Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  13. vesmírný týden 2018

13. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 28. 3. 2018 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 26. 3. do 1. 4. 2018. Měsíc dorůstá do úplňku. Večer je nad západem jasná Venuše a mizející Uran. V druhé polovině noci a nad ránem je vidět Jupiter, Mars a Saturn. Očekáváme ještě dva zákryty jasnějších hvězd Měsícem. Z objektů noční oblohy si připomeneme hvězdu alfa Geminorum, tedy Kastora. Blíží se zánik čínské stanice Nebeský palác 1. Proběhnou čtyři starty raket a jeden výstup do volného kosmu. Před 50 lety zahynul Jurij Gagarin, první člověk ve vesmíru.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 31. března ve 14:37 SELČ. V noci na středu, 28. března cca po 2:50 SELČ nastane vstup hvězdy 6,3 mag za neosvětlenou stranu Měsíce. Další vstup hvězdy 6,7 mag se pak odehraje ve čtvrtek 29. března večer po 23:30.

Planety:
Merkur
mizí směrem ke Slunci. Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem. Uran (5,8 mag) už je po setmění je nízko a prakticky nepozorovatelný.
V druhé polovině noci stoupá na oblohu planeta Jupiter (−2,3 mag), nad jihem je kolem 3:30 letního času. Později se objevují také Mars (0,5 mag) a Saturn (0,5 mag). Všechny planety jsou ale poměrně nízko nad obzorem.
Úkazy Jupiterových měsíců: Úkazy už uvádíme v letním středoevropském čase. Ty vhodné nastávají až o víkendu, ale dočkáme se i dvou stínů téměř současně.
31. března ve 3:39 začíná zatmění Ió. 1. dubna od 0:59 do 3:08 přechází stín Ió a od 1:49 do 3:57 samotný měsíc. Ve 3:18 navíc vstoupí na kotouč Jupiteru i stín Ganymédu a vydrží tam až do 5:02.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 27. března ve 3:05 SELČ, 29. 3. ve 4:30, 30. 3. v 0:35 a 1. 4. ve 3:00.

Aktivita Slunce je nízká. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Hvězda Castor
Večer při pohledu vysoko nad jižní obzor spatříme souhvězdí Blíženců. Spodní a trochu jasnější hvězda v jejich hlavách je Pollux. Trochu slabší a výše je Castor. Jde trochu o paradox, protože Castor je označen jako alfa, což obvykle přísluší nejjasnější hvězdě v souhvězdí. Hvězda je od nás jen 52 světelných roků a jde o vícenásobný systém šesti hvězd. Malým dalekohledem zde rozlišíme dvě hvězdy. Na hvězdu se můžete podívat i v jednom z dílů pořadu Noční obloha.

Kosmonautika

  • Ve středu 21. března úspěšně odstartovala a v pátek také zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice loď Sojuz MS-08 s třemi členy posádky, Olegem Artěmjevem, Richardem Arnoldem a Andrewem Feustelem.
  • V období kolem 2. dubna (± 1,7 dne) očekáváme zánik první čínské vesmírné stanice Nebeský palác (Tiangong 1). V závislosti na stavu atmosféry tedy může dojít k zániku už na konci týdne. Přelety při pohledu ze střední Evropy nastávaly jen nízko nad jihem a nyní nebudou nastávat už vůbec. Každopádně je pravděpodobné, že spadne spíše do oceánu, ale nikdo neví.
  • Michal Václavík z České kosmické kanceláře přinesl pro Kosmonautix.cz novinky ohledně chystané orbitální stanice na dráze kolem Měsíce.
  • Očekáváme čtyři starty. Z ruského Plesecku má 28. 3. odstartovat raketa Sojuz 2-1V s tajnou družicí řady Kosmos. 29. března jsou na řadě tři starty. Z kalifornského Vandenbergu má letět Falcon 9 s pátou várkou deseti družic Iridium-NEXT, z indické Šrírakoty raketa GSLV Mk2 s geostacionární družicí GSat-6A a z čínského Xichangu raketa CZ-3B vynese dvě navigační družice sítě Beidou. Astronauti Feustel a Arnold vystoupí 29. 3. ke kosmické vycházce na ISS.

Výročí

  • 26. března 1958 (60 let) odstartovala americká družice Explorer 3. Celkově to byla druhá americká družice, protože Explorer 2 se nedostal na oběžnou dráhu. Tato družice potvrdila objev předchůdkyně, tedy výskyt Van Allenových radiačních pásů v okolí Země.
  • 27. března 1968 (50 let) zahynul první kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Stalo se tak během cvičného letu s Vladimirem Serjoginem na Migu-15UTI vyrobeném v Aeru Vodochody. Vyšetřování nehody přinášelo řadu teorií, zbytečné utajování pak i spekulace. Letadlo se možná snažilo vyhnout něčemu, co pokládali piloti za překážku, ať už to měl být meteorologický balón, nebo hejno ptáků. Vyskytly se i informace, že se v oblasti nacházel letoun Suchoj Su-15 a že se dostali do turbulence za tímto letounem. Každopádně letadlo šlo do vývrtky a tu už po vylétnutí z nízko ležící oblačnosti pilot nevyrovnal. Z pohledu dnešních předpisů se zdá, že let vůbec neměl být povolen.

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Venuše s Uranem
  • Výročí: Luna 4
  • Výročí: TRACE
  • Výročí: Explorer 17 (AE-A)
  • Výročí: Saljut 2
  • Výročí: Apollo 6
  • Výročí: STS-6, Challenger, první výstup z raketoplánu
  • Výročí: Pioneer 11
  • Výročí: Luna 14
  • Výročí: Discovery, mise STS 56

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Jurij Gagarin, Explorer 3, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »