Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2026

17. vesmírný týden 2026

Mapa oblohy 22. dubna 2026 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 24. 4. ve 4:31 SELČ. V neděli 19. 4. je těsně nad Plejádami, 22. 4. dojde ke konjunkci s Jupiterem.
Planety
Merkur (asi –0,2 mag) je na ranní obloze poblíž Saturnu a Marsu, ovšem u nás to nejde vidět, protože planety vychází nad obzor téměř současně se Sluncem. Zajímavý tip pro lidi na dovolené v oblastech kolem obratníku Raka nebo jižněji.
Venuše (–3,9 mag) je výrazným objektem večerní oblohy a jeví se jako jasná hvězda při obzoru směrem k západu až severozápadu.
Mars (1,2 mag) od nás není pozorovatelný, je slabý a podobně jako Merkur a Saturn jej limituje nízký sklon ekliptiky vůči obzoru.
Jupiter (–1,9 mag) je večer nad jihozápadem.
Saturn (0,9 mag) není od nás vidět. Podobně jako ostatní ranní planety.
Uran (5,8 mag) je večer už dost nízko, ale s pomocí dalekohledu je ještě možné jej vyhledat a rozloučit se s ním. 23. a 24. 4. nám pomůže Venuše, která prochází kolem něj.
Neptun (8 mag) je také poblíž Saturnu, Marsu a Merkuru, ale není pozorovatelný.

Aktivita Slunce je nízká, ale velká koronální díra a rychlý sluneční vítr přesto způsobily výskyt poměrně výrazných polárních září. Vidět byly i z jižnějších šířek USA a velmi pěkné byly v polárních šířkách. Aktivitě Slunce se věnují anglicky psané weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Meteorický roj Lyridy má pravidelné maximum kolem 22. dubna. Letos jsou podmínky k jeho sledování poměrně příznivé, protože Měsíc bude na večerní obloze poblíž Jupiteru a zapadá v druhé polovině noci. Nad ránem, kdy bude padat meteorů o něco více než večer, bude tedy ideální tma a uvidíme i slabší meteory. V maximu lze spatřit asi 10 až 15 meteorů během jedné hodiny.

Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) už zmizela z ranní oblohy, fotograficky však byla velmi zajímavá a její iontový ohon velmi výrazný. Pokud jsme ji však zahlédli pomocí dalekohledu, ohon nebyl skoro vůbec vidět. I to je paradox komet s převahou plynů a nevhodné polohy nízko nad obzorem za svítání. Kometa ještě bude vidět v koronografu SOHO 23. až 26. 4., protože projde prakticky přesně uprostřed mezi Zemí a Sluncem, tedy 75 mil. km od nás.

C/2025 R3 (PANSTARRS)1 Autor: Jakub Veselý
C/2025 R3 (PANSTARRS)1
Autor: Jakub Veselý
 

Kosmonautika a sondy

V neděli 19. dubna odstartovala potřetí raketa New Glenn a stejně jako u předchozích startů došlo k pokusu o přistání prvního stupně. První pokus skončil nezdarem, ale na druhý pokus už se přistání povedlo perfektně na palubu lodi Jacklyn. To byl obdivuhodný výkon a bylo tedy napínavé, zda se to stane nyní pravidlem a stupně zvládnou přistávat i při dalších misích, jako to dělají Falcony 9 od SpaceX. A podařilo se. Raketa vynesla náklad, kterým je družice BlueBird Block 2 společnosti AST SpaceMobile a první stupeň přistál na mořské plošině. A byl to ten samý stupeň, který letěl i při předchozí misi, ovšem s novými vylepšenými motory BE-4. Samotná družice je obří anténou sloužící pro přímý přenos dat k běžným mobilním telefonům a je otázkou, jak se bude jevit na noční obloze.

Záběr z živého přenosu mise NG-3 na přistávající první stupeň rakety New Glenn Autor: Blue Origin
Záběr z živého přenosu mise NG-3 na přistávající první stupeň rakety New Glenn
Autor: Blue Origin

Společnost Blue Origin v uplynulém týdnu ukončila testy přistávacího modulu Blue Moon v termální vakuové komoře NASA. Tento modul má přistát u jižního pólu Měsíce a být jedním ze dvou, které tam v budoucnu mají dopravit astronauty misí Artemis. Druhým modulem má být upravená Starship HLS společnosti SpaceX.

Společnost VAST, která chystá první soukromou orbitální stanici Haven-1, představila další zajímavý revoluční prvek – stykovací zařízení, které je širší, než všechny dosavadní standardy stykovacích mechanismů u ISS apod. Současný adaptér IDA má průměr 1,6 m a nový od VAST má průměr 2,9 metru a také schopnost připojit těžší modul.

Důležitými testy prošla nová startovní rampa na kosmodromu Starbase (v Boca Chica v Texasu), kde proběhl plný statický zážeh stupně Super Heavy s 33 motory Raptor V3. Kromě toho proběhl také statický zážeh Starship V3, která poletí spolu s ním pravděpodobně koncem května.

Na webu Kosmonautix pokračuje seriál o výcviku astronauta, který píše přímo Aleš Svoboda z jeho výcviku. Dále zde můžete číst detaily o tom, že NASA určila Falcon Heavy jako nosič evropského vozítka Rosalind Franklin k Marsu.

Výročí

Koncem dubna 2006 (20 let) začaly být dobře viditelné fragmenty komety 73P/Schwassmann-Wachmann. Kometa se dostává ke Slunci každého 5,3 roku a rozpadá se tak, že už brzy možná přestane existovat a zbyde po ní jen občasný meteorický roj Herculid.

21. dubna 2021 (5 let) provedla helikoptéra Ingenuity první úspěšný let na povrchu jiné planety. Vznesla se do výšky 5 metrů a opět přistála. Tento epochální výkon měl být později následován několika pokusy o stále odvážnější lety na povrchu Marsu. Místo toho se z něj stal vytrvalý společník Perseverance a létal spolu s ní ještě další roky. Během X letů urazil více než X km a zcela překonal naše původní představy o možnosti létání na Marsu.

Výhled na příští týden 

Měsíc v úplňku

Výročí: Dennis Tito, turista

Výročí: supernova 1006

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: 73P/Schwassmann-Wachmann, Helikoptéra Ingenuity, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »