Úvodní  >  Autoři  >  Jan Herzig

Autor: Jan Herzig

O autorovi

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.



16.06.2025 Senát plný jako nikdy předtím. Středoškoláci ukázali, že věda má smysl.

(přečteno 2 824x)

27.05.2025 Budoucnost zajištěna? Mladí vědci dokazují, že Česko má dobře našlápnuto

(přečteno 7 092x)

14.03.2025 Okno do vesmíru #1

(přečteno 7 689x)

19.06.2024 JWST objevil překvapivou dvojhvězdu

(přečteno 8 840x)

02.04.2024 Jak vznikají modří veleobři?

(přečteno 6 160x)

26.02.2024 První soukromé přistání na Měsíci

(přečteno 12 409x)

19.11.2023 Druhý start Super Heavy Starship

(přečteno 9 257x)

09.11.2023 První vědecké snímky teleskopu Euclid zveřejněny!

(přečteno 7 029x)

07.11.2023 JWST si prohlédl Krabí mlhovinu

(přečteno 8 621x)

13.10.2023 Psyche: Cesta za tajemstvím kovové planetky

(přečteno 9 168x)

25.08.2023 Instagram České astronomické společnosti slaví první narozeniny!

(přečteno 3 726x)

03.08.2023 Záhadná exoplaneta vypadá při každém pozorování jinak

(přečteno 9 363x)

23.06.2023 Podílejte se na tvorbě obsahu pro náš web a instagramový účet!

(přečteno 4 645x)

22.06.2023 Exoplaneta TRAPPIST-1c vypadá jinak, než jsme si mysleli

(přečteno 10 779x)

16.06.2023 HST na stopě středně těžkých černých děr

(přečteno 5 830x)

08.06.2023 Více než 45 000 galaxií

(přečteno 7 306x)

17.05.2023 Jak staré jsou prstence Saturnu?

(přečteno 6 672x)

17.04.2023 První start Super Heavy Starship: Nová éra kosmonautiky přichází

(přečteno 14 530x)

13.04.2023 Sonda JUICE se vydává k Jupiteru: Co přinese první vlajková loď ESA?

(přečteno 11 612x)

30.03.2023 Jaké počasí panuje na vnějších planetách?

(přečteno 9 356x)

28.03.2023 V blízkosti černé díry v centru Galaxie se rodí nová hvězda

(přečteno 5 797x)

28.02.2023 Observatoř Chandra objevila obrovské černé díry na kolizním kurzu

(přečteno 9 425x)

23.02.2023 Objev masivních galaxií v raném vesmíru se vymyká stávajícím modelům

(přečteno 10 302x)

17.02.2023 Největší radioteleskop na světě objevil temnou trpasličí galaxii

(přečteno 10 637x)

10.02.2023 Trpasličí planeta Quaoar má prstenec

(přečteno 8 623x)

07.02.2023 První hvězdy mohly být až stotisíckrát hmotnější než Slunce

(přečteno 6 300x)

02.02.2023 Rover Perseverance vyložil poslední vzorek

(přečteno 7 963x)

31.01.2023 Sonda Lucy má nový cíl

(přečteno 7 559x)

26.01.2023 Malý asteroid dnes v noci proletí velmi blízko kolem Země

(přečteno 10 599x)

26.01.2023 Vznikají základní stavební kameny života dříve než hvězdy?

(přečteno 6 489x)

20.01.2023 Webbův teleskop pozoroval prašný disk u červeného trpaslíka

(přečteno 8 424x)

17.01.2023 Dalekohled Jamese Webba poprvé potvrdil objev nové exoplanety

(přečteno 8 513x)

16.01.2023 Astronomové objevili nejvzdálenější hvězdy náležící k Mléčné dráze

(přečteno 6 758x)

12.12.2022 Dalekohled Jamese Webba na stopě temné hmoty

(přečteno 9 154x)

12.12.2022 Čech se podívá k Měsíci

(přečteno 8 370x)

07.12.2022 Před 50 lety se lidé naposledy vydali k Měsíci: Příběh mise Apollo 17

(přečteno 12 549x)

29.11.2022 Observatoř IXPE pomáhá rozluštit tajemství urychlování částic ve výtryscích černých děr

(přečteno 6 353x)

25.11.2022 Český pilot se stal záložním astronautem ESA

(přečteno 7 320x)

27.09.2022 První test planetární obrany v dějinách: Sonda DART se srazila s měsíčkem Dimorphos

(přečteno 9 732x)

15.09.2022 Pozůstatek supernovy z Velkého Magellanova mračna očima Chandry a Hubblea

(přečteno 7 414x)

05.09.2022 Astronomové rozluštili záhadu chybějícího oxidu uhelnatého v protoplanetárních discích

(přečteno 4 511x)

02.09.2022 Česká astronomická společnost je na Instagramu!

(přečteno 7 980x)

29.08.2022 Aktuálně: První start superrakety SLS zahájí program Artemis

(přečteno 13 559x)

25.08.2022 Objev exoplanety v blízkosti obyvatelné zóny červeného trpaslíka Ross 508

(přečteno 6 669x)

10.08.2022 Stručná historie průzkumu Marsu

(přečteno 10 269x)

08.07.2022 Dalekohled Jamese Webba odhalí první snímky! Proč je tak důležitý a co už zvládl?

(přečteno 10 716x)

17.06.2022 Jak jsou urychlovány částice ve slunečních erupcích?

(přečteno 8 033x)

09.06.2022 Astronomové za pomoci umělé inteligence identifikovali 116 000 nových proměnných hvězd

(přečteno 4 935x)

03.06.2022 Výzkum spektrálně nejrozmanitější hvězdy objasní tvorbu těžkých prvků

(přečteno 7 089x)

17.05.2022 Voda se na Marsu vyskytovala déle, než se předpokládalo, odhalil rover Zhurong

(přečteno 9 234x)

09.05.2022 V PSB galaxiích je dostatek plynu pro tvorbu nových hvězd. Co jim v tom brání?

(přečteno 6 054x)

29.04.2022 Objasnění vzniku častých struktur na Europě nahrává mimozemskému životu

(přečteno 9 123x)

18.04.2022 Čtyři miliardy let stará kometa s obrovským jádrem se přiblíží ke Slunci

(přečteno 11 673x)

12.04.2022 Nejvzdálenější pozorovaná galaxie

(přečteno 10 410x)

11.04.2022 Hubbleův dalekohled objevil neobvykle vznikající protoplanetu

(přečteno 8 551x)

04.04.2022 Šest desetiletí od vstupu USA na oběžnou dráhu Šedesát let amerických orbitálních pilotovaných letů (5/5)

(přečteno 5 737x)

21.03.2022 Šest desetiletí od vstupu USA na oběžnou dráhu – let Mercury-Atlas 6 (4/5)

(přečteno 4 615x)

11.03.2022 Šest desetiletí od vstupu USA na oběžnou dráhu – John Glenn (3/5)

(přečteno 4 555x)

28.02.2022 Šest desetiletí od vstupu USA na oběžnou dráhu – Technika a mise programu Mercury (2/5)

(přečteno 5 148x)

21.02.2022 Astronomové nalezli planetární tělesa v obyvatelné zóně u bílého trpaslíka

(přečteno 7 369x)

20.02.2022 Šest desetiletí od vstupu USA na oběžnou dráhu – John Glenn Mercury Friendship 7 (1/5)

(přečteno 6 279x)

14.02.2022 NASA vybrala k realizaci dvě nové sluneční mise

(přečteno 10 265x)



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »