47. vesmírný týden 2023
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 11. do 26. 11. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je Saturn nad jihem a Jupiter nad východem, ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce bylo převážně klidné, nastala však jedna erupce filamentu. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní dobře viditelná poblíž hvězdy Vega. Starty čínských raket typu CZ-2 zcela zastínily ne starty Falconů 9, tam došlo jen k jednomu startu, ale druhý integrovaný let SuperHeavy Starship, který nedosáhl plánovaných cílů, ale byl výrazně méně problematický, než ten první a hodně se toho podařilo. Před čtvrtstoletím začalo budování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), když byl vypuštěn její první modul Zarja.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 20. 11. v 11:50 SEČ. Měsíc ve čtvrti bude večer vidět tři stupně pod Saturnem. O den později, v úterý 21. 11. kolem 20:00 SEČ, dojde k zákrytu hvězdy psí 1 Aquarii (4,2 mag). 22. 11. kolem 17:00 SEČ Měsíc zakryje hvězdu 29 Psc (5,1 mag). Téměř úplňkový Měsíc projde o víkendu pod Plejádami.
Planety
Saturn (0,8 mag) v souhvězdí Vodnáře je nad jihem po setmění. Jupiter (−2,8 mag) je večer nad východem. Venuše (−4,3 mag) je nejlépe vidět ráno jako jasný objekt na východě.
Merkur je od nás v jeho východní elongaci prakticky nepozorovatelný. Mars je těsně po konjunkci se Sluncem nepozorovatelný a jako slabší hvězda se vynoří vpravo od zakrytého Slunce v záběru koronografu SOHO.
Aktivita Slunce byla nízká. Přesto se odehrála jedna erupce filamentu, při které byla vyvržena hmota z koróny téměř přímo k Zemi. Skvrny na povrchu nyní téměř nejsou. O víkendu se natočila nová aktivní oblast se skvrnami, kde slabší aktivita probíhá. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kometa 12P/Pons-Brooks je po dalším zjasnění dobře viditelná. Stačí na ni triedr, kde se jeví jako slabší planetární mlhovina. Najdeme ji v souhvězdí Herkula nedaleko hvězdy Vega z Lyry. Mapu hledejte na CzSkY.cz.
Kometa C/2023 H2 (Lemmon) již zmizela nízko nad jižním obzorem, kde se nachází večer pár stupňů nad obzorem v souhvězdí Jižní ryby.
Autor: Martin Gembec
Kosmonautika
Start Falconu 9 s třetím párem družic O3b mPOWER se uskutečnil 12. 11. a poté byly v plánu dva starty se Starlinky plánované na 17. listopad. Zde však došlo k odkladu na sobotu 18. 11., zřejmě aby ustoupily testu SuperHeavy Starship. Nakonec se ale uskutečnil jen jeden start Falconu 9 se Starlinky a ani test SHS se 17. 11. neuskutečnil, přestože SpaceX k němu konečně získala povolení. Na vině bylo ovládání jednoho z roštových kormidel na vršku rakety SuperHeavy. Velmi rychle však došlo k nápravě a náhradním termínem startu byla stanovena sobota 18. 11.
Nakonec tedy v sobotu po 6. hodině SEČ odstartoval jeden Falcon 9 se Starlinky z floridské rampy SLC-40 a pak přišel velký den pro superraketu na kosmodromu v Boca Chica v Texasu. Start největšího a nejsilnějšího nosiče historie kosmonautiky tentokrát neprovázely žádné problémy. Před startem došlo v čase T-40 sekund ke krátkému přerušení odpočtu a poté co odpočet doběhl do nuly, spustilo se všech 33 motorů Raptor na SuperHeavy a sestava se vydala k obloze. Po 2 minutách a 45 sekundách se navíc podařil hot-staging - rozdělené obou stupňů, kdy současně pracovaly motory na prvním i druhém stupni. První stupeň SuperHeavy se poté pokusil o otočku a návrat zpět, ale motory nepracovaly správně a autodestrukční systém byl nucen stupeň zničit. Mezitím horní stupeň, Starship, pokračoval v letu do kosmického prostoru. Krátce předtím, než měly být motory Starship vypnuty, v čase 8:04 od startu, došlo k zničení Starship. Přesná příčina není zatím známa. Přestože nebyly splněny všechny cíle testu, šlo nesporně o obrovský úspěch v mnoha ohledech.
Autor: Andrew McCarthy
Výročí
20. listopadu 1893 (130 let) se narodil novinář, spisovatel, divadelní ochotník a astronom Bedřich Čurda-Lipovský. Vydával čtrnáctideník Volné slovo. Byl komunálním politikem v Moravské Ostravě. Už od studentských let byla jeho zálibou astronomie. Stál u zrodu astronomické sekce při Přírodovědecké společnosti v Ostravě. Konal i mnoho vědeckých pozorování, stal se členem mezinárodní Unie pozorovatelů Slunce a planet se sídlem v Curychu. V roce 1945 se stal laureátem Nušlovy ceny. V šedesátých letech byl ředitelem ostravské hvězdárny.
20. listopadu 1998 (25 let) odstartovala raketa Proton s prvním modulem budoucí Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Modul Zarja je zajímavý tím, že jeho výrobu zajistilo Rusko, ale financovaly jej USA. Je jakýmsi propojovacím prvkem mezi ruskou a americkou částí stanice. Modul označovaný také FGB měl i záložní kus, ten je nyní přebudován do podoby modulu Nauka, který ale provázelo mnoho obtíží při výrobě a testech, a tak se jeho let ke stanici výrazně opozdil a byl k ní připojen až 29. července 2021.
Výhled na příští týden
- výročí: Vojtěch Letfus
- výročí: Explorer 18
- výročí: Christian Doppler
- výročí: Bohuslav Mašek
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
