Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 20. srpna 2025 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Obloha

Měsíc bude v novu v sobotu 23. srpna v 8 h 6 min SELČ. Večery jsou opět temné. Ráno 20. srpna bude Měsíc v krásné konjunkci s Venuší a Jupiterem.

Planety

Merkur (kolem –0,5 mag) je ráno nízko nad severovýchodním obzorem a postupně zjasňuje. 22. 8. bude poblíž něj slabý srpeček Měsíce.

Venuše (–3,9 mag) je ráno nejvýraznějším objektem a svítí už níže než Jupiter.

Mars (1,6 mag) je úhlově blízko Slunci a je nepozorovatelný.

Jupiter (–2 mag) je ráno druhou nejjasnější „hvězdou“ nad východním obzorem.

Saturn (0,7 mag) je viditelný téměř celou noc a nejvýše nad jihem je mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní.

Uran (5,7 mag) je 4 stupně pod Plejádami a je ráno snadno vyhledatelný pomocí triedru.

Neptun (7,8 mag) je hned nad Saturnem, úhlově asi 1,4 stupně a vypadá jako slabá hvězdička viditelná jen dalekohledem. Pozor hned nad Saturnem je ještě jiná podobně jasná hvězda a vpravo od Neptunu je jedna jasnější hvězda, takže je třeba použít k vyhledání mapu.

Souhvězdí Blíženců s Jupiterem a Venuší 16. 8. 2025 Autor: Jiří Šíp
Souhvězdí Blíženců s Jupiterem a Venuší 16. 8. 2025
Autor: Jiří Šíp

Aktivita Slunce je opět nízká. Skvrny jsou malé a jediné, co může být zajímavé v souvislosti se Sluncem je pozorování v čáře H-alfa speciálními dalekohledy, kde Slunce ukazuje zajímavé protuberance. Kolem 18. srpna se prý má Země dostat do oblasti rychlejšího slunečního větru, což by mohlo v optimistickém případě vést až k velmi slabým polárním zářím. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce najdete na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.

Kosmonautika a sondy

Z evropského pohledu nejdůležitější start proběhl 13. 8., když raketa Ariane 6 úspěšně vynesla meteorologickou družici Metop-SGA1. Šlo u druhý komerční start nového evropského nejsilnějšího nosiče. Jedná se o první družici nové generace evropské sítě meteodružic na polární dráze. Ze šesti přístrojů na palubě můžeme vyzdvihnout také přístroj z programu Copernicus Sentinel-5, takže data budou k dispozici zdarma na webu tohoto programu.

V USA proběhl významný start také 13. 8., když raketa Vulcan dopravila na geostacionární dráhu vojenskou misi USSF-106. Společnost United Launch Alliance (ULA) dopravila už 101. takovou misi pro bezpečnostní síly USA a šlo o první takovou misi s novou raketou.

SpaceX by ráda brzy vyzkoušela sestavu Super Heavy Starship na misi IFT-10. Zatím se zdá, že to nebude dříve než v neděli 24. 8. Buďme proto v pozoru, ale spíše to bude později.

Poslední připomínka z kosmonautiky sice nespadá do uplynulého týdne, ale vzpomínka na Jima Lovella od Ondry Šamárka na Kosmonautix.cz rozhodně za připomínku stojí.

Výročí

18. srpna 1985 (40 let) odstartovala japonská sonda Suisei, která patřila společně se sesterskou Sakigake, sovětskými Vega a evropskou Giotto k tzv. Halley armádě. Tyto sondy postupně prolétly kolem Halleyovy komety a zkoumaly ji z různých vzdáleností. Suisei prováděla pozorování komety v UV záření od listopadu 1985 (až 6 snímků za den). 8. března 1986 proletěla 151 000 km kolem Halleyovy komety, přičemž byla zasažena pouze dvěma prachovými částicemi.

20. srpna 1960 (65 let) odstartovala kosmická loď Korabl-Sputnik 2 se psy Bělkou a Strelkou. Šlo o zkušební druhý let kosmické lodi Vostok a poprvé se zvířata bezpečně vrátila na Zem. V kabině obě feny strávily 25 hodin bez jediné újmy. V západních zdrojích se setkáme s označením Sputnik 5.

20. srpna 1975 (50 let) odstartovala velmi úspěšná mise k Marsu pod názvem Viking 1. Vikingy se skládaly z přistávací a orbitální části a celá mise byla obrovským úspěchem. Oběžná část pracovala u Marsu do 17. srpna 1980. Přistávací modul zkoumal oblast Chryse Planitia od 20. července 1976 až do 11. listopadu 1982 a to jen kvůli chybně vyslanému povelu k sondě.

21. srpna 1665 (360 let) se narodil francouzský astronom italského původu Giacomo F. Maraldi. Byl to synovec Giovanni Cassiniho a většinu času strávil na pařížské observatoři. Pracoval na katalogu hvěz a intenzivně pozoroval Mars. Všiml si například, že polární čepičky nejsou přesně v místě, kde vystupuje rotační osa. Přisuzuje se mu, že v roce 1724 při pozorování zatmění Slunce přiřadil korónu Slunci. Bylo zřejmé, že Měsíc se před korónou pohybuje, takže nepatří Měsíci. Objevil proměnnou hvězdu R Hydrae a podílel se na vyměření pařížského poledníku, který byl užit k měření tvaru a velikosti Země a vlastně i zavedení délkové jednotky metr.

21. srpna 1965 (60 let) odstartovala americká kosmická loď Gemini 5. Na palubě byli astronauti Gordon Cooper a Charles Conrad. Měli zkoušet manévrování s lodí, snímkování z oběžné dráhy a astronomická pozorování. Přistáli po osmi dnech letu v Tichém oceánu.

22. srpna 2000 (25 let) proběhl první test nového radioteleskopu v Green Banku ve Virginii v USA. V současnosti se jedná o největší pohyblivý radioteleskop na světě (rozměr paraboly je 100×110 m). Je tedy o trochu větší, než kruhový radioteleskop v Effelsbergu v Německu o průměru 100 m. Větší už byl pouze nepohyblivý radioteleskop o průměru 300 m v Arecibu na Portoriku, který však v roce 2017 poškodil hurikán a v roce 2020 došlo k nehodě a byl zničen. Největší současný (nepohyblivý) radioteleskop je tedy i 500 m radioteleskop FAST v Číně.

23. srpna 1880 (145 let) se narodil americký astonom Edward Fath. Když na konci 19. století používal James Keeler reflektor Lickovy observatoře ke snímání mlhovin na obloze, objevil u mnoha z nich spirální struktur a proto se domníval, že by mohly být dál než v Mléčné dráze. Fath pořizoval stejným přístrojem spektra centrálních částí těchto spirálních mlhovin a zjistil, že musí být tvořeny hvězdami, jako je Slunce. Z toho vyplynulo, že jde o velmi vzdálené ostrovy plné hvězd, známé dnes jako galaxie. Tuto teorii potvrdil po roce 1920 Edwin Hubble.

Výhled na příští týden 

Velmi jasný Merkur na ranní obloze

Výročí: Nova V1500 Cygni

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Suisei, Gemini 5, Giacomo Maraldi, GBT (Green Bank Telescope), Edward Fath, Korabl-Sputnik 2, Viking 1, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »