Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2011

16. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 16. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 16. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí pro týden od 18. do 24. 4. 2011.

Měsíc bude v úplňku. Ideální pozorovací podmínky má Saturn. Na Slunci je několik skupin skvrn. Večer začnou přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 20. dubna 2011 ve 22:00 SELČ

Obloha:

Měsíc je v úplňku v úterý 19. dubna. Jak vypadá východ Měsíce na ISS? Zpočátku to vypadá, jakoby oblaka byla nad ISS, později je Měsíc pěkně deformovaný, náhle se začíná zakulacovat, až vypadá dá se říci jako obvykle.
Nádherné fotografie z vesmírné stanice ISS pořizuje a na web umisťuje italský astronaut Paolo Nespoli. Tento astronaut Evropské vesmírné agentury má velký podíl na natáčení filmu First Orbit se záběry podobných oblastí a s podobným osvětlením, jako to mohl vidět při svém prvním letu Gagarin.

Planety viditelné okem: Saturn (0,4 mag) v souhvězdí Panny je prozatím jedinou dobře viditelnou planetou. Je vidět od soumraku v podstatě celou noc. Případná viditelnost světlejšího oblačného útvaru, bouře v severních šířkách planety, je vázána na velký průměr dalekohledu a klidný obraz. Doporučuje se průměr dalekohledu nad 20 cm. Komentář a časy nejlepší k pozorování najdete jako obvykle na Astronomickém fóru.

Aktivita Slunce: aktuálně nás potěší několika skupinami skvrn. Samotná aktivita je však nižší. Nezapomeňte se před pohledem do Slunce chránit správným filtrem, např. z Baader fólie. Aktuální snímek Slunce z družice SOHO.

Lyridy: maximum tohoto roje připadá letos na 22. dubna (ideální bude noc na 23. dubna). Měsíc je po úplňku a velmi ruší. Frekvence roje je uváděna se ZHR 18. Optimální pozorovací podmínky budou po půlnoci, než vyjde Měsíc.

Viditelnost ISS a NanoSail-D: klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS   NanoSail-D
Karlovy Vary Plzeň   Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem   Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor   České Budějovice Tábor
Liberec Kolín   Liberec Kolín
Jihlava Pardubice   Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno   Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc   Prostějov Olomouc
Zlín Opava   Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek   Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • 15. dubna odstartovala raketa Atlas 5 s vojenskou družicí NROL-34. Pěkné fotografie rakety startující ze základny Vandenberg v Kalifornii nabídl server Spaceflightnow.com
  • Podle informací serveru kosmo.cz lze očekávat start první íránské rakety v úterý 19. dubna.
  • 20. dubna je plánován start indické rakety PSLV. s družicemi Resourcesat-2, X-Sat a YouthSat
  • 22. dubna se má uskutečnit odložený start Ariane 5-ECA s družicemi Yahsat-1A a New Dawn. Po 23. hodině našeho času lze očekávat on-line přenos.
  • Bylo rozhodnuto o umístění raketoplánů po skončení služby v různých muzeích v USA. Model pro testy v atmosféře Enterprise se přesune z Washingtonu do New Yorku, Discovery půjde do muzea poblíž Washingtonu, Atlantis do muzea na Floridě a Endeavour se po svém letu přemístí do Kalifornie do Los Angeles.

Výročí

  • 19. dubna 1971 (40 let) odstartovala první orbitální stanice Saljut 1. Lety Sojuzů 10 a 11 k této stanici provázel nezdar. První se se stanicí vůbec nespojil, druhý u ní zakotvil na 23 dní, ale posádka poté zahynula při sestupu kvůli brzo otevřenému ventilu pro vyrovnání tlaku v kabině. Zajímavostí je, že stanici se podařilo po 175 dnech bezpečně navést do hustých vrstev atmosféry nad Tichým oceánem, kde zanikla.
  • Koncem dubna 2006 před pěti lety začaly být dobře viditelné fragmenty komety 73P/Schwassmann-Wachmann. Vzhledem k oběžné době 5,3 roku se komety opět přiblíží ke Slunci v letošním roce, ale návrat je to velmi nepříznivý. I v maximální jasnosti se neočekává, že budou jasnější 12 mag a navíc velmi nízko nad západním obzorem na podzim. Nicméně letos nás doufejme čekají jiné zajímavé komety.

Mapa oblohy na duben s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, 73P/Schwassmann-Wachmann, Saljut 1


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »