Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  3. vesmírný týden 2019

3. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 16. ledna 2019 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 14. 1. do 20. 1. 2019. Měsíc bude dorůstat k úplňku. Blíží se úplné zatmění v noci na pondělí 21. ledna. Večer je vidět Mars, ráno se k sobě blíží Venuše a Jupiter. Chang’e 4 a Yutu 2 fungují a zažijí první měsíční noc. Seismometr SEIS sondy InSight se připravuje na měření. Sonda New Horizons opět posílá data. Síť Iridium-NEXT je hotova. Před 50 lety byl objeven první optický protějšek pulsaru, a to ve známé Krabí mlhovině.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 14. ledna v 7:45 SEČ. Měsíc pak bude dorůstat k (super)úplňku. 21. ledna ráno proběhne úplné zatmění Měsíce.

Planety:
Mars (0,7 mag) najdeme večer nad jihozápadem a necelých 20° od něj je ještě Uran (5,8 mag), kolem něhož prochází Měsíc v pondělí večer. Ráno se k sobě přibližují planety Venuše (−4,4 mag) a Jupiter (−1,8 mag), koncem týdne už budou od sebe jen tři stupně.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Čína uvolnila zajímavá videa z přistání Chang’e 4 a sjetí vozítka Yutu 2 na povrch. Dále jsme mohli vidět barevné snímky sondy i vozítka. Nyní začíná v místě přistání 14 dní dlouhá měsíční noc, během níž budou oba roboti hibernováni.

New Horizons opět komunikuje se Zemí. Na cestě bude další várka dat a snímků. Na další informace a snímky si ale zřejmě počkáme spíše v řádu týdnů, než dnů.

Seismometr SEIS sondy InSight se připravuje k měřením. Kromě vyrovnání do roviny bylo třeba správně položit kabel směrem k sondě. Dále se musela provést důležitá operace, byl aktivován vyvažovací mechanismus uvnitř. Nyní víme, že seismometr je v dokonalé rovnováze a vše funguje podle plánu. Nyní došlo k snížení výšky seismometru nad povrchem. Ještě bude třeba přinést a přiklopit kryt, zejména kvůli ovlivnění větrem.

SpaceX vypustila z Kalifornie raketu Falcon 9, která pomohla zakončit výstavbu sítě Iridium-NEXT. Poslední várka 10 družic z celkových 75 byla doručena na správnou dráhu v pátek odpoledne našeho času. Všechny družice nyní fungují. Stará Iridia budou snesena a na obloze asi zůstanou blikat jen nefunkční neovladatelné exempláře.

Výročí

16. ledna 1969 (50 let) byl objeven první optický protějšek pulsaru. Pulsy zaznamenali Cocke, Disney a Taylor pomocí 36palcového dalekohledu na Stewardově observatoři v Arizoně. Rádiové pulsy neutronové hvězdy v centru Krabí mlhoviny byly zachyceny v roce 1968. Není známo mnoho optických protějšků, hlavně pro jejich velmi malý jas.

Výhled na příští týden 

  • úplné zatmění Měsíce
  • konjunkce Venuše s Jupiterem
  • Výročí: Opportunity
  • Výročí: Clementine

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pulsar, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »