Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  52. vesmírný týden 2012

52. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 26. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 26. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 24. 12. do 30. 12.

Měsíc před úplňkem se přiblíží Jupiteru. Dva stíny měsíců Ió a Ganyméda na povrchu Jupiteru budou k vidění 27. prosince večer. Ráno je už dobře vidět Saturn a za svítání se loučíme s jasnou Venuší. Večer můžeme pozorovat přelety ISS, kterou právě doplnila další posádka v lodi Sojuz TMA-07M.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. prosince v 18:00 SEČ.

Přiblížení Měsíce a Jupiteru v noci z 25. na 26. prosince 2012. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Přiblížení Měsíce a Jupiteru v noci z 25. na 26. prosince 2012. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Obloha:

Měsíc bude v pátek 28. prosince v úplňku. Pěkný pohled by se nám mohl naskytnout v noci z úterý na středu, kde se Měsíc přiblíží úhlově Jupiteru tak, že se vejdou do zorného pole při menším zvětšení dalekohledu. Po půlnoci bude okraj Měsíce jen třičtvtě stupně od Jupiteru. Úkaz doprovodí přechod měsíce Ió a jeho stínu před kotoučkem planety.

 

Dva stíny a měsíc na Jupiteru 27. 12. 2012. Data: Galiléo Autor: Martin Gembec
Dva stíny a měsíc na Jupiteru 27. 12. 2012. Data: Galiléo
Autor: Martin Gembec
Planety:
Jupiter (-2,8 mag) je ideálně viditelný v první polovině noci, zapadá kolem šesté ráno. Předpovědi času přechodu Velké červené skvrny (GRS) a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce. 27. prosince máme dvojpřechod stínu Ganymédu a Ió a dále měsíčku Ió. Pro zobrazení aktuální situace je vhodný např. program Galiléo.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
25.12. 0:45   24.12. Europa přechod 16:52-19:14, stín 17:58-20:22
25.12. 20:35   25.12. Io zákryt zač. 1:23, zatmění konec 4:06
26.12. 16:25   25.12. Io přechod 22:29-(0:39), stín 23:04-(1:15)
27.12. 2:20   26.12. Io zákryt zač. 19:49, zatmění konec 20:40
27.12. 22:10   27.12. Ganymed přechod stínu končí 17:48
Io přechod 16:56-19:06, stín 17:33-19:43
28.12. 18:05   28.12. Io zatmění končí 17:04
29.12. 23:50   30.12. Europa zákryt zač. 0:05, zatmění konec 3:51
30.12. 19:40   31.12. Ganymed zákryt začíná 2:48
Časy jsou v SEČ.

Venuše (-3,9 mag) je ještě stále viditelná, ale jen nízko nad jihovýchodem za svítání. Nicméně je nepřehlédnutelně jasná.
Zajímavější začíná být ráno Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Vah. Kolem šesté už je pohodlně vysoko na pozorování poměrně široce rozevřeného prstence a několika měsíčků v čele s Titanem, který uvidíme už v triedru jako slabou hvězdičku poblíž planety. Při větším zvětšení bude dobře patrný také stín planety na prstenci.

Slunce je sice blízko maxima své aktivity, ale s erupcemi si dává už poměrně na čas. Nějaké zrovna nastaly na odvrácené polokouli, jak bylo zaznamenáno z družic, které jej nepřetržitě sledují. Poněkud aktivnější jsou nyní i skvrny na přivrácené polokouli. Sondy STEREO umožňují sledovat nejen aktivní oblasti na odvrácené polokouli, STEREO-B již zabírá ve svém přístroji HI-1 naši Zemi. Je to dáno tím, že obě družice se pomalu přesouvají v blízkosti zemské dráhy za Slunce. Díky tomu vidíme nejen odvrácenou polokouli Slunce, ale také bude možné sledovat, jak se chovají oblaky plasmy při celé své pouti od Slunce k Zemi. Jako vždy odkazujeme aktuální snímek z SDO, kde je možné pozorovat, jak vypadá sluneční povrch právě dnes.

Přelety ISS můžeme pozorovat ve večerních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti hledat také na serveru Calsky.com.

 

 

Kosmonautika:

  • Posádka stanice ISS je opět šestičlenná. 21. prosince ji doplnili kosmonauti Romaněnko, Hadfield a Marshburn v Sojuzu TMA-07M. Předchozí trojice Ford, Novickij a Tarelkin by měla od ISS odletět 15. března 2013. V té době by se velitelem ISS měl stát poprvé Kanaďan Hadfield.
     

Výročí:

  • 28. prosince 1882 (130 let) se narodil Arthur Eddington. Do dějin astronomie se zapsal především díky úspěšně pořádané expedici za úplným zatměním Slunce 29. května 1919, při němž pořídil na Princově ostrově u Afriky snímky hvězd, které porovnal poté se snímkem týchž hvězd v době, kdy tam Slunce nebylo. Drobný posun jejich polohy odpovídal obecné teorii relativity, jak popsal Albert Einstein v roce 1915. Světelný paprsek se skutečně v gravitačním poli Slunce mírně ohnul a to podle toho, jak blízko Slunci procházel.
     
  • 29. prosince 2002 (10 let) odstartovala čínská vesmírná loď Shenzhou 4. Šlo o nepilotovaný let (lodi bez lidské posádky), ale s výbavou obdobnou, jako by už lidé letěli. Byla tedy předstupněm Shenzhou 5, v které letěl první čínský kosmonaut Yang Liwei. Let byl úspěšný, návratový modul dosedl v části Číny zvané Vnitřní Mongolsko.
     

Výhled na příští týden:

  • Silvestrovská sprška Prosincových φ Cassiopeiid
  • Země v přísluní
  • Kvadrantidy
  • Výročí: Isaac Newton

Mapa oblohy v prosinci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: ISS, Jupiter, Eddington, Dva stíny, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »