Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  JWST objevil překvapivou dvojhvězdu
Jan Herzig Vytisknout článek

JWST objevil překvapivou dvojhvězdu

Umělecká představa dvojhvězdy WL 20S
Autor: NASA/JPL-Caltech/Harvard-Smithsonian CfA

V nedávné době se astronomové dočkali dalšího překvapení od nejlepšího kosmického teleskopu současnosti, Dalekohledu Jamese Webba. Ten se nedávno zaměřil na hvězdný systém s označením WL 20. Zjistil přitom, že jedna z hvězd, které k němu náleží, ta s označením WL 20S, je ve skutečnosti dvojhvězdou. Objev je o to zajímavější, že tento systém je studován již od sedmdesátých let minulého století a za tu dobu ho pozorovalo nejméně pět teleskopů, žádnému z nich se však tuto dvojhvězdu rozlišit nepodařilo.

Systém WL 20 je součástí rozsáhlého komplexu molekulárních oblaků známého pod označením Rho Ophiuchi. Na obloze bychom ho nalezli na hranicích souhvězdí Hadonoše a Štíra. Rho Ophiuchi má v průměru několik úhlových stupňů, což z něj činí vděčný cíl pro astrofotografy. Od Země ho dělí asi 400 světelných let a astronomové si doposud mysleli, že je již velmi dobře prozkoumán.

Nové pozorování uskutečnil Webbův přístroj MIRI (Mid InfraRed Instrument), který disponuje širokoúhlou kamerou a spektrografem. Jak název napovídá, pozoruje na středních infračervených vlnových délkách světla, konkrétně v rozsahu od 5 do 28 mikronů (1 mikron = tisícina milimetru = miliontina metru). Na tento objev však nebyl sám. K pozorování se připojila i observatoř ALMA. To je pro změnu celá soustava 66 radioteleskopů o průměru 7 až 12 metrů nacházející se na náhorní plošině Chajnantor v Chilské poušti Atacama, v nadmořské výšce více než pět tisíc metrů. Pozoruje v rádiové oblasti světelného spektra, konkrétně na rozsahu vlnových délek 0,3 až 9,6 mm, a může tak přinést zase úplně jiné informace než MIRI ve střední infračervené oblasti.

Výsledný snímek kombinující data z JWST a ALMA: můžeme vidět jasné výtrysky (jets) i oba disky. Autor: U.S. NSF; NSF NRAO; ALMA; NASA/JPL-Caltech; B. Saxton
Výsledný snímek kombinující data z JWST a ALMA: můžeme vidět jasné výtrysky (jets) i oba disky.
Autor: U.S. NSF; NSF NRAO; ALMA; NASA/JPL-Caltech; B. Saxton
WL 20 je skryt za oblaky plynu a prachu, které blokují cestu většiny viditelného záření z něj. Pro jeho pozorování tedy musíme nahlédnout na větší vlnové délky, jako jsou třeba právě ty infračervené a rádiové.  Informace získané oběma teleskopy ukazují, že jednotlivé složky nové dvojhvězdy jsou takřka identické. Obě hvězdy jsou obklopeny masivními prachoplynnými disky, které v průměru dosahují přibližně stovky astronomických jednotek (střední vzdálenost Země–Slunce), což také odpovídá více než trojnásobku vzdálenosti Neptunu od Slunce. Vzhledem ke stáří hvězd by v nich dokonce právě mohly vznikat planety. Disky byly objeveny soustavou ALMA. Webb však objevil další velmi zajímavou vlastnost. Obě hvězdy totiž disponují i výtrysky materiálu, které jsou navíc vůči sobě rovnoběžné. Ty se skládají z iontů, které vyzařují právě infračervené záření.

Jde o vlastnosti typické pro velmi mladé hvězdy, tzv. protohvězdy, tyto konkrétní se však již nachází někde na pomezí mezi dětstvím a dospělostí. Astronomové je tak nyní mohou pozorovat ve velmi zajímavé fázi jejich života, kdy se protohvězdy mění ve stabilní hvězdy a kdy procesy, které je formovaly, pomalu vyhasínají.

Snímky systému WL20 z několika různých dalekohledů pořízené v uplynulých dekádách. To, že jedna z hvězd je ve skutečnosti dvojhvězdou, však dokazují až současná data soustavy ALMA a přístroje MIRI. Autor: NASA
Snímky systému WL20 z několika různých dalekohledů pořízené v uplynulých dekádách. To, že jedna z hvězd je ve skutečnosti dvojhvězdou, však dokazují až současná data soustavy ALMA a přístroje MIRI.
Autor: NASA
Tento objev je krásným důkazem toho, jak důležitá je spolupráce při výzkumu vesmíru. Kdybychom totiž měli k dispozici pouze data observatoře ALMA, jevily by se nám oba disky jako jeden s mezerou uprostřed. Samotný Webb by pak zase vůbec neměl tušení o discích, které hvězdy obklopují, ty totiž emitují záření právě v rozsahu vlnových délek, který pozoruje ALMA. Na stejných vlnových délkách vyzařuje i materiál zbývající z prachoplynných mračen, které daly vzniknout oběma hvězdám. Nic takového však v těchto datech ze soustavy ALMA pozorováno nebylo, což vědce navádí k tomu, že se tyto hvězdy nacházejí již v pokročilejší fázi svého vývoje.

Síla těchto dvou teleskopů je vskutku mimořádná, shrnul Mike Ressler, spoluautor studie z laboratoře NASA JPL. „Je úžasné, že tato oblast nám toho má stále tolik co říct o životním cyklu hvězd. Těším se, co dalšího nám Webb odhalí,“ doplnil.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Více o JWST
[2] nasa.gov
[3] phys.org



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Rho Ophiuchi, Prachový disk, Výtrysk (jet), Radioteleskop ALMA, Protohvězda, Dvojhvězda, Vesmírný dalekohled Jamese Webba, Jwst


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »