysoké horečky a hluboké depresivní stavy. Bylo rozhodnuto o urychleném návratu posádky a mise byla nakonec opravdu výrazně zkrácena proti plánu. Později se ukázalo, že Vasjutin trpěl problémy s prostatou už před startem, ale před lékaři je zatajil, aby nebyl z letu vyřazen. Že se už znovu do vesmíru nepodíval, není třeba dodávat…
Další podobný případ pochází z roku 1976 kdy byl zkrácen let lodě Sojuz-21 s dvojicí kosmonautů Boris Volynov a Vitalij Žolobov. Ze stanice Saljut-5 odlétla posádka po 49denním pobytu předčasně kvůli psychickému zhroucení Vitalije Žolobova. Velitel Volynov na svého kolegu na palubě prý dokonce vytáhl pistoli, aby ho zklidnil, a při přistání byl Žolobov v sedačce svázán, aby nezpůsobil svým chováním nějaký problém. Že ani Žolobov se znovu do vesmíru už nikdy nevydal je celkem jasné…
Popřejme tedy posádce Crew-11 šťastnou cestu domů a držme palce zatím neidentifikovanému astronautovi, aby jeho, či její problémy neměly vážné následky.


