Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Webb zaznamenal rychle rostoucí černou díru v raném vesmíru

Webb zaznamenal rychle rostoucí černou díru v raném vesmíru

Snímek části kupy galaxií MACS J1149.5+2223 z dalekohledu Jamese Webba byl vytvořen blízkou infračervenou kamerou NIRCam. Díky hodinám dlouhé expozici je zde vidět mnoho velmi vzdálených galaxií načervenalých odstínů.
Autor: ESA/Webb, NASA & CSA, G. Rihtaršič (University of Ljubljana, FMF), R. Tripodi (University of Ljublja

Vědci pomocí teleskopu JWST identifikovali aktivně rostoucí supermasivní černou díru ve velmi vzdálené galaxii pojmenované CANUCS‑LRD‑z8.6, která existovala jen asi 570 milionů let po Velkém třesku. Tento objev naznačuje, že v raném vesmíru mohly černé díry růst velmi rychle, možná rychleji než samotné galaxie, ve kterých sídlí. Může to změnit naše modely o tom, jak vznikaly první galaxie a jak se v nich vyvíjely supermasivní černé díry.

Vědci pomocí kosmického dalekohledu Jamese Webba, který je společným projektem americké NASA, evropské ESA a kanadské CSA, potvrdili existenci aktivně rostoucí supermasivní černé díry v galaxii pouhých 570 milionů let po velkém třesku. CANUCS-LRD-z8.6, která patří do skupiny malých, velmi vzdálených galaxií, které astronomům dosud zůstávaly záhadou, představuje důležitý kousek skládačky, který zpochybňuje dosavadní teorie o vzniku galaxií a černých děr v raném vesmíru. Tento objev možná spojuje rané černé díry se zářivými kvazary, které pozorujeme dnes.

Během prvních tří let průzkumu raného vesmíru pomocí Webbova teleskopu byl odhalen rostoucí počet malých, extrémně vzdálených a nápadně červených objektů zvaných „malé červené tečky“ (LRD = Little Red Dots). Vědci se dohadují, co by mohly představovat.

Přiklánějí se například k teorii, že jde o prvotní (primordiální) galaxie s aktivními galaktickými jádry tvořenými supermasivními černými děrami. Aby to však nebylo tak jednoduché. Tyto případné aktivní galaxie se netváří podobně, jako jiné galaxie s aktivními jádry nebo jiné supermasivní černé díry a také je otázkou, zda by vůbec mohly vzniknout tak brzy po Velkém třesku.

Vědecká přehlídka CANUCS (The Canadian NIRISS Unbiased Cluster Survey) se zaměřila na méně hmotné galaxie ve velmi vzdáleném kosmu pozorovatelné JWST díky gravitačnímu čočkování ve velmi raném vesmíru. Objev velmi vzdáleného objektu CANUCS-LRD-z8.6, pomohl v hledání odpovědí na otázky existence takových objektů. Webbův spektrograf v blízké infračervené oblasti (NIRSpec) umožnil vědcům pozorovat slabé světlo z této vzdálené galaxie a detekovat klíčové spektrální vlastnosti, které poukazují na přítomnost akrečního disku černé díry.

Roberta Tripodi, hlavní autorka studie a výzkumnice na Univerzitě v Lublani, FMF, ve Slovinsku, a INAF - Osservatorio Astronomico di Roma v Itálii, vysvětlila: „Tento objev je opravdu pozoruhodný. Pozorovali jsme galaxii, která vznikla méně než 600 milionů let po velkém třesku, a nejenže v ní existuje supermasivní černá díra, ale tato černá díra také rychle roste – mnohem rychleji, než bychom v takové galaxii v tak raném stadiu očekávali. To zpochybňuje naše chápání vzniku černých děr a galaxií v raném vesmíru a otevírá nové možnosti výzkumu toho, jak tyto objekty vznikly.“

Tým analyzoval spektrum galaxie, což pomohlo odhalit energetickým zářením vysoce ionizovaný plyn, který se rychle otáčí kolem centrálního zdroje. Tyto vlastnosti jsou klíčovými charakteristikami akreční supermasivní černé díry. Přesné spektrální údaje umožnily odhadnout hmotnost černé díry, která se ukázala být neobvykle velká pro tak rané stadium vesmíru, a ukázaly, že CANUCS-LRD-z8.6 je kompaktní a dosud nevytvořila mnoho těžkých prvků – jedná se o galaxii v raném stadiu vývoje. Tato kombinace z ní činí zajímavý předmět studia.

Spektroskopická měření pomocí JWST navíc umožnila týmu změřit, kolik energie je emitováno v různých vlnových délkách, z čehož byli schopni charakterizovat fyzikální vlastnosti galaxie. To jim umožnilo určit hmotnost hvězd galaxie a porovnat ji s hmotností černé díry. „Data, která jsme obdrželi, byla naprosto zásadní,“ dodal Dr. Nicholas Martis, spolupracovník z Univerzity v Lublani, FMF, který pomáhal analyzovat spektrum zdroje. „Spektrální vlastnosti odhalené Webbovým teleskopem poskytly jasné známky akrečního disku černé díry v centru galaxie, což nebylo možné pozorovat pomocí předchozí technologie. Ještě zajímavější je, že černá díra galaxie je ve srovnání s hmotností hvězd nadměrně masivní. To naznačuje, že černé díry v raném vesmíru mohly růst mnohem rychleji než galaxie, ve kterých se nacházejí.“

Na obrázku je zvětšený výřez pozice velmi vzdálené galaxie CANUCS-LRD-z8.6. Jde o malou, výrazně červenou galaxii ze skupiny tzv. "malých červených teček" (LRD, Little Red Dots), které můžeme pozorovat na mnoha snímcích vzdáleného kosmu pomocí infračervených kamer JWST. Nachází se v souhvězdí Lva a měla by představovat galaxii starou jen 570 milionů let po velkém třesku. Autor: ESA/Webb, NASA & CSA, G. Rihtaršič (University of Ljubljana, FMF), R. Tripodi (University of Ljublja
Na obrázku je zvětšený výřez pozice velmi vzdálené galaxie CANUCS-LRD-z8.6. Jde o malou, výrazně červenou galaxii ze skupiny tzv. "malých červených teček" (LRD, Little Red Dots), které můžeme pozorovat na mnoha snímcích vzdáleného kosmu pomocí infračervených kamer JWST. Nachází se v souhvězdí Lva a měla by představovat galaxii starou jen 570 milionů let po velkém třesku.
Autor: ESA/Webb, NASA & CSA, G. Rihtaršič (University of Ljubljana, FMF), R. Tripodi (University of Ljublja

Astronomové již dříve pozorovali, že hmotnost supermasivní černé díry a její hostitelské galaxie spolu souvisí: čím více galaxie roste, tím větší je také její centrální černá díra. CANUCS-LRD-z8.6 je nejhmotnější hostitelská galaxie známá v tak raném období, ale její centrální černá díra je ještě hmotnější, než bychom podle výše uvedeného vztahu očekávali. Výsledek naznačuje, že černé díry se mohly tvořit a začít růst zrychleným tempem v raném vesmíru, a to i v relativně malých galaxiích.

„Tento objev je vzrušujícím krokem k pochopení vzniku prvních supermasivních černých děr ve vesmíru,“ vysvětlila prof. Maruša Bradač, vedoucí skupiny na Univerzitě v Lublani, FMF. „Nečekaný rychlý růst černé díry v této galaxii vyvolává otázky o procesech, které umožnily vznik tak masivních objektů v tak rané fázi. Jak pokračujeme v analýze dat, doufáme, že najdeme další galaxie podobné CANUCS-LRD-z8.6, které by nám mohly poskytnout ještě větší vhled do původu černých děr a galaxií.“

Tým již plánuje další pozorování pomocí sítě radioteleskopů v Chile ALMA (Atacama Large Millimetre/submillimetre Array) a dalekohledu Jamese Webba, aby dále studoval chladný plyn a prach v galaxii a upřesnil své poznatky o vlastnostech černé díry. Probíhající výzkum této LRD galaxie má odpovědět na zásadní otázky o raném vesmíru, včetně toho, jak se černé díry a galaxie společně vyvíjely v prvních miliardách let kosmické historie.

Astronomové na příkladu této galaxie dokumentují, jaký význam mají přístroje, jako je JWST ve výzkumu raného vesmíru a věří, že to povede k pochopení, jak tyto supermasivní černé díry dále rostly, až daly vznik zářivým kvasarům.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esawebb.org



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Rané galaxie, Vznik supermasivní černé díry, Vzdálené galaxie, Jwst


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »