Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2019

19. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 8. května 2019 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 6. 5. do 12. 5. 2019. Měsíc bude v první čtvrti, očekáváme zajímavé zákryty hvězd. Večer je vidět Mars, v druhé polovině noci Jupiter a nad ránem Saturn. Na Slunci je opět stará známá aktivní oblast se skvrnami. Další úspěšný start má za sebou Falcon 9 a nákladní Dragon už je u ISS. Úspěch slaví i Čína, suborbitální raketa a loď New Shepard a také malá raketa Electron. Před deseti lety byla v rámci mise STS-125 provedena poslední oprava HST.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 12. května ve 3:12 SELČ.
Z hlediska zákrytů hvězd bude zajímavý podvečer 6. května. Kolem 19:15 SELČ bude zakrývána za neosvětlenou stranu Měsíce hvězda 3,8 mag delta 1 Tauri. Potom cca v 19:50 to čeká hvězdu 4,8 mag delta 2 Tau a cca kolem 20:50 nastává přiblížení a někde i tečný zákryt hvězdy 4,3 mag delta 3 Tauri.
Večer 7. května bude Měsíc v konjunkci s Marsem.
Další zákryty nastanou 8. a 9. května. 8. 5. kolem 22:45 se schová hvězdička 6,5 mag z Blíženců. 9. května se kolem 22 SELČ schová hvězdička 7,5 mag a pak následují zákryty kolem 23:20 (hvězda 6,5 mag) a 23:35 (hvězda 5,2 mag 63 Geminorum).

Planety:
Večer je vidět Mars (1,6 mag) v Býku relativně nevysoko nad západním obzorem. V druhé polovině noci už můžeme pozorovat Jupiter (−2,5 mag) a nad ránem i Saturn (0,4 mag).
Přechod stínu a měsíčku Io nastává v pondělí 6. 5. nad ránem. Stín přechází v 0:24 až 2:36 a měsíc 1:13 až 3:24 SELČ.
Přechod stínu a měsíce Europa nastává 7. května. Stín přechází mezi 1:22 a 3:47, měsíc od 2:54 do 5:19.
11. května ve 2:05 končí zatmění Ganymedu a od 2:42 do 4:52 probíhá jeho zákryt.

Slunce 3. května 2019 v UV oboru (304 nm). Aktivní oblast 3740 je dobře patrná u levého okraje i s pěknou eruptivní protuberancí. Autor: NASA/SDO/AIA
Slunce 3. května 2019 v UV oboru (304 nm). Aktivní oblast 3740 je dobře patrná u levého okraje i s pěknou eruptivní protuberancí.
Autor: NASA/SDO/AIA
Aktivita Slunce je zvýšená pouze díky návratu aktivní oblasti, nyní pod číslem AR 2740. Už jsme ji viděli dvakrát, naposledy jako AR 2738. Dochází zde i k erupcím doprovázeným vyvržením plazmatu z koróny a jsou zde i pěkné skvrny. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Meteorický roj éta Aquarid má maximum v noci na pondělí 6. května. Jedná se o částice z Halleyovy komety. Do atmosféry vstupují pomaleji, než letní Perseidy a nejlépe je uvidíme nad ránem, kdy se souhvězdí Vodnáře, odkud zdánlivě vyletují, nachází nejvýše.

Kosmonautika

Minulou sobotu odstartovala raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon v rámci zásobovací mise CRS-17. Ta se s Mezinárodní kosmickou stanicí spojila v neděli. První stupeň rakety byl jako už tradičně znovupoužitý a vzhledem k tomu, že jeho dosednutí zpět na plovoucí plošinu u Floridy bylo úspěšné, NASA s ním předběžně počítá i pro vynesení zásobovacích misí CRS-18 a 19, což by znamenalo třetí a čtvrté použití tohoto stupně.

New Shepard má za sebou další úspěšný let a přistání. Nynější testovací lety jsou využívány k vědeckým experimentům a později, až bude spolehlivost potvrzena, budou následovat i pasažéři.

Čína opět vypustila úspěšně raketu CZ-4B. Vynesené družice Tianhui-2 01A a 01B by měly být vědeckého charakteru.

Tuto neděli úspěšně odstartovala také raketa Electron, a to s dosud nejtěžším nákladem. Na palubě byly tři družice.

Výročí

11. května 1924 (95 let) se narodil anglický astronom Antony Hewish, který dostal v roce 1974 Nobelovu cenu společně s Martinem Rylem za objev pulsarů. Smutnou hrdinkou objevu pulsarů, která Nobelovu cenu nedostala, je Jocelyn Bellová, protože ona jako postgraduální studentka jako první zaznamenala signál pulsaru v Krabí mlhovině.

11. května 1965 (50 let) se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Jeho činnost je neodmyslitelně spojena s Pardubicemi, kde na Hvězdárně Barona Artura Krause působil a mnozí jej vzpomenou v souvislosti s výpravami za zatměním Slunce. Významně se zasloužil o vylepšení hvězdárny a ovlivnil nejednu nastupující generaci pardubických astronomů. Václav Knoll nás bohužel navždy opustil již v roce 2010.

11. května 2009 (10 let) odstartoval raketoplán Atlantis na misi STS-125, která měla tu čest provést poslední opravu HST. Výpravu připomínáme nejen proto, že pomohla výrazně prodloužit životnost vesmírného dalekohledu, ale na opravě se také podílel nám známý astronaut Andrew Feustel, který tehdy s sebou vezl jedno z vydání Nerudových Písní kosmických. Raketoplán Atlantis je také poslední, který kdy ze všech letěl do vesmíru a to v červenci 2011.

Výhled na příští týden 

  • Mars v M 35
  • Výročí: vesmírné observatoře Herschel a Planck
  • Výročí: Apollo 10

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Václav Knoll, HST, STS-125, Hewish, Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »