20. vesmírný týden 2026
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Obloha
Měsíc bude v novu v sobotu 16. 5. ve 22:01 SELČ.
Planety
Merkur (–2 mag) není pozorovatelný (14. 5. projde horní konjunkcí se Sluncem a je vidět v koronografu SOHO LASCO C3 jako jasný objekt s vodorovnými čárkami).
Venuše (–3,9 mag) je výrazným objektem nízko na večerní obloze. Zatím je úhlově více než 30 stupňů od Jupiteru, ale bude se mu rychle úhlově blížit a koncem týdne to bude méně než 23.
Mars (1,2 mag) od nás není pozorovatelný. Vychází téměř současně se Sluncem.
Jupiter (–1,9 mag) je večer stále ještě poměrně vysoko v Blížencích. A pozor ve čtvrtek 14. 5., kdy měsíc Europa skoro celý zmizí, když na něj vrhne svůj stín měsíc Io. Půjde o první ze série vzájemných zatmění a zákrytů Jupiterových měsíců. Hned první od nás viditelný úkaz bude jedním z těch nejlepších v celé asi roční sérii. Maximum úkazu bude kolem 20:10 SELČ, kdy je Slunce ještě nad obzorem, ale Jupiter ještě slušně vysoko.
Saturn (0,9 mag) není u nás pozorovatelný. Již za dva týdny by ale mohl začít být vidět nízko na ranní obloze.
Uran (5,8 mag) je úhlově blízko Slunci a není viditelný.
Neptun (8 mag) je ráno poblíž Saturnu a Marsu a také není pozorovatelný.
Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit. O víkendu se na východním okraji objevila aktivní oblast, která se na odvrácené straně předvedla několika silnými erupcemi a hned v pátek předvedla další střední kategorie M. Aktivitě Slunce se věnují anglicky psané weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.
Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je vidět jen v rovníkových oblastech a na jižní polokouli. Fotograficky je to stále skvost, jak dokazují snímky pomocí vzdáleně ovládaných dalekohledů z Namibie a Chile. A právě snímek komety protínající mlhovinu Hlava Čarodějnice a Rigela v Orionu se stala Astronomickým snímkem dne NASA. Data byla získána na observatoři FRAM poblíž Cerro Paranal v Chile, který patří Fyzikálnímu ústavu AV ČR. Pořízena byla objektivem 135 mm a kamerou naší firmy Moravské přístroje. Dalekohled ovládal Martin Mašek z Liberce a data zpracoval Jakub Kuřák z libereckého planetária. Snímek českých autorů se zde objevil již po 81., přičemž úctyhodných 52 obrázků je s podpisem Petra Horálka. Jakub Kuřák má třetí zářez a Martin Mašek druhý. Gratulujeme.
Kosmonautika a sondy
Na kosmodromu Starbase v Boca Chica v Texasu probíhají závěrečné testy Super Heavy a Starship. Pokud půjde vše podle plánu, je možné, že testovací let IFT-12 největší superrakety by mohl proběhnout 16. května, ale je možné čekat odklady.
Kosmotýdeník se z velké části věnoval sondě Psyche, která na cestě ke stejnojmennému železnému asteroidu proletí 15. května kolem planety Mars.
Aleš Svoboda se ve výcvikovém středisku Evropské vesmírné agentury (ESA) věnoval výcviku budoucích astronautů. Tento výcvik měl tři části a pravidelně o něm psal na server Kosmonautix.cz.
11. května plánuje Čína start zásobovací lodi Tianzhou-10 k čínské stanici Tiangong. Tentýž den je v plánu start Falconu 9 z Vandenbergu v Kalifornii s vojenskou misí NROL-172. 12. května má startovat Falcon 9 z Floridy z nákladní lodí Dragon mise CRS-34 k ISS.
Výročí
13. května 1861 (165 let) objevil z Austrálie John Tebbutt kometu, která se později ukázala být Velkou kometou 1861. Kometa prolétla kolem Země relativně nedaleko (necelých 20 mil. km při největším přiblížení) a v červnu a červenci 1861 byla ozdobou oblohy. Jednalo se o mimořádně jasnou kometu, která dokonce vrhala stíny a měla pěkný široký a prý až 90° dlouhý ohon. Jedná se o první kometu, která byla hojně fotografována a bylo pořízeno i její spektrum.
14. května 1981 (45 let) odstartoval Sojuz 40. Šlo o poslední z původní série těchto kosmických lodí před jejich modernizací na verzi Sojuz-T. Také tento let měl namířeno ke stanici Saljut 6, podobně jako let Vladimíra Remka v Sojuzu 28. Díky tomu se v Sojuzu 40 dostal na stanici i rumunský kosmonaut.
17. května 1836 (190 let) se narodil Norman Lockyer. Je považován za objevitele prvku hélium ve spektru Slunce. Je znám i jako zakladatel časopisu Nature.
Výhled na příští týden
Měsíc poblíž Venuše a Jupiteru na večerní obloze
Výročí: Ruđer Bošković
Výročí: Pavel Suchan
Výročí: Veněra 1
Výročí: Mars 2
Výročí: Larissa (měsíc Neptunu)
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
