Uplynulo 95 let od narození profesora Vladimíra Kopala, průkopníka mezinárodního kosmického práva a politiky

Vladimír Kopal se narodil 14. srpna 1928 v Jaroměři do rodiny městského kronikáře a pedagoga. Byl ve vzdáleném příbuzenském vztahu s profesorem Zdeňkem Kopalem, významným československým a českým astronomem a astrofyzikem. Po ukončení studií na Právnické fakultě v UK v Praze nastoupil do Kabinetu mezinárodního práva ČSAV. Na tomto pracovišti, které se později stalo součástí Ústavu státu a práva ČSAV, se postupně profiloval v mezinárodním kosmickém právu, tehdy nově vznikajícímu mezinárodněprávnímu podoboru [1]. V roce 1962 zastupoval Československo na ustavujícím zasedání právního podvýboru Výboru OSN pro mírové využívání kosmického prostoru (Committee on the Peaceful Uses of Outer Space/COPUOS). Od té doby se pravidelně účastnil většiny zasedání tohoto podvýboru a samotného výboru COPUOS v New Yorku, Ženevě a ve Vídni. V letech 1999-2003 a 2008-2009 vykonával funkci předsedy tohoto právního podvýboru.

V šedesátých letech minulého století byl vyznán k přednesení přednášky o Progresivním rozvoji mezinárodního kosmického práva OSN v newyorském sídle Valného shromáždění OSN. Rezoluce Valného shromáždění č. 2099 (XX) z 20. prosince 1965 zařadila tuto přednášku, kterou si do New Yorku přijel vyslechnout i raketový konstruktér Wernher von Braun, do výukového programu o mezinárodním právu garantovaného OSN. Audiovizuální záznam původní přednášky z Valného shromáždění OSN, který vznikl dodatečně v roce 2008, lze tak zhlédnout na odkazu zde. Této pocty se Vladimíru Kopalovi dostalo prozatím jako jedinému československému a českému odborníkovi na mezinárodní právo.

Své znalosti a profesní zkušenosti zúročil taktéž jako pracovník OSN. V letech 1983-1988 vykonával funkci ředitele Oddělení OSN pro záležitosti kosmického prostoru [2]. Po docentovi Lubošovi Perkovi se tak Vladimír Kopal stal jedním ze dvou Čechoslováků, který tuto nejvyšší exekutivní funkci v rámci dnešního Úřadu OSN pro záležitosti kosmického prostoru v Sekretariátu OSN zastával.

Kromě OSN byl Vladimír Kopal aktivní i v mezinárodních akademických a nevládních organizacích, v některých z nich se podílel na vytvoření vnitřních zakládajících dokumentů. Jeho odkaz tak stále rezonuje v Mezinárodní astronautické federaci (International Astronautical Federation/IAF), kde dlouhodobě vykonával funkci tajemníka a kde byl na sklonku svého života uveden do síně slávy IAF, a v Mezinárodním institutu pro kosmické právo (International Institute of Space Law/IISL) [3]. Byl také členem Mezinárodní akademie astronautiky (International Academy of Astronautics/IAA), Amerického institutu letectví a kosmonautiky (American Institute of Aeronautics and Astronautics/AIAA), Výboru pro kosmický výzkum při Mezinárodní radě pro vědecké unie (Committee on Space Research/COSPAR), Evropského centra pro kosmické právo (European Centre for Space Law/ECSL), Výboru kosmického práva při Asociaci mezinárodního práva (International Law Association/ILA), Francouzské společnosti pro mezinárodní právo (Société française pour le droit international) a měl i čestné členství Německé společnosti Liliental-Oberth pro letectví a kosmonautiku (Deutsche Gesellschaft für Luft- und Raumfahrt - Lilienthal-Oberth).

Za svou bohatou vědeckou činnost, jejíž výstupy jsou spolu s některými nedigitalizovanými dokumenty OSN uschovány v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR, získal profesor Vladimír Kopal řadu ocenění (foto viz níže) [4]. Mezi ta nejvýznamnější patří zlatá medaile Německé společnosti Liliental-Oberth pro letectví a kosmonautiku za rozvoj mezinárodní spolupráce v kosmu, medaile Mezinárodní astronautické federace z roku 1992 obsahující materiál z paluby letu raketoplánu Discovery (STS-42), lodi Sojuz a kamenného meteoritu dopadnuvšího do Austrálie; medailon mise Apolla 11 s kovy z lodi Columbia a přistávacího modulu Eagle sebrané Armstrongem, Aldrinem a Collinsem během jejich mise na Měsíc a také upomínkový předmět s několika články původních solárních panelů Hubbleova vesmírného dalekohledu. Tyto články byly v provozu na oběžné dráze v letech 1990-1993.

Od roku 1991 přednášel také mezinárodní právo na PF UK v Praze, odkud se později v roce 1995 přesunul na Fakultu právnickou ZČU v Plzni, kde působil až do roku 2013. Pamětníci si dobře vybavují diskuse s Vladimírem Kopalem, jak na půdě České společnosti pro mezinárodní právo, tak na právnických fakultách. Profesor Kopal mezinárodnímu právu zasvětil celý svůj odborný život. Kromě toho byl ochoten radou pomáhat začínajícím odborníkům. Na sklonku života jej těžce zasáhla smrt manželky Vlasty. Poslední měsíce svého života tak strávil v domě své sestřenice v Novém Bydžově. Když začal opět naplno rozvíjet své další akademické a pedagogické aktivity, náhle 27. ledna 2014 navždy odešel.

Odkaz profesora Vladimíra Kopala pro současný astronomický a astrofyzikální výzkum v ČR

Pokud jde o mezinárodní kosmické právo a politiku, v nichž za Československo a ČR vytvořili světové stopy právě profesor Vladimír Kopal a docent Luboš Perek, pak tyto obory nabízí relevantní interdisciplinární výstupy i pro dnešní astronomický a astrofyzikální výzkum v ČR. Kromě dalšího rozvoje témat, kterým se oba vědci věnovali (např.: rozvoj mezinárodního kosmického práva, kosmická tříšť, udržitelné využívání geostacionární dráhy aj.), patří mezi tyto prioritní témata i temná a tichá obloha pro vědu společnost a také výzkum a využívání kosmického prostoru v zájmu a s ohledem na přínos pro celé lidstvo.

Na negativní aspekty světelného znečištění poukazují již několik desetiletí čeští astronomové a astrofyzici. Od roku 2001 existuje i uvnitř České astronomické společnosti i odborná skupina pro tmavé nebe. Jejím úkolem je také propagovat informace o dění v oblastech tmavé oblohy, které se v ČR nacházejí. Na mezinárodní úrovni je temná a tichá obloha pro vědu a společnost v současnosti velmi diskutované téma v odborných a politických organizacích, včetně Evropské jižní observatoře, Mezinárodní astronomické unie, Mezinárodního institutu pro kosmické právo a také v rámci Úřadu OSN pro kosmické záležitosti [6]. Odborná právní a politická debata cílí hlavně na minimalizaci negativních dopadů satelitních megakonstelací a umělého nočního osvětlení nejen pro potřeby astronomického a astrofyzikálního výzkumu, ale také s ohledem na zmírnění negativních dopadů pro flóru a faunu a lidské zdraví. ČR se tak nabízí příležitost využít mezinárodní renomé prof. Kopala ke zviditelnění a k podpoře tvorby budoucích právních předpisů a politik, a to jak v rámci země, tak na úrovni Rady EU a dalších mezinárodních orgánů a organizací.

Druhým možným tématem, kterým lze navázat na bohatou vědeckou činnost profesora Vladimíra Kopala, je zohlednění zájmu a přínosu pro lidstvo při výzkumu a využívání kosmického prostoru. Tento princip je jedním ze základních kamenů mezinárodního kosmického práva a byl součástí Deklarace právních zásad činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru již v letech 1962/1963. Od okamžiku svého vzniku se toto téma opakovaně řešilo při různých příležitostech na půdách mezinárodních odborných a politických organizací, jejichž seznam dokonce převyšuje výčet mezinárodních organizací, v nichž působil profesor Vladimír Kopal. Nedávno se těmito otázkami aktivně zabývala i Haagská mezinárodní pracovní skupina pro využívání zdrojů kosmického prostoru [7]. Ta se ve své činnosti zaměřila hlavně na tvorbu a zpřesnění mezinárodního rámce pro získání a dalšího využívání kosmických zdrojů. Za kosmické zdroje Haagská mezinárodní pracovní skupina označila i asteroidy a komety, přičemž členové této mezinárodní odborné platformy se zabývali i zpřesněním podmínek pro těžbu surových minerálů a těkavých materiálů z těchto kosmických zdrojů.

autoři textu

Mahulena Hofmannová působí na Právnické fakultě UK v Praze a je vedoucí katedry kosmického, komunikačního a mediálního práva na Univerzitě v Lucemburku.

Miloslav Machoň vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na FF ZČU v Plzni a na VŠE v Praze. Následně krátkodobě působil na Northeastern University a University of Massachusetts, Amherst.

Použité zdroje

[1] Hofmannová, Mahulena (2014). MORS VENIT VELOCITER: Za Vladimírem Kopalem Právník. 4/2014, s. 330-333.

[2] Lála, Petr (2014): Vzpomínka na profesora Vladimíra Kopala, průkopníka mezinárodního kosmického práva. Česká kosmická kancelář, 7. 2. 2014, dostupné na adrese: https://www.czechspace.cz/cs/zemrel-vladimir-kopal, 19. 7. 2023.

[3] IAF (2013): The Hall of Fame – Vladimir Kopal. International Astronautical Federation, dostupné na adrese: https://www.iafastro.org/biographie/vladimir-kopal.html , 19. 7. 2023.

[4] UN AVL (2004): Mr. Vladimír Kopal. Audiovisual Library of International Law, dostupné na adrese: https://legal.un.org/avl/faculty/Kopal.html, 19. 7. 2023.

[5] ČAS (2023): Česká astronomická společnost – odborná skupina pro tmavé nebe, dostupné na adrese: https://www.astro.cz/spolecnost/usporadani-spolecnosti/odborne-skupiny/odborna-skupina-pro-tmave-nebe.html, 19. 7. 2023.

[6] IISL (2023): Report of the IISL Working Group on the Light Pollution of the Night Sky from a Space Law Perspective. International Institute of Space Law, dostupné na adrese: https://www.iislweb.space/report-of-the-iisl-working-group-on-the-light-pollution-of-the-night-sky-from-a-space-law-perspective/, 19. 7. 2023.

[7] International Institute of Air and Space Law (2019): The Hague International Space Resources Governance Working Group. Universiteit Leiden, dostupné na adrese: https://www.universiteitleiden.nl/en/law/institute-of-public-law/institute-of-air-space-law/the-hague-space-resources-governance-working-group, 19. 7. 2023.

[8] Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., fond Luboš Perek.