Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Květnové výročí: Václav Knoll

Květnové výročí: Václav Knoll

Václav Knoll Autor: www.astropardubice.cz
Václav Knoll
Autor: www.astropardubice.cz
Letošního 11. května by oslavil kulaté 50. narozeniny český astronom a popularizátor Václav Knoll. Bohužel, osud mu to nedopřál, protože před čtyřmi roky podlehl nádorovému onemocnění.

Narodil se v Pardubicích a zpočátku nic nenaznačovalo, že by jeho život měl být spjat s astronomií. Vystudoval střední školu, zaměřenou na opravy zemědělských strojů a poté pracoval v Jednotném zemědělském družstvu Živanice. Jeho koníčkem byl spíše sport, jemuž se aktivně věnoval. Zájem o astronomii v něm vzbudila až kniha „Pohledy do nebe“ od Huberta Slouky. Pod jejím vlivem se roku 1987 přihlásil na pomaturitní studium astronomie, které probíhalo ve Valašském Meziříčí. Byl přijat a úspěšně je ukončil roku 1990.

Krátce poté začal působit v pardubickém Domě dětí a mládeže Delta, kde vedl několik kroužků. Významný se pro Václava Knolla stal rok 1994. Získal post vedoucího oddělení astronomie a sportu, a začal aktivně popularizovat astronomii, převážně mezi mládeží. Neomezoval se jen na rodné Pardubice, ale vystupoval i na dalších místech, například v Žamberku, Lázních Bohdaneč, Jánských lázních, či v táborových základnách Varvažově a Slavňovicích. Díky jeho osobitému přístupu a zápalu pro věc si astronomii oblíbila celá řada jeho posluchačů, a to nejen mezi dětmi. Někteří z nich se jí dokonce začali věnovat i hlouběji.

V následujících letech se věnoval také pardubické hvězdárně, která vznikla z výše uvedeného oddělení. Snažil se ji vylepšit po estetické i technické stránce. Díky němu došlo na rekonstrukci pozorovací terasy a k umístění slunečních hodin. Zasloužil se také o to, aby zde byl nainstalován automatizovaný dalekohled o průměru 45 cm. Mimo jiné uskutečňoval výlety s dalekohledy, při kterých ukazoval zájemcům krásy noční oblohy.

Z dalších zásluh je nutné zmínit, že se výrazně podílel na vzniku Astronomické společnosti Pardubice, která sdružuje zájemce o astronomii z této lokality.

Jeho samotného nejvíce lákalo pozorování úplných zatmění Slunce. Roku 1995 se jedno takové uskutečnilo v Thajsku a Václav Knoll zorganizoval mezinárodní výpravu do této země, jejímž cílem bylo úkaz napozorovat. Získala pojmenování SAROS a byla úspěšná. Proto roku 1998 následovala další expedice do Venezuely, následující rok do Maďarska a roku 2006 do Turecka.

Řetěz těchto úspěšných akcí zkalilo v srpnu 2007 zjištění, že Václav Knoll má na mozku zhoubný nádor, který nelze operovat. Kvůli tomu se již nemohl zúčastnit výpravy do Ruska roku 2008 a o rok později do Číny.

Boj s nemocí prohrál Václav Knoll 10. února 2010. Jeho jméno nám bude na obloze připomínat alespoň planetka (80179) Václavknoll, objevená českou astronomkou Lenkou Kotkovou 1. listopadu 1999.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Václav Knoll, Osobnost


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »