8. vesmírný týden 2018

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 23. února v 9:09 SEČ. Pokud trochu předběhneme méně významné úkazy, pak zákryt jasného Aldebaranu v Býku nás čeká v pátek 23. února. Hvězda zmizí za neosvětlenou stranou ještě za světla kolem 18. hodiny SEČ a to je výborná možnost užít si tento úkaz, kdy hvězda jakoby zmizí z modré oblohy. O hodinu později, po 19. hodině již hvězda vyleze zpoza osvětlené strany za poměrně velké tmy.
Ve středu 21. února se bude přesouvat před hvězdou mí Ceti (4,3 mag). Kolem 18:30 SEČ zmizí za neosvětlenou částí Měsíce a zpoza osvětlené hrany se vynoří asi v 19:15.
22. února kolem 14:30 SEČ se bude u osvětlené hrany nacházet hvězda 5 Tauri (4,1 mag), velmi obtížná, ale za výborného počasí zajímavá možnost k pozorování hvězdy ve dne.
Poněkud lepší denní zákryt nastává v pátek odpoledne před zákrytem Aldebaranu, kdy Měsíc mezi 14. a 15. hodinou prochází přes thetu Tauri. Je to dvojice hvězd jasnosti asi 3,5 mag, z nichž jedna se za Měsícem schová a druhá bude vidět poblíž jeho jižního okraje. Zvláště thétu 1 (3,3 mag) bílé barvy už není takový problém na kvalitní modré obloze spatřit.

Planety:
Uran (5,8 mag) je po setmění nad jihozápadem. Ještě za světla, těsně po západu Slunce je nizoučko nad západem Venuše (−4 mag).
Ráno je planeta Jupiter (−2,1 mag) nad jižním obzorem, Mars (0,9 mag) nad jihovýchodem a nízko již také Saturn (0,6 mag) téměř nad východem.
Úkazy Jupiterových měsíců: 20. února nad ránem nastává zákryt Ió od 4:17 do 7:39 SEČ. 21. února nastává přechod Ió a jeho stínu; měsíc přejde od 2:49 do 4:58, přechod stínu končí ve 3:44.  22. února nastává zatmění Európy od 3:01 do 5:17 a jeho zákryt začíná v 5:33 a končí v 7:44. 24. února v 6:29 začíná přechod stínu Ganymédu.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 21. února ve 4:00, 23. února v 5:40 a 25. února v 7:20.

Aktivita Slunce se zvýšila. Mohla za to aktivní oblast, kde se měnil počet skvrn. Proto nepřekvapí, že zde došlo i k pěkné erupci třetí nejsilnější kategorie (C 1). Po erupci proběhl výron hmoty z koróny (CME), která doletěla 15. února k Zemi a způsobila celkem pěkné polární záře ve vyšších zeměpisných šířkách.
Pozorování dění v koróně nám umožňuje observatoř SOHO svým korónografem LASCO, ovšem její známý web je od konce ledna neaktuální kvůli změnám na serverech. Zatím lze snímky sledovat na webu helioviewer.org.
Povrch Slunce je opět beze skvrn. Jak se situace bude vyvíjet lze pozorovat na aktuálních fotografiích družicové observatoře SDO.

Sirius a jeho trpasličí průvodce Sirius B

Večer po setmění máme nad jihem souhvězdí Oriona a můžeme rovnou testovat stálost obrazu i ve velkém zvětšení. Například když jej zamíříme na hvězdu Rigel a podíváme se po jejím slabším hvězdném průvodci. Kolem deváté hodiny večer již vrcholí také Sirius ve Velkém psu. V případě dobrého seeingu lze u něj spatřit také průvodce Sirius B. Následující období a také roky nám slibují jeho snazší pozorování, připomíná i jeden z dílů pořadu Noční obloha.

Kosmonautika

• Sojuz 2-1A se vydal s nákladní lodí Progress MS-08 na palubě k obloze sice s odkladem, ale bez problémů a Progress již kotví u Mezinárodní vesmírné stanice.
• SpaceX odložila start rakety Falcon 9 z kalifornského Vandenbergu. Družice Paz a dvě malé družice chystaného projektu SpaceX pro síť družic zajišťujících levný internet po celé planetě (MicroSat 2a, MicroSat 2b) jsou již připraveny. Potíže možná způsobil aerodynamický kryt. Nový termín startu je ve středu 21. 2. v 15:17 SEČ.
• Předběžné plány hovoří též o dvou nedělních startech (25. 2.) – japonské rakety H-IIA s družicí IGS Optical-6 a případně i Falconu 9 s družicí Hispasat-1F.

Výročí

• 19. února 1473 (545 let) se narodil velmi známý polský astronom Mikoláš Koperník, polským jménem Nikolaj Kopernik. Kromě astronomie se věnoval také lékařství, právničině a víře. Světoznámý je však šířením myšlenky, že planety obíhají kolem Slunce po kruhových drahách. Pravdou je, že narozdíl např. od Galilea a Keplera, kteří jeho myšlenky propagovali, neměl pro své tvrzení valného důkazu. Byla to však myšlenka čistá a ve své podstatě správná.
• 22. února 1923 (95 let) se narodil významný český astronom Josip Kleczek. Jeho skromnost vůbec nekorespondovala s jeho slávou. Byl to nejen významný spisovatel, ale také působil na řadě univerzit. Ze všeho nejvíce miloval Slunce a zabýval se jím desítky let. Do poslední chvíle byl velmi aktivní a bylo příjemné s ním hovořit. Byl jmenován čestným členem České astronomické společnosti a také mu byla udělena Nušlova cena v roce 2003. Opustil nás 5. ledna 2014 v požehnaném věku nedožitých 91 let.
• 24. února 1968 (50 let) vyšel v časopisu Nature článek oznamující objev pulsarů (Observation of a Rapidly Pulsating Radio Source. Pulsarů si poprvé všimla 6. srpna 1967 Jocelyne Bellová (Burnellová), která jich pak během následující měsíců našla ještě několik. Tým vedený Anthony Hewishem se nejprve domníval, že jde o pozemské zdroje, ale když se ukázal jejich vesmírný původ, začalo se jim humorně přezdívat „Little Green Man“ (LGM) pro jejich mimozemský původ. Brzy se ukázalo, že jde o rychle rotující neutronové hvězdy, jak již naznačoval i článek v Nature v únoru 1968. Nobelovu cenu za objev pulsarů dostal v roce 1974 bohužel pouze vedoucí celého týmu a iniciátor projektu Hewish. Ten nikdy zásluhy Jocelyn nezpochybňoval, ale ta se ocenění tehdy nedočkala.

Výhled na příští týden    

• Merkur a Venuše po západu Slunce
• Galaxie M 81 a M 82
• Výročí: Zond 4
• Výročí: Sojuz 28, Gubarev – Remek
• Výročí: Patrick Moore

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.