Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2019

19. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 8. května 2019 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 6. 5. do 12. 5. 2019. Měsíc bude v první čtvrti, očekáváme zajímavé zákryty hvězd. Večer je vidět Mars, v druhé polovině noci Jupiter a nad ránem Saturn. Na Slunci je opět stará známá aktivní oblast se skvrnami. Další úspěšný start má za sebou Falcon 9 a nákladní Dragon už je u ISS. Úspěch slaví i Čína, suborbitální raketa a loď New Shepard a také malá raketa Electron. Před deseti lety byla v rámci mise STS-125 provedena poslední oprava HST.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 12. května ve 3:12 SELČ.
Z hlediska zákrytů hvězd bude zajímavý podvečer 6. května. Kolem 19:15 SELČ bude zakrývána za neosvětlenou stranu Měsíce hvězda 3,8 mag delta 1 Tauri. Potom cca v 19:50 to čeká hvězdu 4,8 mag delta 2 Tau a cca kolem 20:50 nastává přiblížení a někde i tečný zákryt hvězdy 4,3 mag delta 3 Tauri.
Večer 7. května bude Měsíc v konjunkci s Marsem.
Další zákryty nastanou 8. a 9. května. 8. 5. kolem 22:45 se schová hvězdička 6,5 mag z Blíženců. 9. května se kolem 22 SELČ schová hvězdička 7,5 mag a pak následují zákryty kolem 23:20 (hvězda 6,5 mag) a 23:35 (hvězda 5,2 mag 63 Geminorum).

Planety:
Večer je vidět Mars (1,6 mag) v Býku relativně nevysoko nad západním obzorem. V druhé polovině noci už můžeme pozorovat Jupiter (−2,5 mag) a nad ránem i Saturn (0,4 mag).
Přechod stínu a měsíčku Io nastává v pondělí 6. 5. nad ránem. Stín přechází v 0:24 až 2:36 a měsíc 1:13 až 3:24 SELČ.
Přechod stínu a měsíce Europa nastává 7. května. Stín přechází mezi 1:22 a 3:47, měsíc od 2:54 do 5:19.
11. května ve 2:05 končí zatmění Ganymedu a od 2:42 do 4:52 probíhá jeho zákryt.

Slunce 3. května 2019 v UV oboru (304 nm). Aktivní oblast 3740 je dobře patrná u levého okraje i s pěknou eruptivní protuberancí. Autor: NASA/SDO/AIA
Slunce 3. května 2019 v UV oboru (304 nm). Aktivní oblast 3740 je dobře patrná u levého okraje i s pěknou eruptivní protuberancí.
Autor: NASA/SDO/AIA
Aktivita Slunce je zvýšená pouze díky návratu aktivní oblasti, nyní pod číslem AR 2740. Už jsme ji viděli dvakrát, naposledy jako AR 2738. Dochází zde i k erupcím doprovázeným vyvržením plazmatu z koróny a jsou zde i pěkné skvrny. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Meteorický roj éta Aquarid má maximum v noci na pondělí 6. května. Jedná se o částice z Halleyovy komety. Do atmosféry vstupují pomaleji, než letní Perseidy a nejlépe je uvidíme nad ránem, kdy se souhvězdí Vodnáře, odkud zdánlivě vyletují, nachází nejvýše.

Kosmonautika

Minulou sobotu odstartovala raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon v rámci zásobovací mise CRS-17. Ta se s Mezinárodní kosmickou stanicí spojila v neděli. První stupeň rakety byl jako už tradičně znovupoužitý a vzhledem k tomu, že jeho dosednutí zpět na plovoucí plošinu u Floridy bylo úspěšné, NASA s ním předběžně počítá i pro vynesení zásobovacích misí CRS-18 a 19, což by znamenalo třetí a čtvrté použití tohoto stupně.

New Shepard má za sebou další úspěšný let a přistání. Nynější testovací lety jsou využívány k vědeckým experimentům a později, až bude spolehlivost potvrzena, budou následovat i pasažéři.

Čína opět vypustila úspěšně raketu CZ-4B. Vynesené družice Tianhui-2 01A a 01B by měly být vědeckého charakteru.

Tuto neděli úspěšně odstartovala také raketa Electron, a to s dosud nejtěžším nákladem. Na palubě byly tři družice.

Výročí

11. května 1924 (95 let) se narodil anglický astronom Antony Hewish, který dostal v roce 1974 Nobelovu cenu společně s Martinem Rylem za objev pulsarů. Smutnou hrdinkou objevu pulsarů, která Nobelovu cenu nedostala, je Jocelyn Bellová, protože ona jako postgraduální studentka jako první zaznamenala signál pulsaru v Krabí mlhovině.

11. května 1965 (50 let) se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Jeho činnost je neodmyslitelně spojena s Pardubicemi, kde na Hvězdárně Barona Artura Krause působil a mnozí jej vzpomenou v souvislosti s výpravami za zatměním Slunce. Významně se zasloužil o vylepšení hvězdárny a ovlivnil nejednu nastupující generaci pardubických astronomů. Václav Knoll nás bohužel navždy opustil již v roce 2010.

11. května 2009 (10 let) odstartoval raketoplán Atlantis na misi STS-125, která měla tu čest provést poslední opravu HST. Výpravu připomínáme nejen proto, že pomohla výrazně prodloužit životnost vesmírného dalekohledu, ale na opravě se také podílel nám známý astronaut Andrew Feustel, který tehdy s sebou vezl jedno z vydání Nerudových Písní kosmických. Raketoplán Atlantis je také poslední, který kdy ze všech letěl do vesmíru a to v červenci 2011.

Výhled na příští týden 

  • Mars v M 35
  • Výročí: vesmírné observatoře Herschel a Planck
  • Výročí: Apollo 10

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Václav Knoll, HST, STS-125, Hewish, Vesmírný týden


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »