Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Květnové výročí: Václav Knoll

Květnové výročí: Václav Knoll

Václav Knoll Autor: www.astropardubice.cz
Václav Knoll
Autor: www.astropardubice.cz
Letošního 11. května by oslavil kulaté 50. narozeniny český astronom a popularizátor Václav Knoll. Bohužel, osud mu to nedopřál, protože před čtyřmi roky podlehl nádorovému onemocnění.

Narodil se v Pardubicích a zpočátku nic nenaznačovalo, že by jeho život měl být spjat s astronomií. Vystudoval střední školu, zaměřenou na opravy zemědělských strojů a poté pracoval v Jednotném zemědělském družstvu Živanice. Jeho koníčkem byl spíše sport, jemuž se aktivně věnoval. Zájem o astronomii v něm vzbudila až kniha „Pohledy do nebe“ od Huberta Slouky. Pod jejím vlivem se roku 1987 přihlásil na pomaturitní studium astronomie, které probíhalo ve Valašském Meziříčí. Byl přijat a úspěšně je ukončil roku 1990.

Krátce poté začal působit v pardubickém Domě dětí a mládeže Delta, kde vedl několik kroužků. Významný se pro Václava Knolla stal rok 1994. Získal post vedoucího oddělení astronomie a sportu, a začal aktivně popularizovat astronomii, převážně mezi mládeží. Neomezoval se jen na rodné Pardubice, ale vystupoval i na dalších místech, například v Žamberku, Lázních Bohdaneč, Jánských lázních, či v táborových základnách Varvažově a Slavňovicích. Díky jeho osobitému přístupu a zápalu pro věc si astronomii oblíbila celá řada jeho posluchačů, a to nejen mezi dětmi. Někteří z nich se jí dokonce začali věnovat i hlouběji.

V následujících letech se věnoval také pardubické hvězdárně, která vznikla z výše uvedeného oddělení. Snažil se ji vylepšit po estetické i technické stránce. Díky němu došlo na rekonstrukci pozorovací terasy a k umístění slunečních hodin. Zasloužil se také o to, aby zde byl nainstalován automatizovaný dalekohled o průměru 45 cm. Mimo jiné uskutečňoval výlety s dalekohledy, při kterých ukazoval zájemcům krásy noční oblohy.

Z dalších zásluh je nutné zmínit, že se výrazně podílel na vzniku Astronomické společnosti Pardubice, která sdružuje zájemce o astronomii z této lokality.

Jeho samotného nejvíce lákalo pozorování úplných zatmění Slunce. Roku 1995 se jedno takové uskutečnilo v Thajsku a Václav Knoll zorganizoval mezinárodní výpravu do této země, jejímž cílem bylo úkaz napozorovat. Získala pojmenování SAROS a byla úspěšná. Proto roku 1998 následovala další expedice do Venezuely, následující rok do Maďarska a roku 2006 do Turecka.

Řetěz těchto úspěšných akcí zkalilo v srpnu 2007 zjištění, že Václav Knoll má na mozku zhoubný nádor, který nelze operovat. Kvůli tomu se již nemohl zúčastnit výpravy do Ruska roku 2008 a o rok později do Číny.

Boj s nemocí prohrál Václav Knoll 10. února 2010. Jeho jméno nám bude na obloze připomínat alespoň planetka (80179) Václavknoll, objevená českou astronomkou Lenkou Kotkovou 1. listopadu 1999.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Václav Knoll, Osobnost


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »