44. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 29. října v 17:21 SELČ. 30. října bude zapadat v těsném sousedství hvězdy Nashira (gama Capricorni), kterou žel zakryje až během západu za obzor po 23. hodině. O den později, v noci na 1. listopadu, nastává zákryt sigma Aquarii o jasnosti 4,8 mag. Vstup by měl nastat kolem 0:10 SEČ ve výšce jen kolem 5 stupňů nad jihozápadním obzorem. Měsíc ve fázi před úplňkem najdeme v neděli 2. 11. večer poblíž Saturnu.

Planety
Merkur (kolem –0,2 mag) je úhlově blízko Slunci a je nepozorovatelný.
Venuše (–3,9 mag) je ráno vidět, ale znamená to hledat tuto velmi jasnou Jitřenku velmi nízko nad východem za svítání kolem 6. hodiny SEČ.
Mars (1,5 mag) je úhlově blízko Merkuru, a tedy i Slunci a je nepozorovatelný.
Jupiter (–2,3 mag) je trochu výše až od půlnoci a ideální výšku má stále až nad ránem.
Saturn (0,9 mag) má velmi dobré podmínky viditelnosti. V 21 hodin SEČ vrcholí 35° nad jihem. Pohled na jeho velmi tenký prstenec je neopakovatelným zážitkem.
Uran (5,6 mag) je 4 stupně pod Plejádami. K jeho nalezení použijte mapu z webu pro pozorovatele CzSkY.cz.
Neptun (7,8 mag) je poblíž Saturnu, takže stačí popojet dalekohledem necelé čtyři stupně doleva a jedna z hvězdiček namodralé barvy by měl být on. K ověření polohy využijte mapu.

Aktivita Slunce je nízká, ale když se na odvrácené polokouli odehrála velmi silná erupce, pozorovali jsme na snímcích koronografů velký oblak plazmatu šířící se směrem k planetě Venuši na opačné straně Sluneční soustavy, než je právě teď naše Země. Kdoví, zda podobně aktivní oblast časem uvidímě i na starně přivrácené k nám. Jestli se něco bude dít si můžete číst anglicky na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2025 A6 (Lemmon) je nyní slabě viditelná pouhým okem. Její jasnost kulminuje kolem 4 mag. Na tmavé obloze je vidět nejen její jasnější jadérko a koma, ale také kousek ohonu. Za dobrých podmínek měl ohon v dalekohledu až 6 stupňů a fotograficky asi 30°. Po delší době tu máme skutečně pěknou kometku s oběma ohony – výraznějším bílým prachovým a slabším modrým iontovým. Jakmile začne svým světlem vadit Měsíc, ubere jí na kráse, ale díky jasnému okolí jádra bude viditelná celý týden. Mapu k vyhledání nabízí server czsky.cz.
Kometa C/2025 R2 (SWAN) nabízí pohled v podstatě na klasickou kometu. Velkou kouli plynů a náznak iontového ohonu. Její slabý ohon je vidět lépe až na fotografiích. Kometa je stále blízko Zemi, asi 0,3 au (asi 45 mil. km), což je na poměry v kometárním světě opravdu blízko. Na czsky.cz je mapka k jejímu hledání. Tato kometa je večer výše nad obzorem a bude postupně slábnout, takže až začne svítit Měsíc výše, nebude snadné ji pozorovat.

Kosmonautika a sondy

Kosmonautix.cz podrobně shrnuje, které experimenty pro misi Aleše Svobody na ISS ESA podpoří. Najdeme mezi nimi například výzkum chování imunitního systému a nádorového bujení v mikrogravitaci nebo světově první projekt v oblasti nanorobotiky zaměřený na testování mikrorobotů ve vesmíru. Detailní představení experimentů se uskutečnilo u příležitosti konání největšího tuzemského festivalu kosmických aktivit, Czech Space Weeku.

Japonská nákladní loď HTV-X byla vynesena na oběžnou dráhu pomocí rakety H-III v sobotu 25. října. Připojení k ISS je plánováno na středu 29. 10.

Přestože mise Artemis II kolem Měsíce má v plánu startovat až někdy na jaře 2026, už nyní 19. října 2025 byla připojena kosmická loď Orion včetně záchranné věžičky na vršek rakety SLS. Zajímavostí týdne je také to, že pro misi Artemis III, kdy je plánováno přistání na Měsíci, byla původně vybrána jen společnost SpaceX se svou Starship HLS (Human Landing System), ale nyní úřadující administrátor NASA Sean Duffy prohlásil, že NASA otevírá další kolo výběru lunárních landerů pro misi Artemis. Zpoždění vývoje Starship už je tak velké, že by USA mohla předběhnout Čína. Aktuálně je pro přistání Starship na Měsíci potřeba vyvinout opakovaně použitelné tankery a lunární Starship HLS před letem k Měsíci opakovaně dotankovat. Příští rok jsou právě testovací lety s tankováním v plánu.

Výročí

28. října 1920 (105 let) se narodil americký fyzik Edward P. Ney. Své zásluhy má v několika oborech, zasahujících od výzkumu kosmického záření, přes výzkum Slunce po infračervenou astronomii. Ney podnikal experimenty s pomocí výškových balónů a později také pomocí letadel. Díky tomu objevil, že kosmické záření tvoří těžká jádra od hélia po železo. Podařilo se mu vyvinout citlivou kameru, kterou nasnímal již v roce 1957 airglow. Ke konci života se podílel na iniciaci stavby observatoře na Mt. Lemmon pro pozorování v infračerveném oboru záření, které je z vyšších nadmořských výšek snáze zachytitelné, protože už zde není tolik vodní páry, která jej pohlcuje.

29. října 1950 (75 let) se narodil americký amatérský astronom Gary Hug, který společně s Grahamem Bellem objevili periodickou kometu 178P.

31. října 1920 (105 let) objevil Walter Bade planetku (944) Hidalgo, která je prvním objeveným kentaurem. Tyto planetky jsou na nestabilních drahách mezi drahami Jupiteru a Neptunu a předpokládá se, že se tu ocitly z oblasti transneptunických objektů vlivem gravitačního vlivu velkých planet. Dá se očekávat, že po jejich vypuzení z jejich nestabilních drah se některé mohou změnit ve velké komety, možná i krátkoperiodické.

1. listopadu 1830 (195 let) se narodila americká matematička Angeline Stickney. Její jméno známe díky kráteru na Marsově měsíci Phobos. Bylo to nejspíš ona, kdo svému manželovi Asaphu Hallovi pomáhala s výpočty drah a kdo inicioval, aby dále hledal měsíce Marsu. Když však objevil měsíce Phobos a Deimos, ukázalo se, že jsou velmi malé.

2. listopadu 1885 (140 let) se narodil americký astronom Harlow Shapley. Známý je jeho spor z období „Velké debaty“ o povaze spirálních mlhovin. Edwin Hubble a další je považovali za vzdálené hvězdné ostrovy daleko za branami Mléčné dráhy, ale Shapley je považoval za útvary uvnitř naší Galaxie. Sám však svou chybu uznal, když mu Hubble poslal svá měření galaxie M 31 v Andromedě. V pozdějším období života se zasadil také o vědeckou stránku organizace UNESCO, čímž do jejího názvu přibylo S jako Scientific. Hovořil také o zónách tekuté vody kolem hvězd, které dnes nazýváme obyvatelnými zónami.

2. listopadu 2000 (25 let) vstoupila na palubu ISS tříčlenná posádka a začalo tak trvalé osídlení této stanice, které pokračuje až doposud. Na palubě Sojuzu TM-31, který startoval 31. 10. 2000, byli tehdy dva Rusové (Jurij Pavlovič Gidzenko, Sergej Konstantinovič Krikaljov) a Američan William McMichael Shepherd.

Výhled na příští týden 

Měsíc po úplňku potká Plejády

Výročí: Tsutomu Seki

Výročí: EPOXI u 103P/Hartley 2

Výročí: Graham E. Bell

Výročí: Charles T. Kowal

Výročí: Little Joe 5

Výročí: Venus Express

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).