32. vesmírný týden 2025

Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 8. do 10. 8. 2025. Měsíc bude v úplňku a září nízko v jižních souhvězdích. Planety jsou vidět jen ráno s výjimkou Saturnu, který začíná být vidět celou noc. Blíží se k sobě Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce se trochu zvýšila. Nad ránem máme poslední období pozorovatelnosti nárůstu padání meteorů roje Perseid bez svitu Měsíce. Na ISS dorazila čtyřčlenná posádka dlouhodobé mise Crew-11 a první stupeň Falconu 9 naposledy dosedl na přistávací plochu LZ-1. Blue Origin provedla 14. suborbitální let s lidskou posádkou během mise New Shepard NS-34. Kosmická loď Orion pro misi Artemis II byla natankována a vyzkoušeli ji astronauti ve skafandrech. 95 roků by oslavil Neil Armstrong.
Obloha
Měsíc bude v úplňku 9. srpna v 9 h 55 min SELČ. Zůstává nízko na obloze v jižních souhvězdích ekliptiky Štíra, Střelce a Kozoroha).
Planety
Merkur krátce po dolní konjunkci se Sluncem je nepozorovatelný.
Venuše (–4 mag) je ráno nad severovýchodním obzorem a přibližuje se úhlově k Jupiteru.
Mars (1,6 mag) je již večer příliš nízko a úhlově blízko Slunci a stal se nepozorovatelným.
Jupiter (–1,9 mag) je ráno nízko nad severovýchodním obzorem a nejblíže se s Venuší potká za týden 12. 8.
Saturn (0,9 mag) je viditelný už téměř celou noc a ráno je poměrně vysoko nad jihem.
Uran (5,7 mag) je 4 stupně pod Plejádami a je ráno snadno vyhledatelný pomocí triedru.
Neptun (7,8 mag) je hned nad Saturnem, úhlově méně než jeden stupeň a vypadá jako slabá hvězdička.
Autor: Jiří Šíp
Aktivita Slunce byla stále nízká, ale nyní dvě aktivní oblasti s vyšší aktivitou dávají naději na změnu. Zatím jsme zaznamenali jednu středně silnou erupci kategorie M. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce najdete na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.
Meteorický roj Perseidy má maximum až 12. srpna, kdy bude jejich pozorování rušit Měsíc. Aktivita bude zvolna růst již tento týden, takže můžeme případně využít některé jasné ráno, kdy je radiant nejvýše, a ještě nebude na obloze zářit Měsíc. Poslední tmavé okno k pozorování nastává nad ránem 7. srpna.
Kosmonautika a sondy
První stupeň rakety Falcon 9 naposledy dosedl na přistávací plochu LZ-1 na Floridě. Stalo se to po startu s posádkou Crew-11 k ISS. Je to již téměř deset roků, kdy zde 22. 12. 2015 poprvé měkce přistál první stupeň této rakety a začala nová éra kosmonautiky. Rakety Falcon 9 od té doby vynesly na deset tisíc družic a jejich počet ještě naroste v budoucích letech díky družicovým konstelacím. První stupně raket Falcon 9 budou nyní dosedat vždy blízko startovní rampě na nových přistávacích zónách nebo na mořských plošinách, jako doposud.
Posádku kosmické lodi Crew Dragon mise Crew-11, která již kotví u ISS je čtveřice ve složení Zena Cardman (1. let, NASA, velitelka), Michael Fincke (4. let, NASA, pilot), Kimija Jui (2. let, JAXA, letový specialista) a Oleg Platonov (1. let, Roskosmos, letový specialista).
Astronauti mise Artemis II, která má za necelý rok obletět Měsíc (start v únoru, nebo spíše v dubnu), si vyzkoušeli kosmickou loď Orion. Její servisní sekce byla také natankována.
Kabina a raketa New Shepard opět absolvovaly balistický skok na chvilku nad hranici kosmického prostoru. Šlo o 34. let Blue Origin a 14. s lidskou posádkou. New Shepard už umožnil skok do vesmíru 75 lidem a navíc 5 z nich už letělo dvakrát.
Výročí
5. srpna 1930 (95 let) se narodil slavný americký astronaut Neil Armstrong. Připomeňme, že kromě slavné mise Apolla 11 na povrch Měsíce se podílel také na předcházejících letech Gemini 8, kde čelil problémům s korekčními motorky po spojení s tělesem Agena, a Gemini 11, který proběhl úspěšně a bylo dosaženo tehdy rekordní výšky 1387 km. Neil zemřel 25. srpna 2012.
Autor: NASA
8. srpna 1940 (85 let) se narodil první vesmírný turista Dennis Tito. V dubnu 2001 si zaplatil sedadlo v Sujuzu TM-32 a strávil 7 dnů v kosmu, převážně na ISS.
9. srpna 1920 (105 let) se narodil novozélandský amatérský astronom Albert F. A. L. Jones. Byl pilným pozorovatelem proměnných hvězd. Uvádí se, že v roce 1957 dosáhl 100 000 pozorování a v roce 2004 už 500 000 a že měl tak vytříbený zrak, že rozeznal i velmi drobné změny jasu hvězd v řádu méně než desetiny magnitudy. Jeho jméno nesou také komety. Kromě C/1946 P1 (Jones) spoluobjevil ve svých 80 letech kometu C/2000 W1 (Utsunomiya-Jones). Je také jedním z objevitelů supernovy 1987A ve Velkém Magellanově oblaku o jasnosti 3 mag, která byla nejjasnější supernovou od roku 1604.
10. srpna 1990 (35 let) byla na oběžnou dráhu Venuše navedena americká sonda Magellan, která se proslavila podrobným mapováním povrchu Venuše. Její snímky často najdeme jako jedno ze ztvárnění Venuše v mnoha publikacích a webech týkajících se této planety.
Autor: NASA
Výhled na příští týden
Maximum roje Perseid a blízké setkání Jupiteru a Venuše
Výročí: Mars Reconnaissance Orbiter
Výročí: Gabriel Lippmann
Výročí: Supernova S 1885 v M31
Výročí: Veněra 7
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).