Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  13. vesmírný týden 2018

13. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 28. 3. 2018 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 26. 3. do 1. 4. 2018. Měsíc dorůstá do úplňku. Večer je nad západem jasná Venuše a mizející Uran. V druhé polovině noci a nad ránem je vidět Jupiter, Mars a Saturn. Očekáváme ještě dva zákryty jasnějších hvězd Měsícem. Z objektů noční oblohy si připomeneme hvězdu alfa Geminorum, tedy Kastora. Blíží se zánik čínské stanice Nebeský palác 1. Proběhnou čtyři starty raket a jeden výstup do volného kosmu. Před 50 lety zahynul Jurij Gagarin, první člověk ve vesmíru.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 31. března ve 14:37 SELČ. V noci na středu, 28. března cca po 2:50 SELČ nastane vstup hvězdy 6,3 mag za neosvětlenou stranu Měsíce. Další vstup hvězdy 6,7 mag se pak odehraje ve čtvrtek 29. března večer po 23:30.

Planety:
Merkur
mizí směrem ke Slunci. Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem. Uran (5,8 mag) už je po setmění je nízko a prakticky nepozorovatelný.
V druhé polovině noci stoupá na oblohu planeta Jupiter (−2,3 mag), nad jihem je kolem 3:30 letního času. Později se objevují také Mars (0,5 mag) a Saturn (0,5 mag). Všechny planety jsou ale poměrně nízko nad obzorem.
Úkazy Jupiterových měsíců: Úkazy už uvádíme v letním středoevropském čase. Ty vhodné nastávají až o víkendu, ale dočkáme se i dvou stínů téměř současně.
31. března ve 3:39 začíná zatmění Ió. 1. dubna od 0:59 do 3:08 přechází stín Ió a od 1:49 do 3:57 samotný měsíc. Ve 3:18 navíc vstoupí na kotouč Jupiteru i stín Ganymédu a vydrží tam až do 5:02.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 27. března ve 3:05 SELČ, 29. 3. ve 4:30, 30. 3. v 0:35 a 1. 4. ve 3:00.

Aktivita Slunce je nízká. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Hvězda Castor
Večer při pohledu vysoko nad jižní obzor spatříme souhvězdí Blíženců. Spodní a trochu jasnější hvězda v jejich hlavách je Pollux. Trochu slabší a výše je Castor. Jde trochu o paradox, protože Castor je označen jako alfa, což obvykle přísluší nejjasnější hvězdě v souhvězdí. Hvězda je od nás jen 52 světelných roků a jde o vícenásobný systém šesti hvězd. Malým dalekohledem zde rozlišíme dvě hvězdy. Na hvězdu se můžete podívat i v jednom z dílů pořadu Noční obloha.

Kosmonautika

  • Ve středu 21. března úspěšně odstartovala a v pátek také zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice loď Sojuz MS-08 s třemi členy posádky, Olegem Artěmjevem, Richardem Arnoldem a Andrewem Feustelem.
  • V období kolem 2. dubna (± 1,7 dne) očekáváme zánik první čínské vesmírné stanice Nebeský palác (Tiangong 1). V závislosti na stavu atmosféry tedy může dojít k zániku už na konci týdne. Přelety při pohledu ze střední Evropy nastávaly jen nízko nad jihem a nyní nebudou nastávat už vůbec. Každopádně je pravděpodobné, že spadne spíše do oceánu, ale nikdo neví.
  • Michal Václavík z České kosmické kanceláře přinesl pro Kosmonautix.cz novinky ohledně chystané orbitální stanice na dráze kolem Měsíce.
  • Očekáváme čtyři starty. Z ruského Plesecku má 28. 3. odstartovat raketa Sojuz 2-1V s tajnou družicí řady Kosmos. 29. března jsou na řadě tři starty. Z kalifornského Vandenbergu má letět Falcon 9 s pátou várkou deseti družic Iridium-NEXT, z indické Šrírakoty raketa GSLV Mk2 s geostacionární družicí GSat-6A a z čínského Xichangu raketa CZ-3B vynese dvě navigační družice sítě Beidou. Astronauti Feustel a Arnold vystoupí 29. 3. ke kosmické vycházce na ISS.

Výročí

  • 26. března 1958 (60 let) odstartovala americká družice Explorer 3. Celkově to byla druhá americká družice, protože Explorer 2 se nedostal na oběžnou dráhu. Tato družice potvrdila objev předchůdkyně, tedy výskyt Van Allenových radiačních pásů v okolí Země.
  • 27. března 1968 (50 let) zahynul první kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Stalo se tak během cvičného letu s Vladimirem Serjoginem na Migu-15UTI vyrobeném v Aeru Vodochody. Vyšetřování nehody přinášelo řadu teorií, zbytečné utajování pak i spekulace. Letadlo se možná snažilo vyhnout něčemu, co pokládali piloti za překážku, ať už to měl být meteorologický balón, nebo hejno ptáků. Vyskytly se i informace, že se v oblasti nacházel letoun Suchoj Su-15 a že se dostali do turbulence za tímto letounem. Každopádně letadlo šlo do vývrtky a tu už po vylétnutí z nízko ležící oblačnosti pilot nevyrovnal. Z pohledu dnešních předpisů se zdá, že let vůbec neměl být povolen.

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Venuše s Uranem
  • Výročí: Luna 4
  • Výročí: TRACE
  • Výročí: Explorer 17 (AE-A)
  • Výročí: Saljut 2
  • Výročí: Apollo 6
  • Výročí: STS-6, Challenger, první výstup z raketoplánu
  • Výročí: Pioneer 11
  • Výročí: Luna 14
  • Výročí: Discovery, mise STS 56

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jurij Gagarin, Explorer 3, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »