12. vesmírný týden 2023

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 21. března v 18:23 SEČ.

Planety
Nejvýraznějším objektem je večer nad západním obzorem Venuše (−4 mag). Pod ní ještě můžeme vidět Jupiter (−2,1 mag) k němuž se brzy přidá jasný Merkur (kolem −1,5 mag). Mars (0,8 mag) je večer vysoko nad jihozápadem a přesouvá se z Býka do Blíženců. Uran (5,8 mag) je asi 10 stupňů nad Venuší směrem k Marsu v souhvězdí Berana.

Aktivita Slunce je nízká, ale co se stalo na odvrácené straně 13. 3. předčí mnohá očekávání. Na snímcích korónografů jsme spatřili velmi rychle se rozpínající oblak plazmatu (halo CME). Takto rychlý oblak (uvádí se až 3000 km/s) musela způsobit extrémně silná erupce. Bude zajímavé sledovat, jak vypadají skvrny v této aktivní oblasti, protože během týdne by se měla objevit na východním okraji Slunce. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2022 E3 (ZTF) setrvává v souhvězdí Eridanu kousek vpravo od Rigelu v Orionu (na konci soumraku je tedy ani ne 20° nad jihozápadním obzorem). Vyhledávací mapka je např. na czsky.cz. Kometa C/2020 V2 (ZTF) najdeme asi 1,5° od hvězdy beta Trianguli. Kometa C/2022 A2 (PanSTARRS) je v odlehlé části Andromedy směrem k Lištičce. Nachází se mezi planetární mlhovinou NGC 7662 (Modrá sněhová koule) a řídkou otevřenou hvězdokupou NGC 7686. Kometa 81P/Wild 2 je nedaleko kulových hvězdokup v Hadonoši v čele s M9.

V noci z 25. na 26. března kolem 0:12 UT (tedy ještě 1:12 SEČ) zakryje planetka (1686) De Sitter hvězdu o jasnosti 9,7 mag v souhvězdí Panny. Zákryt bude trvat jen 2,2 sekundy, ale pokles jasu bude asi o 6 mag. Pás, kde by mohl být zákryt viditelný, prochází od jihu Moravy do severozápadních Čech.

Začíná astronomické jaro. 20. března ve 22:24 SEČ překročí Slunce nebeský rovník. V neděli 26. března ve 2:00 SEČ posuneme čas na letních 3:00 SELČ.

Kosmonautika

V uplynulém týdnu jsme se dočkali zveřejnění podoby skafandrů pro misi Artemis na povrch Měsíce. Vyvinula je firma Axiom ve spolupráci s NASA.

Čínské starty proběhly v týdnu hned tři. 13. března odstartovala raketa CZ-2C a vynesla egyptskou pozorovací družici Horus 2. 15. března vynesla raketa CZ-11 experimentální družici Shiyan-19 o níž mnoho nevíme. 17. března odstartovala raketa CZ-3B s družicí Gaofen-13-02 určenou ke snímkování z vysoké oběžné dráhy.

Rakety Falcon 9 startovaly také hned třikrát. 15. března vynesla z rampy LC-39A na Floridě kosmickou loď Dragon s nákladem k ISS. První stupeň byl při tomto startu použit posedmé. V pátek pak nastalo okno dvou startů v rozmezí asi čtyř hodin. Nejprve z kalifornské rampy SLC-4E odstartoval Falcon 9 se Starlinky. Poté z Floridy z rampy SLC-40 odstartoval Falcon 9 se dvěma telekomunikačními družicemi SES-18 a 19. Pro první stupně šlo o osmý a šestý opakovaný start.

Z amerického kosmodromu MARS ve Wallops ve Virginii odstartovala 16. března raketa Electron a vynesla dvě družice konstelace Capella.

Z kosmodromu Bajkonur odstartovala 13. března raketa Proton s družicí řady Luč, která by měla sloužit k přenosu dat.

Výročí

24. března 1893 (130 let) se narodil německý astronom pracující většinu času v USA Walter Baade. Společně s Fritzem Zwickym propagoval využití velké schmidtovy komory na vysoko položené observatoři. Prosazovali pojem supernova pro hvězdy měnící se v neutronové hvězdy. Stejně tak vysvětlovali původ kosmického záření z výbuchů supernov. Klíčové bylo, že supernovy doporučovali použít jako „standardní svíčky“, tedy k měření vzdálenosti galaxií, kde již nelze použít jiné metody. Supernovy typu Ia totiž dosahují v maximu stejné svítivosti, a tak pouhým přepočtem pozorované jasnosti můžeme poměrně přesně odhadnout vzdálenost galaxie, ve které vybuchla.

24. března 1993 (30 let) byla objevena kometa Shoemaker-Levy 9. Carolyn a Gene Shoemakerovi a David Levy ji objevili jako již svou devátou společnou kometu na snímcích 0,4m Schmidtovy komory na Mt. Palomaru (snímkována již 18. března). Kometa se však od začátku jevila jako protažená a ukázalo se, že se již rozpadla. Navíc byla objevena nedaleko Jupiteru a jak publikoval dráhu Brian G. Marsden, ukázalo se, že se 8. 7. 1992 přiblížila velmi těsně Jupiteru, který ji roztrhal na nejméně 21 kusů a ty se navíc měly s planetou srazit počínaje 16. červencem 1994. Tuto unikátní srážku se podařilo pozorovat z vesmíru i ze Země a kometární jádra zanechala v atmosféře planety poměrně výrazné skvrny.

25. března 1928 (95 let) se narodil americký astronaut Jim Lovell. Ze strany matky je českého původu a nejvíce jej proslavila mise Apollo 13. Předtím letěl s Bormanem na Gemini 7, s Aldrinem na Gemini 12 a s Bormanem a Andersem jako první oblétali Měsíc v lodi Apollo 8.

25. března 1538 (485 let) se narodil německý astronom Christopher Clavius. Pomáhal s reformou kalendáře, je po něm pojmenován známý kráter na Měsíci. Ve své době respektovaná osobnost, i když nepřijal koperníkovský systém. S Galileovými pozorovánimi se stotožnil, paradoxně až na výskyt hor na Měsíci.

26. března 1958 (65 let) byla vynesena americká družice Explorer 3. Celkově to byla třetí americká družice po Exploreru 1 a Vanguardu 1 (Explorer 2 se nedostal na oběžnou dráhu). Na oběžné dráze tehdy jiné družice nebyly, protože sovětské už v té době zanikly v atmosféře. Potvrdil objev předchozího Exploreru, tedy existenci Van Allenových radiačních pásů v okolí Země. Data již dokázal ukládat na magnetický pásek a vysílat v době viditelnosti přijímacích stanic USA.

Výhled na příští týden 

• výročí: Jurij Gagarin (úmrtí)
• výročí: TRACE
• výročí: Luna 4

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).