Úvodní  >  Autoři  >  Jan Herzig

Autor: Jan Herzig

O autorovi

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.



16.06.2025 Senát plný jako nikdy předtím. Středoškoláci ukázali, že věda má smysl.

(přečteno 460x)

27.05.2025 Budoucnost zajištěna? Mladí vědci dokazují, že Česko má dobře našlápnuto

(přečteno 1 105x)

14.03.2025 Okno do vesmíru #1

(přečteno 2 128x)

19.06.2024 JWST objevil překvapivou dvojhvězdu

(přečteno 5 431x)

02.04.2024 Jak vznikají modří veleobři?

(přečteno 4 179x)

26.02.2024 První soukromé přistání na Měsíci

(přečteno 7 947x)

19.11.2023 Druhý start Super Heavy Starship

(přečteno 6 989x)

09.11.2023 První vědecké snímky teleskopu Euclid zveřejněny!

(přečteno 5 562x)

07.11.2023 JWST si prohlédl Krabí mlhovinu

(přečteno 6 211x)

13.10.2023 Psyche: Cesta za tajemstvím kovové planetky

(přečteno 6 829x)

25.08.2023 Instagram České astronomické společnosti slaví první narozeniny!

(přečteno 2 627x)

03.08.2023 Záhadná exoplaneta vypadá při každém pozorování jinak

(přečteno 6 325x)

23.06.2023 Podílejte se na tvorbě obsahu pro náš web a instagramový účet!

(přečteno 3 305x)

22.06.2023 Exoplaneta TRAPPIST-1c vypadá jinak, než jsme si mysleli

(přečteno 7 900x)

16.06.2023 HST na stopě středně těžkých černých děr

(přečteno 3 883x)

08.06.2023 Více než 45 000 galaxií

(přečteno 5 365x)

17.05.2023 Jak staré jsou prstence Saturnu?

(přečteno 4 569x)

17.04.2023 První start Super Heavy Starship: Nová éra kosmonautiky přichází

(přečteno 11 334x)

13.04.2023 Sonda JUICE se vydává k Jupiteru: Co přinese první vlajková loď ESA?

(přečteno 8 397x)

30.03.2023 Jaké počasí panuje na vnějších planetách?

(přečteno 6 395x)

28.03.2023 V blízkosti černé díry v centru Galaxie se rodí nová hvězda

(přečteno 4 450x)

28.02.2023 Observatoř Chandra objevila obrovské černé díry na kolizním kurzu

(přečteno 7 884x)

23.02.2023 Objev masivních galaxií v raném vesmíru se vymyká stávajícím modelům

(přečteno 7 354x)

17.02.2023 Největší radioteleskop na světě objevil temnou trpasličí galaxii

(přečteno 7 951x)

10.02.2023 Trpasličí planeta Quaoar má prstenec

(přečteno 6 007x)

07.02.2023 První hvězdy mohly být až stotisíckrát hmotnější než Slunce

(přečteno 4 782x)

02.02.2023 Rover Perseverance vyložil poslední vzorek

(přečteno 5 745x)

31.01.2023 Sonda Lucy má nový cíl

(přečteno 5 458x)

26.01.2023 Malý asteroid dnes v noci proletí velmi blízko kolem Země

(přečteno 7 965x)

26.01.2023 Vznikají základní stavební kameny života dříve než hvězdy?

(přečteno 4 644x)

20.01.2023 Webbův teleskop pozoroval prašný disk u červeného trpaslíka

(přečteno 6 106x)

17.01.2023 Dalekohled Jamese Webba poprvé potvrdil objev nové exoplanety

(přečteno 6 190x)

16.01.2023 Astronomové objevili nejvzdálenější hvězdy náležící k Mléčné dráze

(přečteno 4 972x)

12.12.2022 Dalekohled Jamese Webba na stopě temné hmoty

(přečteno 6 943x)

12.12.2022 Čech se podívá k Měsíci

(přečteno 5 888x)

07.12.2022 Před 50 lety se lidé naposledy vydali k Měsíci: Příběh mise Apollo 17

(přečteno 7 954x)

29.11.2022 Observatoř IXPE pomáhá rozluštit tajemství urychlování částic ve výtryscích černých děr

(přečteno 4 683x)

25.11.2022 Český pilot se stal záložním astronautem ESA

(přečteno 5 380x)

27.09.2022 První test planetární obrany v dějinách: Sonda DART se srazila s měsíčkem Dimorphos

(přečteno 6 966x)

15.09.2022 Pozůstatek supernovy z Velkého Magellanova mračna očima Chandry a Hubblea

(přečteno 5 158x)

05.09.2022 Astronomové rozluštili záhadu chybějícího oxidu uhelnatého v protoplanetárních discích

(přečteno 3 481x)

02.09.2022 Česká astronomická společnost je na Instagramu!

(přečteno 5 552x)

29.08.2022 Aktuálně: První start superrakety SLS zahájí program Artemis

(přečteno 11 486x)

25.08.2022 Objev exoplanety v blízkosti obyvatelné zóny červeného trpaslíka Ross 508

(přečteno 4 776x)

10.08.2022 Stručná historie průzkumu Marsu

(přečteno 7 205x)

08.07.2022 Dalekohled Jamese Webba odhalí první snímky! Proč je tak důležitý a co už zvládl?

(přečteno 8 764x)

17.06.2022 Jak jsou urychlovány částice ve slunečních erupcích?

(přečteno 5 795x)

09.06.2022 Astronomové za pomoci umělé inteligence identifikovali 116 000 nových proměnných hvězd

(přečteno 3 671x)

03.06.2022 Výzkum spektrálně nejrozmanitější hvězdy objasní tvorbu těžkých prvků

(přečteno 5 054x)

17.05.2022 Voda se na Marsu vyskytovala déle, než se předpokládalo, odhalil rover Zhurong

(přečteno 7 385x)

09.05.2022 V PSB galaxiích je dostatek plynu pro tvorbu nových hvězd. Co jim v tom brání?

(přečteno 4 588x)

29.04.2022 Objasnění vzniku častých struktur na Europě nahrává mimozemskému životu

(přečteno 7 895x)

18.04.2022 Čtyři miliardy let stará kometa s obrovským jádrem se přiblíží ke Slunci

(přečteno 9 172x)

12.04.2022 Nejvzdálenější pozorovaná galaxie

(přečteno 8 268x)

11.04.2022 Hubbleův dalekohled objevil neobvykle vznikající protoplanetu

(přečteno 6 540x)

04.04.2022 Šest desetiletí od vstupu USA na oběžnou dráhu Šedesát let amerických orbitálních pilotovaných letů (5/5)

(přečteno 4 210x)

21.03.2022 Šest desetiletí od vstupu USA na oběžnou dráhu – let Mercury-Atlas 6 (4/5)

(přečteno 3 663x)

11.03.2022 Šest desetiletí od vstupu USA na oběžnou dráhu – John Glenn (3/5)

(přečteno 3 753x)

28.02.2022 Šest desetiletí od vstupu USA na oběžnou dráhu – Technika a mise programu Mercury (2/5)

(přečteno 4 120x)

21.02.2022 Astronomové nalezli planetární tělesa v obyvatelné zóně u bílého trpaslíka

(přečteno 5 765x)

20.02.2022 Šest desetiletí od vstupu USA na oběžnou dráhu – John Glenn Mercury Friendship 7 (1/5)

(přečteno 4 967x)

14.02.2022 NASA vybrala k realizaci dvě nové sluneční mise

(přečteno 7 708x)



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »