52. vesmírný týden 2012
Přehled událostí na obloze od 24. 12. do 30. 12.
Měsíc před úplňkem se přiblíží Jupiteru. Dva stíny měsíců Ió a Ganyméda na povrchu Jupiteru budou k vidění 27. prosince večer. Ráno je už dobře vidět Saturn a za svítání se loučíme s jasnou Venuší. Večer můžeme pozorovat přelety ISS, kterou právě doplnila další posádka v lodi Sojuz TMA-07M.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. prosince v 18:00 SEČ.
Obloha:
Měsíc bude v pátek 28. prosince v úplňku. Pěkný pohled by se nám mohl naskytnout v noci z úterý na středu, kde se Měsíc přiblíží úhlově Jupiteru tak, že se vejdou do zorného pole při menším zvětšení dalekohledu. Po půlnoci bude okraj Měsíce jen třičtvtě stupně od Jupiteru. Úkaz doprovodí přechod měsíce Ió a jeho stínu před kotoučkem planety.
Planety:
Jupiter (-2,8 mag) je ideálně viditelný v první polovině noci, zapadá kolem šesté ráno. Předpovědi času přechodu Velké červené skvrny (GRS) a zajímavých úkazů měsíčků najdete v tabulce. 27. prosince máme dvojpřechod stínu Ganymédu a Ió a dále měsíčku Ió. Pro zobrazení aktuální situace je vhodný např. program Galiléo.
Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
---|---|---|---|---|
25.12. | 0:45 | 24.12. | Europa přechod 16:52-19:14, stín 17:58-20:22 | |
25.12. | 20:35 | 25.12. | Io zákryt zač. 1:23, zatmění konec 4:06 | |
26.12. | 16:25 | 25.12. | Io přechod 22:29-(0:39), stín 23:04-(1:15) | |
27.12. | 2:20 | 26.12. | Io zákryt zač. 19:49, zatmění konec 20:40 | |
27.12. | 22:10 | 27.12. | Ganymed přechod stínu končí 17:48 Io přechod 16:56-19:06, stín 17:33-19:43 |
|
28.12. | 18:05 | 28.12. | Io zatmění končí 17:04 | |
29.12. | 23:50 | 30.12. | Europa zákryt zač. 0:05, zatmění konec 3:51 | |
30.12. | 19:40 | 31.12. | Ganymed zákryt začíná 2:48 | |
Časy jsou v SEČ. |
Venuše (-3,9 mag) je ještě stále viditelná, ale jen nízko nad jihovýchodem za svítání. Nicméně je nepřehlédnutelně jasná.
Zajímavější začíná být ráno Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Vah. Kolem šesté už je pohodlně vysoko na pozorování poměrně široce rozevřeného prstence a několika měsíčků v čele s Titanem, který uvidíme už v triedru jako slabou hvězdičku poblíž planety. Při větším zvětšení bude dobře patrný také stín planety na prstenci.
Slunce je sice blízko maxima své aktivity, ale s erupcemi si dává už poměrně na čas. Nějaké zrovna nastaly na odvrácené polokouli, jak bylo zaznamenáno z družic, které jej nepřetržitě sledují. Poněkud aktivnější jsou nyní i skvrny na přivrácené polokouli. Sondy STEREO umožňují sledovat nejen aktivní oblasti na odvrácené polokouli, STEREO-B již zabírá ve svém přístroji HI-1 naši Zemi. Je to dáno tím, že obě družice se pomalu přesouvají v blízkosti zemské dráhy za Slunce. Díky tomu vidíme nejen odvrácenou polokouli Slunce, ale také bude možné sledovat, jak se chovají oblaky plasmy při celé své pouti od Slunce k Zemi. Jako vždy odkazujeme aktuální snímek z SDO, kde je možné pozorovat, jak vypadá sluneční povrch právě dnes.
Přelety ISS můžeme pozorovat ve večerních hodinách. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)
Stanice ISS | ||
Karlovy Vary | Plzeň | Most |
Ústí nad Labem | České Budějovice | Tábor |
Liberec | Kolín | Jihlava |
Pardubice | Hradec Králové | Brno |
Prostějov | Olomouc | Zlín |
Opava | Ostrava | Frýdek-Místek |
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti hledat také na serveru Calsky.com.
Kosmonautika:
- Posádka stanice ISS je opět šestičlenná. 21. prosince ji doplnili kosmonauti Romaněnko, Hadfield a Marshburn v Sojuzu TMA-07M. Předchozí trojice Ford, Novickij a Tarelkin by měla od ISS odletět 15. března 2013. V té době by se velitelem ISS měl stát poprvé Kanaďan Hadfield.
Výročí:
- 28. prosince 1882 (130 let) se narodil Arthur Eddington. Do dějin astronomie se zapsal především díky úspěšně pořádané expedici za úplným zatměním Slunce 29. května 1919, při němž pořídil na Princově ostrově u Afriky snímky hvězd, které porovnal poté se snímkem týchž hvězd v době, kdy tam Slunce nebylo. Drobný posun jejich polohy odpovídal obecné teorii relativity, jak popsal Albert Einstein v roce 1915. Světelný paprsek se skutečně v gravitačním poli Slunce mírně ohnul a to podle toho, jak blízko Slunci procházel.
- 29. prosince 2002 (10 let) odstartovala čínská vesmírná loď Shenzhou 4. Šlo o nepilotovaný let (lodi bez lidské posádky), ale s výbavou obdobnou, jako by už lidé letěli. Byla tedy předstupněm Shenzhou 5, v které letěl první čínský kosmonaut Yang Liwei. Let byl úspěšný, návratový modul dosedl v části Číny zvané Vnitřní Mongolsko.
Výhled na příští týden:
- Silvestrovská sprška Prosincových φ Cassiopeiid
- Země v přísluní
- Kvadrantidy
- Výročí: Isaac Newton
Mapa oblohy v prosinci ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.