Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2026

17. vesmírný týden 2026

Mapa oblohy 22. dubna 2026 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 24. 4. ve 4:31 SELČ. V neděli 19. 4. je těsně nad Plejádami, 22. 4. dojde ke konjunkci s Jupiterem.
Planety
Merkur (asi –0,2 mag) je na ranní obloze poblíž Saturnu a Marsu, ovšem u nás to nejde vidět, protože planety vychází nad obzor téměř současně se Sluncem. Zajímavý tip pro lidi na dovolené v oblastech kolem obratníku Raka nebo jižněji.
Venuše (–3,9 mag) je výrazným objektem večerní oblohy a jeví se jako jasná hvězda při obzoru směrem k západu až severozápadu.
Mars (1,2 mag) od nás není pozorovatelný, je slabý a podobně jako Merkur a Saturn jej limituje nízký sklon ekliptiky vůči obzoru.
Jupiter (–1,9 mag) je večer nad jihozápadem.
Saturn (0,9 mag) není od nás vidět. Podobně jako ostatní ranní planety.
Uran (5,8 mag) je večer už dost nízko, ale s pomocí dalekohledu je ještě možné jej vyhledat a rozloučit se s ním. 23. a 24. 4. nám pomůže Venuše, která prochází kolem něj.
Neptun (8 mag) je také poblíž Saturnu, Marsu a Merkuru, ale není pozorovatelný.

Aktivita Slunce je nízká, ale velká koronální díra a rychlý sluneční vítr přesto způsobily výskyt poměrně výrazných polárních září. Vidět byly i z jižnějších šířek USA a velmi pěkné byly v polárních šířkách. Aktivitě Slunce se věnují anglicky psané weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Meteorický roj Lyridy má pravidelné maximum kolem 22. dubna. Letos jsou podmínky k jeho sledování poměrně příznivé, protože Měsíc bude na večerní obloze poblíž Jupiteru a zapadá v druhé polovině noci. Nad ránem, kdy bude padat meteorů o něco více než večer, bude tedy ideální tma a uvidíme i slabší meteory. V maximu lze spatřit asi 10 až 15 meteorů během jedné hodiny.

Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) už zmizela z ranní oblohy, fotograficky však byla velmi zajímavá a její iontový ohon velmi výrazný. Pokud jsme ji však zahlédli pomocí dalekohledu, ohon nebyl skoro vůbec vidět. I to je paradox komet s převahou plynů a nevhodné polohy nízko nad obzorem za svítání. Kometa ještě bude vidět v koronografu SOHO 23. až 26. 4., protože projde prakticky přesně uprostřed mezi Zemí a Sluncem, tedy 75 mil. km od nás.

C/2025 R3 (PANSTARRS)1 Autor: Jakub Veselý
C/2025 R3 (PANSTARRS)1
Autor: Jakub Veselý
 

Kosmonautika a sondy

V neděli 19. dubna odstartovala potřetí raketa New Glenn a stejně jako u předchozích startů došlo k pokusu o přistání prvního stupně. První pokus skončil nezdarem, ale na druhý pokus už se přistání povedlo perfektně na palubu lodi Jacklyn. To byl obdivuhodný výkon a bylo tedy napínavé, zda se to stane nyní pravidlem a stupně zvládnou přistávat i při dalších misích, jako to dělají Falcony 9 od SpaceX. A podařilo se. Raketa vynesla náklad, kterým je družice BlueBird Block 2 společnosti AST SpaceMobile a první stupeň přistál na mořské plošině. A byl to ten samý stupeň, který letěl i při předchozí misi, ovšem s novými vylepšenými motory BE-4. Samotná družice je obří anténou sloužící pro přímý přenos dat k běžným mobilním telefonům a je otázkou, jak se bude jevit na noční obloze.

Záběr z živého přenosu mise NG-3 na přistávající první stupeň rakety New Glenn Autor: Blue Origin
Záběr z živého přenosu mise NG-3 na přistávající první stupeň rakety New Glenn
Autor: Blue Origin

Společnost Blue Origin v uplynulém týdnu ukončila testy přistávacího modulu Blue Moon v termální vakuové komoře NASA. Tento modul má přistát u jižního pólu Měsíce a být jedním ze dvou, které tam v budoucnu mají dopravit astronauty misí Artemis. Druhým modulem má být upravená Starship HLS společnosti SpaceX.

Společnost VAST, která chystá první soukromou orbitální stanici Haven-1, představila další zajímavý revoluční prvek – stykovací zařízení, které je širší, než všechny dosavadní standardy stykovacích mechanismů u ISS apod. Současný adaptér IDA má průměr 1,6 m a nový od VAST má průměr 2,9 metru a také schopnost připojit těžší modul.

Důležitými testy prošla nová startovní rampa na kosmodromu Starbase (v Boca Chica v Texasu), kde proběhl plný statický zážeh stupně Super Heavy s 33 motory Raptor V3. Kromě toho proběhl také statický zážeh Starship V3, která poletí spolu s ním pravděpodobně koncem května.

Na webu Kosmonautix pokračuje seriál o výcviku astronauta, který píše přímo Aleš Svoboda z jeho výcviku. Dále zde můžete číst detaily o tom, že NASA určila Falcon Heavy jako nosič evropského vozítka Rosalind Franklin k Marsu.

Výročí

Koncem dubna 2006 (20 let) začaly být dobře viditelné fragmenty komety 73P/Schwassmann-Wachmann. Kometa se dostává ke Slunci každého 5,3 roku a rozpadá se tak, že už brzy možná přestane existovat a zbyde po ní jen občasný meteorický roj Herculid.

21. dubna 2021 (5 let) provedla helikoptéra Ingenuity první úspěšný let na povrchu jiné planety. Vznesla se do výšky 5 metrů a opět přistála. Tento epochální výkon měl být později následován několika pokusy o stále odvážnější lety na povrchu Marsu. Místo toho se z něj stal vytrvalý společník Perseverance a létal spolu s ní ještě další roky. Během X letů urazil více než X km a zcela překonal naše původní představy o možnosti létání na Marsu.

Výhled na příští týden 

Měsíc v úplňku

Výročí: Dennis Tito, turista

Výročí: supernova 1006

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: 73P/Schwassmann-Wachmann, Helikoptéra Ingenuity, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »