Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Webb opět posunul hranice viditelného vesmíru blíže velkému třesku

Webb opět posunul hranice viditelného vesmíru blíže velkému třesku

Galaxie MoM-z14 je objekt, jehož kosmologický rudý posuv světla je kvůli rozpínání vesmíru 14,44, což znamená, že světlo z ní k nám putovalo 13,5 z odhadovaných 13,8 miliard let existence vesmíru.
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Na snímcích kosmického teleskopu Jamese Webba se podařilo najít objekt, který pozorujeme tak, jak vypadal 280 milionů let po velkém třesku. Tím dalekohled opět sám sobě posouvá hranice, kam až dohlédne. Podobné objevy nám pomáhají formovat naše představy o vzniku prvích galaxií.

Vypadá to, že dalekohled Jamese Webba již prokázal, že nakonec překoná prakticky všechny milníky, které mu vědci v počátečních letech stanovili. Nově potvrzená galaxie MoM-z14 potvrzuje informace o tom, jak odlišný byl raný vesmír ve srovnání s našimi přechozími představami.

Malý kousek oblohy obsahuje obrovské množství galaxií. Téměř každý světlý bod na snímku je vzdálený hvězdný ostrov, krom několika hvězd Mléčné dráhy (jako je např. hvězda s šesti cípy vlevo nahoře). Galaxie označená MoM-z14 je nyní k lednu 2026 nejvzdálenější detekovanou galaxií pomocí dalekohledu Jamese Webba. Celkový záběr je pořízen kamerou NIRCam (Near-Infrared Camera). Vzdálenost galaxie byla potvrzena spektroskopicky přístrojem NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph). Autor: NASA/ESA/CSA/STScI
Malý kousek oblohy obsahuje obrovské množství galaxií. Téměř každý světlý bod na snímku je vzdálený hvězdný ostrov, krom několika hvězd Mléčné dráhy (jako je např. hvězda s šesti cípy vlevo nahoře). Galaxie označená MoM-z14 je nyní k lednu 2026 nejvzdálenější detekovanou galaxií pomocí dalekohledu Jamese Webba. Celkový záběr je pořízen kamerou NIRCam (Near-Infrared Camera). Vzdálenost galaxie byla potvrzena spektroskopicky přístrojem NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph).
Autor: NASA/ESA/CSA/STScI

Vzhledem k expanzi vesmíru poháněné temnou energií je nemožné představit si ohromné vzdálenosti, které nás od prvních galaxií ve vesmíru dělí. Dokážeme však alespoň určit dobu, za jakou světlo z této galaxie doletělo až k nám. Umožňuje to kosmologickýc rudý posuv v jejích spektrálních čarách. Pomocí přístroje NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph) Webbova teleskopu astronomové potvrdili, že MoM-z14 má kosmologický červený posuv 14,44, což znamená, že její světlo putovalo zvětšujícím se vesmírem a bylo roztaženo a „posunuto“ k delším, červenějším vlnovým délkám, a to po dobu přibližně 13,5 z odhadovaných 13,8 miliard let existence vesmíru.

Zajímavé vlastnosti

MoM-z14 je jednou z rostoucí skupiny překvapivě jasných galaxií v raném vesmíru – podle výzkumného týmu je jich 100krát více, než předpovídaly teoretické studie před spuštěním Webbova teleskopu.

„Mezi teorií a pozorováním raného vesmíru se zvětšuje propast, což vyvolává zajímavé otázky, které je třeba v budoucnu prozkoumat,“ řekl Jacob Shen, postdoktorand na MIT a člen výzkumného týmu.

Jedním z míst, kde mohou vědci a teoretici hledat odpovědi, je nejstarší populace hvězd v Mléčné dráze. Malé procento těchto hvězd vykazuje vysoký obsah dusíku, který se objevuje také v některých Webbových pozorováních raných galaxií, včetně MoM-z14.

„Můžeme se inspirovat archeologií a dívat se na tyto starobylé hvězdy v naší vlastní galaxii jako na fosilie z raného vesmíru, s tím rozdílem, že v astronomii máme to štěstí, že Webb vidí tak daleko, že máme také přímé informace o galaxiích v té době. Ukazuje se, že vidíme některé stejné rysy, jako je toto neobvyklé obohacení dusíkem,“ řekl Naidu.

Vzhledem k tomu, že galaxie MoM-z14 existovala pouze 280 milionů let po velkém třesku, nebylo dost času na to, aby generace hvězd vyprodukovaly tak vysoké množství dusíku, jak by astronomové očekávali. Jedna z teorií, kterou vědci zmiňují, je, že husté prostředí raného vesmíru vedlo ke vzniku supermasivních hvězd schopných produkovat více dusíku než jakékoli hvězdy pozorované v místním vesmíru.

Galaxie MoM-z14 také vykazuje známky „vyčištění“ husté pravěké vodíkové mlhy raného vesmíru v prostoru kolem sebe. Jedním z důvodů, proč byl Webb původně postaven, bylo definovat časovou osu tohoto „vyčištění“ kosmického prostoru, který astronomové nazývají reionizace. To je doba, kdy rané hvězdy produkovaly světlo s dostatečně vysokou energií, aby prorazilo hustý vodíkový plyn raného vesmíru a začalo cestovat vesmírem, až se nakonec dostalo k Webbovi a k nám. Galaxie MoM-z14 poskytuje další vodítko pro zmapování časové osy reionizace, což bylo možné až poté, co Webb odhalil tajemství této éry vesmíru.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esawebb.org



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vzdálené galaxie


9. vesmírný týden 2026

9. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Halo

mobilovka byla o pár minut dříve možná barevnější ale dám tuto ze stativu 26.02. 2026 18:53 dosahovalo přibližně k Betelgeuse

Další informace »