Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Webb zaznamenal rychle rostoucí černou díru v raném vesmíru

Webb zaznamenal rychle rostoucí černou díru v raném vesmíru

Snímek části kupy galaxií MACS J1149.5+2223 z dalekohledu Jamese Webba byl vytvořen blízkou infračervenou kamerou NIRCam. Díky hodinám dlouhé expozici je zde vidět mnoho velmi vzdálených galaxií načervenalých odstínů.
Autor: ESA/Webb, NASA & CSA, G. Rihtaršič (University of Ljubljana, FMF), R. Tripodi (University of Ljublja

Vědci pomocí teleskopu JWST identifikovali aktivně rostoucí supermasivní černou díru ve velmi vzdálené galaxii pojmenované CANUCS‑LRD‑z8.6, která existovala jen asi 570 milionů let po Velkém třesku. Tento objev naznačuje, že v raném vesmíru mohly černé díry růst velmi rychle, možná rychleji než samotné galaxie, ve kterých sídlí. Může to změnit naše modely o tom, jak vznikaly první galaxie a jak se v nich vyvíjely supermasivní černé díry.

Vědci pomocí kosmického dalekohledu Jamese Webba, který je společným projektem americké NASA, evropské ESA a kanadské CSA, potvrdili existenci aktivně rostoucí supermasivní černé díry v galaxii pouhých 570 milionů let po velkém třesku. CANUCS-LRD-z8.6, která patří do skupiny malých, velmi vzdálených galaxií, které astronomům dosud zůstávaly záhadou, představuje důležitý kousek skládačky, který zpochybňuje dosavadní teorie o vzniku galaxií a černých děr v raném vesmíru. Tento objev možná spojuje rané černé díry se zářivými kvazary, které pozorujeme dnes.

Během prvních tří let průzkumu raného vesmíru pomocí Webbova teleskopu byl odhalen rostoucí počet malých, extrémně vzdálených a nápadně červených objektů zvaných „malé červené tečky“ (LRD = Little Red Dots). Vědci se dohadují, co by mohly představovat.

Přiklánějí se například k teorii, že jde o prvotní (primordiální) galaxie s aktivními galaktickými jádry tvořenými supermasivními černými děrami. Aby to však nebylo tak jednoduché. Tyto případné aktivní galaxie se netváří podobně, jako jiné galaxie s aktivními jádry nebo jiné supermasivní černé díry a také je otázkou, zda by vůbec mohly vzniknout tak brzy po Velkém třesku.

Vědecká přehlídka CANUCS (The Canadian NIRISS Unbiased Cluster Survey) se zaměřila na méně hmotné galaxie ve velmi vzdáleném kosmu pozorovatelné JWST díky gravitačnímu čočkování ve velmi raném vesmíru. Objev velmi vzdáleného objektu CANUCS-LRD-z8.6, pomohl v hledání odpovědí na otázky existence takových objektů. Webbův spektrograf v blízké infračervené oblasti (NIRSpec) umožnil vědcům pozorovat slabé světlo z této vzdálené galaxie a detekovat klíčové spektrální vlastnosti, které poukazují na přítomnost akrečního disku černé díry.

Roberta Tripodi, hlavní autorka studie a výzkumnice na Univerzitě v Lublani, FMF, ve Slovinsku, a INAF - Osservatorio Astronomico di Roma v Itálii, vysvětlila: „Tento objev je opravdu pozoruhodný. Pozorovali jsme galaxii, která vznikla méně než 600 milionů let po velkém třesku, a nejenže v ní existuje supermasivní černá díra, ale tato černá díra také rychle roste – mnohem rychleji, než bychom v takové galaxii v tak raném stadiu očekávali. To zpochybňuje naše chápání vzniku černých děr a galaxií v raném vesmíru a otevírá nové možnosti výzkumu toho, jak tyto objekty vznikly.“

Tým analyzoval spektrum galaxie, což pomohlo odhalit energetickým zářením vysoce ionizovaný plyn, který se rychle otáčí kolem centrálního zdroje. Tyto vlastnosti jsou klíčovými charakteristikami akreční supermasivní černé díry. Přesné spektrální údaje umožnily odhadnout hmotnost černé díry, která se ukázala být neobvykle velká pro tak rané stadium vesmíru, a ukázaly, že CANUCS-LRD-z8.6 je kompaktní a dosud nevytvořila mnoho těžkých prvků – jedná se o galaxii v raném stadiu vývoje. Tato kombinace z ní činí zajímavý předmět studia.

Spektroskopická měření pomocí JWST navíc umožnila týmu změřit, kolik energie je emitováno v různých vlnových délkách, z čehož byli schopni charakterizovat fyzikální vlastnosti galaxie. To jim umožnilo určit hmotnost hvězd galaxie a porovnat ji s hmotností černé díry. „Data, která jsme obdrželi, byla naprosto zásadní,“ dodal Dr. Nicholas Martis, spolupracovník z Univerzity v Lublani, FMF, který pomáhal analyzovat spektrum zdroje. „Spektrální vlastnosti odhalené Webbovým teleskopem poskytly jasné známky akrečního disku černé díry v centru galaxie, což nebylo možné pozorovat pomocí předchozí technologie. Ještě zajímavější je, že černá díra galaxie je ve srovnání s hmotností hvězd nadměrně masivní. To naznačuje, že černé díry v raném vesmíru mohly růst mnohem rychleji než galaxie, ve kterých se nacházejí.“

Na obrázku je zvětšený výřez pozice velmi vzdálené galaxie CANUCS-LRD-z8.6. Jde o malou, výrazně červenou galaxii ze skupiny tzv. "malých červených teček" (LRD, Little Red Dots), které můžeme pozorovat na mnoha snímcích vzdáleného kosmu pomocí infračervených kamer JWST. Nachází se v souhvězdí Lva a měla by představovat galaxii starou jen 570 milionů let po velkém třesku. Autor: ESA/Webb, NASA & CSA, G. Rihtaršič (University of Ljubljana, FMF), R. Tripodi (University of Ljublja
Na obrázku je zvětšený výřez pozice velmi vzdálené galaxie CANUCS-LRD-z8.6. Jde o malou, výrazně červenou galaxii ze skupiny tzv. "malých červených teček" (LRD, Little Red Dots), které můžeme pozorovat na mnoha snímcích vzdáleného kosmu pomocí infračervených kamer JWST. Nachází se v souhvězdí Lva a měla by představovat galaxii starou jen 570 milionů let po velkém třesku.
Autor: ESA/Webb, NASA & CSA, G. Rihtaršič (University of Ljubljana, FMF), R. Tripodi (University of Ljublja

Astronomové již dříve pozorovali, že hmotnost supermasivní černé díry a její hostitelské galaxie spolu souvisí: čím více galaxie roste, tím větší je také její centrální černá díra. CANUCS-LRD-z8.6 je nejhmotnější hostitelská galaxie známá v tak raném období, ale její centrální černá díra je ještě hmotnější, než bychom podle výše uvedeného vztahu očekávali. Výsledek naznačuje, že černé díry se mohly tvořit a začít růst zrychleným tempem v raném vesmíru, a to i v relativně malých galaxiích.

„Tento objev je vzrušujícím krokem k pochopení vzniku prvních supermasivních černých děr ve vesmíru,“ vysvětlila prof. Maruša Bradač, vedoucí skupiny na Univerzitě v Lublani, FMF. „Nečekaný rychlý růst černé díry v této galaxii vyvolává otázky o procesech, které umožnily vznik tak masivních objektů v tak rané fázi. Jak pokračujeme v analýze dat, doufáme, že najdeme další galaxie podobné CANUCS-LRD-z8.6, které by nám mohly poskytnout ještě větší vhled do původu černých děr a galaxií.“

Tým již plánuje další pozorování pomocí sítě radioteleskopů v Chile ALMA (Atacama Large Millimetre/submillimetre Array) a dalekohledu Jamese Webba, aby dále studoval chladný plyn a prach v galaxii a upřesnil své poznatky o vlastnostech černé díry. Probíhající výzkum této LRD galaxie má odpovědět na zásadní otázky o raném vesmíru, včetně toho, jak se černé díry a galaxie společně vyvíjely v prvních miliardách let kosmické historie.

Astronomové na příkladu této galaxie dokumentují, jaký význam mají přístroje, jako je JWST ve výzkumu raného vesmíru a věří, že to povede k pochopení, jak tyto supermasivní černé díry dále rostly, až daly vznik zářivým kvasarům.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esawebb.org



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Rané galaxie, Vznik supermasivní černé díry, Vzdálené galaxie, Jwst


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »