Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nejvzdálenější pozorovaná galaxie
Jan Herzig Vytisknout článek

Nejvzdálenější pozorovaná galaxie

Snímek galaxie HD1
Autor: Yuichi Harikane

HD1, tak zní označení potenciálně úplně nejvzdálenějšího kosmického objektu, který kdy lidé svými přístroji spatřili. Od této galaxie k nám světlo podle prvotních měření letělo 13,5 miliardy let. Díváme se tedy na vzhled objektu, jak vypadal ve chvíli, kdy vesmír existoval pouhopouhých 300 milionů let, což činí jen něco málo přes dvě procenta současné doby existence kosmu. Rudý posuv galaxie se rovná hodnotě 13,3. Tento, podle prvních měření opravdu mimořádný objev učinili vědci z Center for Astrophysics Harvard & Smithsonian Institut.

V současné chvíli existují dvě teorie ohledně toho, co se v této velmi staré galaxii může nacházet. Tou první je možnost, že se galaxie skládá z extrémně starých hvězd, jež by podle metalicity mohly spadat do dosud nikdy nepozorované, hypotetické populace III. Skládaly by se tak pouze z vodíku, helia a stopového množství berylia a lithia. Tyto hypotetické hvězdy by měly být hmotnější, svítivější a teplejší než ty v současném vesmíru. Takovýchto hvězd by zde mohlo vzniknout až 100 za rok, tedy mnohem více, než astrofyzici v takových galaxiích očekávali. Počet hvězd, které tato galaxie produkuje, nahrává tomu, že by se mohlo jednat právě o třetí hvězdnou populaci. Druhou možností je, že HD1 obsahuje supermasivní černou díru s hmotností kolem sto milionů hmotnosti Slunce. V případě potvrzení druhé varianty by se jednalo nejen o nejvzdálenější známou černou díru, ale především by mohla tato galaxie nabídnout odpověď na jednu z nejpalčivějších otázek dnešní astrofyziky, a to sice jak mohly takto masivní objekty vzniknout za takto krátký čas.

Časová osa vývoje vesmíru s vyznačenou polohou HD1 Autor: Yuichi Harikane, NASA
Časová osa vývoje vesmíru s vyznačenou polohou HD1
Autor: Yuichi Harikane, NASA
Obě nastíněné hypotézy by dokázaly vysvětlit extrémní jasnost této galaxie v ultrafialové části spektra, která více než desetkrát překonala původní předpoklady astronomů pro takovéto galaxie. Právě hvězdy třetí populace, které se značně liší od těch současných, by mohly vyzařovat takovéto množství UV záření. U černé díry by zase zdrojem tohoto záření mohly být vysokoenergetické fotony z materiálu padajícího do černé díry, které jsou emitovány okolím tohoto supermasivního objektu.

Galaxie byla objevena po více než 1200 hodinách pozorování na čtyřech dalekohledech. Konkrétně se jednalo o japonský dalekohled Subaru, který se nachází na hoře Mauna Kea a má průměr 8,2 metru, teleskop ESO VISTA na Observatoři Paranal s průměrem 4,1 metru, UK Infrared Telescope s průměrem primárního zrcadla 3,8 metru, který se nachází na Havaji, a také Spitzerův vesmírný dalekohled.

HD1 by mohl představovat obrovské dítě na porodním sále raného vesmíru. Zlomil rekord v nejvyšším pozorovaném červeném posuvu kvazaru téměř dvakrát, což je pozoruhodný výkon, řekl Avi Loeb, astronom z Center for Astrophysics a spoluator studie publikované v Monthly Notices. „Bylo velmi těžké najít HD1 mezi více než sedmi set tisíci dalšími objekty, doplnil svého kolegu Yuichi Harikane z University of Tokyo, který galaxii na snímcích objevil, „Červená barva HD1 odpovídala předpokladům o 13,5 miliardy let staré galaxii překvapivě dobře, měl jsem trochu husí kůži, když jsem ji našel.“

 

Před objevem HD1 byla tím nejvzdálenějším pozorovaným objektem galaxie GN-z11, kterou objevil v roce 2016 Hubbleův dalekohled. GN-z11 je vzdálená 13,4 miliardy světelných let a její červený posuv činí 11,09. Právě tyto objekty jsou klíčové k zodpovězení těch největších otázek ohledně rané fáze existence vesmíru.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] astronomy.com



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Galaxie HD1, Supermasivní černá díra, Populace III, Vznik vesmíru


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »