Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  33. vesmírný týden 2023

33. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 16. srpna 2023 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 8. do 20. 8. 2023. Měsíc bude v novu. Saturn už je vidět i po setmění, ale ideální podmínky viditelnosti velkých planet jsou nad ránem. Doznívá aktivita meteorického roje Perseid. Kometa C/2023 E1 (ATLAS) zůstává jedinou jasnější na obloze. K Měsíci se vydala sonda Luna 25, poslední taková mise je z roku 1976. Nosič Super Heavy ve verzi B9 prodělal úspěšný statický zážeh včetně testu vodního systému orbitální rampy.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 16. srpna v 11:38 SELČ a koncem týdne se objeví jeho srpek nízko na večerní obloze.

Planety
Venuše (−4 mag) má tvar tenkého srpku a na denní obloze prošla zdánlivě pod slunečním kotoučem. Vzhledem k tomu, že i v minimu dělí obě tělesa úhlová vzdálenost více než 7°, je možné Venuši na denní obloze pozorovat, ale je třeba se vyvarovat vstupu slunečních paprsků do dalekohledu. Lze je odstínit a pak je pozorování bezpečné. Saturn (0,4 mag) je po setmění nízko nad jihovýchodem. Jupiter (−2,5 mag) je v rozumné výšce k pozorování až v druhé polovině noci. Dalekohledem můžeme pozorovat také vzdálené plynné obry Uran (5,7 mag) a Neptun (7,8 mag).

Aktivita Slunce je zvýšená, ale skvrny jsou nyní hlavně v západní části kotouče. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Maximum meteorického roje Perseid nastalo v noci z 12. na 13. srpna a pokud nezlobila oblačnost, byla to zdařilá podívaná. Daleko od měst mohl jeden pozorovatel napočítat průměrně jeden meteor za minutu, i když často padaly s odstupem ve sprškách více kusů.

Perseidy 2023 z Jizerky 12./13. 8. 2023. Meteory se vlivem perspektivy zdánlivě rozlétají ze souhvězdí Persea. Na snínku vidíme výrazný pruh Mléčné dráhy. Poblíž radiantu roje (místo odkud se meteory rozlétávají) vidíme dvojitou otevřenou hvězdokupu v Perseu. Vpravo uprostřed je viditelný jasný podlouhlý flíček, to je slavná galaxie M31 v Andromedě. Další galaxii, M33 v Trojúhelníku, najdeme jako slabší obláček dole vpravo. Šikmé zelené pruhy představují airglow, slabě vyzařující plyn ve vysoké atmosféře.
Foto Martin Gembec, Canon 6D + Sigma 35mm, clona 2,2, série 60s expozic (vybrány snímky bez oblačnosti). Autor: Martin Gembec
Perseidy 2023 z Jizerky 12./13. 8. 2023. Meteory se vlivem perspektivy zdánlivě rozlétají ze souhvězdí Persea. Na snínku vidíme výrazný pruh Mléčné dráhy. Poblíž radiantu roje (místo odkud se meteory rozlétávají) vidíme dvojitou otevřenou hvězdokupu v Perseu. Vpravo uprostřed je viditelný jasný podlouhlý flíček, to je slavná galaxie M31 v Andromedě. Další galaxii, M33 v Trojúhelníku, najdeme jako slabší obláček dole vpravo. Šikmé zelené pruhy představují airglow, slabě vyzařující plyn ve vysoké atmosféře. Foto Martin Gembec, Canon 6D + Sigma 35mm, clona 2,2, série 60s expozic (vybrány snímky bez oblačnosti).
Autor: Martin Gembec

Kosmonautika

Indická sonda Chandrayaan-3 (Čandraján-3) snížila excentricitu své dráhy kolem Měsíce a v týdnu proběhnou další korekce směrem k tomu, aby se dráha stala kruhovou ve výšce 100 km. Pak bude moci proběhnout pokus o přistání.

Po 47 letech od mise Luna 24 v srpnu 1976 se podařilo ruským inženýrům vyslat k Měsíci další sondu Luna 25 (dříve Luna-Glob). Ta je nyní na přeletové dráze k Měsíci a má přistát poblíž jižního pólu, pravděpodobně v kráteru Boguslawski.

Nosič Super Heavy společnosti SpaceX prodělal test, při kterém byly zažehnuty motory a spuštěn vodní systém orbitální rampy. Šlo tedy o tzv. statický zážeh v délce asi 2,5 sekundy a vše proběhlo úspěšně.

Společnost Virgin Galactic provedla druhý let miniraketoplánu SpaceShipTwo s komerčními pasažéry. Mise Galactic 02 zároveň obsloužila první platící zákazníky (mise 01 vezla italské astronauty).

Výročí

14. srpna 1928 (95 let) se narodil prof. Vladimír Kopal, československý a český právník, světový průkopník mezinárodního kosmického práva, který působil i pět let v řídící politické funkci v Organizaci spojených národů.

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vladimír Kopal, Vesmírný týden, Perseidy 2023


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »