8. vesmírný týden 2023
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 2. do 26. 2. 2023. Měsíc je v novu. Dorůstající srpek se objeví na večerní obloze a nastane i pěkná konjunkce s jasnou Venuší a Jupiterem. Slunce je stále velmi aktivní, rozkolísá se i zemské magnetické pole. K ISS by se měla vydat kosmická loď Sojuz MS-23 bez posádky jako náhrada za poškozený Sojuz MS-22. Poškozený Progress MS-21 se odpojil dle původního plánu, tedy 18. února. Chystá se start další dlouhodobé mise Crew-6. Před 100 lety se narodil český astronom Josip Kleczek.
Obloha
Měsíc bude v novu v pondělí 20. února v 8:06 SEČ. Již 22. února nastane pěkná konjunkce s Venuší a Jupiterem, kdy Měsíc bude mezi nimi do trojúhelníku. 25. 2. již bude poblíž planety Uran a 26. 2. pod Plejádami.
Planety
Za soumraku jsou k sobě již velmi blízko výrazné hvězdy, tedy planety Venuše (−3,9 mag) a Jupiter (−2,1 mag). Jejich konjunkce nastane již 1. března. Mars (0,1 mag) je večer vysoko nad jihem. Uran (5,8 mag) je o něco níže nad jihozápadem.
K pozorování GRS na Jupiteru máme již jen málo příležitostí. Středem kotoučku prochází optimálně např. 21. 2. v 18:45 SEČ a 26. 2. v 17:55. V neděli 19. 2. probíhá přechod Io (měsíc od 18:36, stín až od 19:28). 20. 2. v 18:48 se vynoří Io ze stínu Jupiteru. 24. 2. můžeme zachytit přechod měsíce Europa (stín od 17:16 do 19:50, v 18:18 skončí přechod měsíce). 25. 2. přechází Ganymed (měsíc končí už v 17:38, stín přechází od 18:08).
Aktivita Slunce je opět zvýšená. Nejsilnější erupce X2,2 nastala ve východní části kotouče 16. 2. a byl při ní uvolněn velký oblak plazmatu, jehož okrajová část by mohla zasáhnout zemskou magnetosféru. Bohužel podle modelu jen úplným okrajem během 20. února. Ještě předtím byl o víkendu předvídán jeden slabší oblak z erupce 15. 2. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kometa C/2022 E3 (ZTF) se nyní nachází v Býku poblíž štítu Oriona a pomalu slábne. Stále je však snadno dostupná triedrem. Stačí k tomu jen tmavá obloha. V souhvězdí Andromedy se nyní nachází další poměrně jasná kometa C/2020 V2 (ZTF).
Kosmonautika
Kosmická loď Sojuz MS-23, která má v bezpilotním režimu dorazit k ISS jako náhrada za poškozený Sojuz MS-22, bude vypuštěna z kosmodromu Bajkonur 24. února 2023 a k ISS se má připojit o dva dny později 26. 2. Místo posádky doveze Sojuz MS-23 na ISS 429 kg nákladu. Mezitím došlo 18. 2. k odpojení poškozeného nákladního Progressu MS-21. Po prozkoumání posádkou stanice bylo rozhodnuto o jeho deorbitaci podle plánu. Je možné, že únik chladiva ze Sojuzu MS-22 a Prosgressu MS-21 spolu souvisí, ale výsledky šetření týmy NASA a Roskosmosu dosud nemáme.
Start nové japonské rakety H3 se nakonec neuskutečnil. Hlavní motor se zapálil a vzápětí zhasnul a startovní sekvence byla přerušena. Další termín startu nebyl zatím oznámen.
SpaceX dvakrát vypustila raketu Falcon 9. 17. 2. vynášel 51 družic Starlink (mise 2-5 a první stupeň č. 1063 podeváté úspěšně přistál). 18. února proběhl úspěšně start s telekomunikační družicí Inmarsat-6 F2 a první stupeň č. 1077 přistál potřetí.
V týdnu by měl 23. 2. proběhnout start čínské rakety CZ-3B/G3 s geostacionární družicí Zhongxing-26, Falcon 9 má 23. 2. startovat na misi Starlink 6-1.
26. února je v plánu start Falconu 9 s kosmickou lodí Crew Dragon na misi Crew-6 k ISS. Posádku tvoří čtveřice Stephen Bowen, Warren Hoburg (USA), Sultan AlNejadí (SAE) a Andrej Feďajev (Rus).
Výročí
22. února 1923 (100 let) se narodil významný český astronom Josip Kleczek. Jeho skromnost vůbec nekorespondovala s jeho slávou. Byl to nejen významný spisovatel, ale také působil na řadě univerzit. Ze všeho nejvíce miloval Slunce a zabýval se jím desítky let. Do poslední chvíle byl velmi aktivní a bylo příjemné s ním hovořit. Byl jmenován čestným členem České astronomické společnosti a takému byla udělena Nušlova cena v roce 2003. Opustil nás 5. ledna 2014 ve věku téměř 91 let.
24. února 1968 (55 let) vyšel v časopisu Nature článek oznamující objev pulsarů (Observation of a Rapidly Pulsating Radio Source. Pulsarů si poprvé všimla 6. srpna 1967 Jocelyne Bellová (Burnellová), která jich pak během následující měsíců našla ještě několik. Tým vedený Anthony Hewishem se nejprve domníval, že jde o pozemské zdroje, ale když se ukázal jejich vesmírný původ, začalo se jim humorně přezdívat „Little Green Man“ (LGM) pro jejich mimozemský původ. Brzy se ukázalo, že jde o rychle rotující neutronové hvězdy, jak již naznačoval i článek v Nature v únoru 1968. Nobelovu cenu za objev pulsarů dostal v roce 1974 bohužel pouze vedoucí celého týmu a iniciátor projektu Hewish. Ten nikdy zásluhy Jocelyn nezpochybňoval, ale ta se ocenění tehdy nedočkala.
Výhled na příští týden
- výročí: Zond 4
- výročí: Sojuz 28, Gubarev – Remek
- výročí: Patrick Moore
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).