Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Prosincové výročí: Steven Alan Hawley

Prosincové výročí: Steven Alan Hawley

Dnes, v pondělí 12. prosince 2016, slaví šedesáté páté narozeniny americký astronom a astronaut Steven Alan Hawley. Zúčastnil se dohromady pěti vesmírných misí, díky kterým strávil v kosmickém prostoru celkem více než 32 dní.

Na svět přišel ve středoamerickém státě Kansas, konkrétně v městě Ottawa. On sám však považuje za své rodné město Salinu, kde studoval střední školu. Tu dokončil v roce 1969. Poté pokračoval na Kansaské univerzitě, kterou absolvoval s nejvyšším možným vyznamenáním a získal zde bakalářský titul. Jeho hlavním zaměřením byla fyzika a astronomie. Další vzdělávání probíhalo na Kalifornské univerzitě v městě Santa Cruz. Tu dokončil v roce 1977 a získal tak titul Ph.D. z astronomie a astrofyziky.

Již během těchto studií pracoval jako výzkumný asistent na Námořní observatoři ve Washingtonu a také na Národní radioastronomické observatoři v Green Banku (Západní Virginie). Zde se věnoval spektrofotometrii galaxiímlhovin se zaměřením na určení jejich chemického složení. Výsledky pak zveřejňoval v odborných astronomických časopisech.

V lednu 1978 byl vybrán do týmu budoucích astronautů. Ještě předtím, než vzlétl do kosmického prostoru první raketoplán, testoval systémy v Integrované laboratoři raketoplánové avioniky (SAIL). Během prvních misí raketoplánů byl členem podpůrného týmu, který pracoval na Floridě v Kennedyho vesmírném středisku (KSC).

První Hawleyho vesmírná výprava nesla označení STS-41-D a jednalo se o premiérový let raketoplánu Discovery. Uskutečnila se na přelomu srpna a září 1984 a kromě řady experimentů došlo během letu k vypuštění tří komunikačních družic.

Druhý vesmírný let absolvoval Hawley na palubě raketoplánu Columbia v lednu 1986. Byl to poslední let před tragickou havárií Challengeru. Měl označení STS‑61-C a hlavním jeho cílem bylo vypuštění komunikačního satelitu Satcom Ku-1.

Třetí Hawleyova mise proběhla v dubnu 1990 a nesla označení STS-31. Uskutečnil ji raketoplán Discovery a byl při ní vynesen na oběžnou dráhu kolem Země Hubbleův kosmický dalekohled (HST).

K tomuto dalekohledu se Hawley vrátil ještě jednou, během výpravy STS-82. Byl to druhý servisní let k HST a provedl jej raketoplán Discovery v únoru 1997.

Naposledy se do kosmického prostoru vydal Hawley na palubě raketoplánu Columbia, a to v červenci 1999 během mise STS-93. Tentokrát byla z nákladového prostoru vypuštěna astronomická observatoř Chandra, což je rentgenový dalekohled. Tímto letem se seznam Hawleyho kosmických výprav uzavřel.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Facebook Hvězdárny v Plzni

Převzato: Hvězdárna Plzeň



O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Výročí, Astronaut, Astronom, Osobnost, Steven Alan Hawley


10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos).

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla 10 stupňů nad obzorem, Slunce 17 stupňů pod obzorem. Nejvíce focení stěžoval Měsíc s 84 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 58 stupňů nad obzorem, vzdálený 85 stupňů od komety. Vysoká atmosférická vlhkost postupně obalila techniku tenkou vrstvou jinovatky.

Další informace »