Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2018

8. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 21. února 2018 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 19. 2. do 25. 2. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Čeká nás další zákryt Aldebaranu. Večer je nad jihozápadem Uran, na večerní oblohu se vrací Venuše. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars, vylézá i Saturn. Z objektů noční oblohy doporučíme hvězdu Sirius s jejím trpasličím průvodcem. Očekáváme tři starty raket. Nejprve odložený Falcon 9 z Kalifornie, pak japonskou H-IIA a potom zřejmě ještě druhý Falcon 9 z Floridy. Před 50 lety byl oznámen objev pulsarů.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 23. února v 9:09 SEČ. Pokud trochu předběhneme méně významné úkazy, pak zákryt jasného Aldebaranu v Býku nás čeká v pátek 23. února. Hvězda zmizí za neosvětlenou stranou ještě za světla kolem 18. hodiny SEČ a to je výborná možnost užít si tento úkaz, kdy hvězda jakoby zmizí z modré oblohy. O hodinu později, po 19. hodině již hvězda vyleze zpoza osvětlené strany za poměrně velké tmy.
Ve středu 21. února se bude přesouvat před hvězdou mí Ceti (4,3 mag). Kolem 18:30 SEČ zmizí za neosvětlenou částí Měsíce a zpoza osvětlené hrany se vynoří asi v 19:15.
22. února kolem 14:30 SEČ se bude u osvětlené hrany nacházet hvězda 5 Tauri (4,1 mag), velmi obtížná, ale za výborného počasí zajímavá možnost k pozorování hvězdy ve dne.
Poněkud lepší denní zákryt nastává v pátek odpoledne před zákrytem Aldebaranu, kdy Měsíc mezi 14. a 15. hodinou prochází přes thetu Tauri. Je to dvojice hvězd jasnosti asi 3,5 mag, z nichž jedna se za Měsícem schová a druhá bude vidět poblíž jeho jižního okraje. Zvláště thétu 1 (3,3 mag) bílé barvy už není takový problém na kvalitní modré obloze spatřit.

Planety:
Uran
(5,8 mag) je po setmění nad jihozápadem. Ještě za světla, těsně po západu Slunce je nizoučko nad západem Venuše (−4 mag).
Ráno je planeta Jupiter (−2,1 mag) nad jižním obzorem, Mars (0,9 mag) nad jihovýchodem a nízko již také Saturn (0,6 mag) téměř nad východem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 20. února nad ránem nastává zákryt Ió od 4:17 do 7:39 SEČ. 21. února nastává přechod Ió a jeho stínu; měsíc přejde od 2:49 do 4:58, přechod stínu končí ve 3:44.  22. února nastává zatmění Európy od 3:01 do 5:17 a jeho zákryt začíná v 5:33 a končí v 7:44. 24. února v 6:29 začíná přechod stínu Ganymédu.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 21. února ve 4:00, 23. února v 5:40 a 25. února v 7:20.

Aktivita Slunce se zvýšila. Mohla za to aktivní oblast, kde se měnil počet skvrn. Proto nepřekvapí, že zde došlo i k pěkné erupci třetí nejsilnější kategorie (C 1). Po erupci proběhl výron hmoty z koróny (CME), která doletěla 15. února k Zemi a způsobila celkem pěkné polární záře ve vyšších zeměpisných šířkách.
Pozorování dění v koróně nám umožňuje observatoř SOHO svým korónografem LASCO, ovšem její známý web je od konce ledna neaktuální kvůli změnám na serverech. Zatím lze snímky sledovat na webu helioviewer.org.
Povrch Slunce je opět beze skvrn. Jak se situace bude vyvíjet lze pozorovat na aktuálních fotografiích družicové observatoře SDO.

Sirius a jeho trpasličí průvodce Sirius B

Večer po setmění máme nad jihem souhvězdí Oriona a můžeme rovnou testovat stálost obrazu i ve velkém zvětšení. Například když jej zamíříme na hvězdu Rigel a podíváme se po jejím slabším hvězdném průvodci. Kolem deváté hodiny večer již vrcholí také Sirius ve Velkém psu. V případě dobrého seeingu lze u něj spatřit také průvodce Sirius B. Následující období a také roky nám slibují jeho snazší pozorování, připomíná i jeden z dílů pořadu Noční obloha.

Kosmonautika

  • Sojuz 2-1A se vydal s nákladní lodí Progress MS-08 na palubě k obloze sice s odkladem, ale bez problémů a Progress již kotví u Mezinárodní vesmírné stanice.
  • SpaceX odložila start rakety Falcon 9 z kalifornského Vandenbergu. Družice Paz a dvě malé družice chystaného projektu SpaceX pro síť družic zajišťujících levný internet po celé planetě (MicroSat 2a, MicroSat 2b) jsou již připraveny. Potíže možná způsobil aerodynamický kryt. Nový termín startu je ve středu 21. 2. v 15:17 SEČ.
  • Předběžné plány hovoří též o dvou nedělních startech (25. 2.) – japonské rakety H-IIA s družicí IGS Optical-6 a případně i Falconu 9 s družicí Hispasat-1F.

Výročí

  • 19. února 1473 (545 let) se narodil velmi známý polský astronom Mikoláš Koperník, polským jménem Nikolaj Kopernik. Kromě astronomie se věnoval také lékařství, právničině a víře. Světoznámý je však šířením myšlenky, že planety obíhají kolem Slunce po kruhových drahách. Pravdou je, že narozdíl např. od Galilea a Keplera, kteří jeho myšlenky propagovali, neměl pro své tvrzení valného důkazu. Byla to však myšlenka čistá a ve své podstatě správná.
  • 22. února 1923 (95 let) se narodil významný český astronom Josip Kleczek. Jeho skromnost vůbec nekorespondovala s jeho slávou. Byl to nejen významný spisovatel, ale také působil na řadě univerzit. Ze všeho nejvíce miloval Slunce a zabýval se jím desítky let. Do poslední chvíle byl velmi aktivní a bylo příjemné s ním hovořit. Byl jmenován čestným členem České astronomické společnosti a také mu byla udělena Nušlova cena v roce 2003. Opustil nás 5. ledna 2014 v požehnaném věku nedožitých 91 let.
  • 24. února 1968 (50 let) vyšel v časopisu Nature článek oznamující objev pulsarů (Observation of a Rapidly Pulsating Radio Source. Pulsarů si poprvé všimla 6. srpna 1967 Jocelyne Bellová (Burnellová), která jich pak během následující měsíců našla ještě několik. Tým vedený Anthony Hewishem se nejprve domníval, že jde o pozemské zdroje, ale když se ukázal jejich vesmírný původ, začalo se jim humorně přezdívat „Little Green Man“ (LGM) pro jejich mimozemský původ. Brzy se ukázalo, že jde o rychle rotující neutronové hvězdy, jak již naznačoval i článek v Nature v únoru 1968. Nobelovu cenu za objev pulsarů dostal v roce 1974 bohužel pouze vedoucí celého týmu a iniciátor projektu Hewish. Ten nikdy zásluhy Jocelyn nezpochybňoval, ale ta se ocenění tehdy nedočkala.

Výhled na příští týden    

  • Merkur a Venuše po západu Slunce
  • Galaxie M 81 a M 82
  • Výročí: Zond 4
  • Výročí: Sojuz 28, Gubarev – Remek
  • Výročí: Patrick Moore

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Josip Kleczek, Hewish, Jocelyn Bell, Pulsar, Mikoláš Koperník, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »